Přehled tisku
O ekonomizaci Vánoc píše v Hospodářských novinách hlavní stratég ČSOB Tomáš Sedláček. Vánoce podle něj pro současnou civilizaci představují velký problém.
„Už hezkou řádku let jsem nikoho neslyšel říkat, že by se na ně těšil,“ píše autor a pokračuje: „Jednak si dospělí mezi sebou většinou nemají co dávat, protože všichni mají víceméně všechno. A pak také neumíme odpočívat, takže si svátky raději měníme v honičku. Třetím stresovým faktorem je pro mnohé představa koncentrovaného rodinného večera. Kolik rodin se může pochlubit funkčními vztahy a alespoň základním vzájemným respektem, neřku-li láskou?“– ptá se autor textu. Ač povoláním makroekonomický stratég, přece však připomíná, že Vánoce „nejsou ekonomickým svátkem, ba mají být jeho opakem. Lidé se mají vzájemně obdarovávat, nikoli věci směňovat či prodávat. Lidé nemají pracovat, ale odpočívat. To, že děláme pravý opak a ekonomizujeme Vánoce, je stigmatem naší doby,“ uzavírá Tomáš Sedláček v Hospodářských novinách.
Podle něj jsou však politicky neprůchodné kroky, které by mohly kabinet opravdu posílit. Nemůže přece vyměnit ministra vnitra, za jehož vlády šlo vyšetřování všech velkých kauz do ztracena, aniž by se zlepšila běžná provozní korupce. Na kongresu ODS to byl jeden z architektů Topolánkova znovuzvolení, píší Lidové noviny. Neefektivní ministr zemědělství má podle nich čerstvě posílenou podporu členské základny. Lidovci už dali najevo, že změny na ministerstvech obrany a místního rozvoje nepřicházejí v úvahu. Zelení by těžko ustáli ministra školství s větším zápalem pro věc. Takže to podle noviny asi odnese ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. „To je oběť davu, jaká je v politice někdy nezbytná – navzdory tomu, že ministrova snaha si zaslouží respekt,“ glosuje deník. A pak už podle něj zbývá cesta nejmenšího odporu. „Například ministr Pospíšil se sice snaží o užitečné věci, ale jeho smůlou je, že pro veřejnost je nevýrazný.“
Nabídku navštívit spolu se skupinou poslanců české vojáky v Afghánistánu dostal také sportovní střelec, olympijský vítěz David Kostelecký. Právě tam tento týden zažil raketový útok. Své pocity v deníku Právo popisuje slovy: „Nedá se říct, že bych měl strach. Spíš jsem cítil jen velkou bezmoc. Víte, že letí raketa, ale nevíte, kam dopadne a nemůžete nic dělat.“ Nabídku zúčastnit podle svých slov přijal proto, že chtěl poznat, jak naši vojáci v Afghánistánu žijí. Podle Kosteleckého to byla velmi zajímavá zkušenost. „Hluboce se před nimi skláním. Není to totiž jen o válčení, jak se u nás často píše a vysílá v televizi. Oni hodně pomáhají místním obyvatelům, například se stavbou školy,“říká v Právu Kostelecký a dodává: „Moc si těch chlapů vážím, protože tam jde skutečně o život.“
Ústavní soud formuloval svůj výrok o Lisabonské smlouvě slovy, že "není v rozporu" s ústavním pořádkem. Prezident Václav Klaus při jedné příležitosti tento týden však připomněl, že on se soudu dotázal, zde je tato smlouva s ústavou "v souladu", píší Hospodářské noviny a dále citují prezidenta, jenž je "přesvědčen, ze Ústavní soud to neudělal náhodou". A že by to mohlo být nosným tématem pro "kvalitní esej do Hospodářských novin". Deník za adekvátní k hloubce prezidentových právnických úvah považuje odpověď: „Zákon o Ústavním soudu takové znění výroku explicitně předpokládá.“ Tečka, píší noviny a dodávají: „možná by si pan prezident, který se před Ústavním soudem dovolával 'posvátného imperativu vázanosti psaným právem', jednou mohl přečíst nějaký ten zákon - třeba ten o Ústavním soudu.“
