Přehled tisku
„Občanští demokraté jsou na konci cesty, kterou si namalovali na začátku léta: Radar za Lisabon. Jenže stále nevědí, zda slavit úspěch, nebo lkát na konci slepé uličky,“ uvažují Hospodářské noviny.
Kdyby rozhodovala jen racionalita ideových a strategických zájmů, nebylo by podle komentátora nad čím váhat. Konzervativci trvají na "americké noze", socialisté ideově závisí na Bruselu. „Ani jedni svůj cíl sami neprosadí: Proč se nespojit a neschválit obojí?“– ptá se autor a pokračuje úvahou, že Topolánek potřebuje radar mnohem více, než Paroubek Lisabon. A také že zamítnutý radar bude prohrou koalice, zamítnutý Lisabon však také. Lidový dům proto podle deníku teď nemá důvod, aby na kontrakt přistoupil. Přesto shoda na odložení projednání Lisabonu na únor naznačuje, že obchodní smlouva je před podpisem. Je to totiž hra pro publikum. „Topolánek proti Lisabonu nic nemá, stopku zvedá jen kvůli vlastním poslancům. A Paroubkovi radar také nevadí, jen na demonstraci odporu sbírá voličské body,“ píše komentátor a uzavírá: „Oba si musí zachovat tvář - a zároveň neztrapnit zem.“
Ministerstvo zruší řadu specializovaných onkologických pracovišť. Některá totiž neléčí dobře, zůstanou jen ta špičková, píše Mladá fronta Dnes. Podle ní je to výbušné téma, o kterém se zatím mluvilo jen šeptem. Rozdíl v kvalitě onkologických nemocnic je prý obrovský a v některých z nich přežívají pacienti po operaci nádorů až dvakrát déle než v jiných. Tyto údaje má onkologická společnost podle deníku k dispozici už čtyři roky, ale nesměla je zveřejnit, protože nemocnice si to nepřály. Mladá fronta Dnes se však nyní dostala k auditu onkologických center v zemi. Ten ukázal, že ani některá komplexní onkologická centra neléčí dobře. „A to jsou přitom místa, která se na léčbu nádorů specializují a dostávají za to od pojišťoven zaplaceno,“ zdůrazňuje deník. Z dosavadních osmnáct center s dalšími čtyřmi pobočkami teď zůstane jen dvanáct. „Centrum nemá dostatek klinických onkologů ani lékařů v přípravě. Řada přístrojů chybí nebo je zastaralá. Nemá ambulanci pro léčbu bolesti, neléčí se tu celé spektrum diagnóz,“ citují například noviny z auditu jednoho z center, které zanikne. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Markéty Kellerové je však nezbytné soustředit péči tam, kde to umějí a mají na to vybavení. I za cenu toho, že za touto medicínou budou muset pacienti cestovat dál, cituje Mladá fronta Dnes.
Pod titulkem „Praha rozhazovačná“ Lidové noviny píší, že hlavní město by mělo olympiádu konečně odepsat. Lze totiž bez obav tvrdit, že desítky milionů, které hlavní město firmě Praha olympijská nadělí, jsou vyhozené, míní deník. V časech ekonomické krize, kdy země nesrovnatelně bohatší pochybují o účelnosti pořádání her, Praha prý olympiádu neodepsala, ba co víc údajně se neúspěšná kandidatura metropoli vyplatila, píší Lidové noviny. Podle nich se nepochybně rentovala zejména těm, kteří jsou napojeni na tenhle penězovod. „Reklamní kampaň z pražských peněz přesvědčovala Čechy o tom, že mají chtít olympiádu v Praze. Není to dokonalá parodie na perpetuum mobile?“– ptá se autor glosy.
Podle komentátora deníku Právo Petra Uhla je debata o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti a případně i sexuální zletilosti z 15 na 14 let léčkou, která odvádí pozornost od jiných pochybení návrhu trestního zákoníku. Za jeden z nich považuje autor trestnost neoprávněného nakládání s osobními údaji. Za únik osobních údaj dosud trestně odpovědný jen ten, komu zákon ukládá povinnost mlčenlivosti, tedy například úředník či policista, nikoliv však novinář, pokud nejde o osobní údaj získaný výkonem veřejné správy. „Protože však mnohé politiky hnětlo, že se záznamy z odposlechů a z policejních spisů objevují na veřejnosti,“ rozhodli se zákaz rozšířit i na údaje z trestního řízení, podle komentátora pokoutně a bez parlamentní a veřejné diskuse.
O údajných černých duších v ODS píše Mladá fronta Dnes. Podle ní ještě na konci října bylo v místní organizaci ODS v Dubí na Teplicku 34 členů. Těsně před kongresem strany však začali záhadně přibývat a na začátku prosince měla buňka 370 nováčků. Podle noviny se do ODS zapsali v jediný den. Ať už posílily organizaci „černé duše“, nebo je to obrovská náhoda, hned druhý den po vstupu do strany se noví členové zúčastnili oblastního sněmu v Teplicích a jejich sdružení díky většímu počtu členů poslalo o pět delegátů víc na regionální sněm ODS. Ten rozhodoval o tom, kdo pojede na republikový kongres do Prahy a bude volit předsedu a další funkcionáře ve vedení strany. Na kongresu uspěli Mirek Topolánek a Petr Gandalovič, které Severočeši podporovali. Zvláštní však podle novin není jen nárůst občanských demokratů v Dubí, ale i jejich uvítání při oblastním sněmu v jedné teplické restauraci. Kdo řekl heslo „Velrybář“, dostal prý v hospodě zadarmo alkohol. Účet pak zaplatil někdo, jehož totožnost místní sdružení tají, podle Mladé fronty Dnes je to podnikatel z Ústí nad Labem.
Ústavu pro studium totalitních režimů se v Mladé frontě Dnes věnuje historik a producent Pavel Paleček. Podle něj si člověk rodiče nevybírá, ale nového ředitele ústavu si vybere brzy jeho správní rada. „Pavel Žáček přesto zůstane znám jako otec zakladatel ústavu. Veřejné mínění mu vznik ústavu připisuje jako životní zásluhu, kterou vyhlášení konkurzu nijak nesnižuje,“ píše autor. Podle něj však Žáček ve svém řízení ústavu od počátku selhával. Vyhlásil výběrová řízení asi na čtyři volná pracovní místa, ale podepsal pracovní smlouvy na dobu neurčitou s více než sto dvaceti zaměstnanci a jmenoval bez interního konkurzu dvacítku vedoucích funkcionářů ústavu. Za problematický považuje autor koncept, který Žáček formuloval a prolongoval, že ústav, který je organizační složkou státu, se má jménem české společnosti vyrovnávat s komunismem a nacismem. „Podobný záměr však patří do 19., ne do 21. století,“ tvrdí ale Paleček. Stát podle něj nemá vykládat autoritativně minulost nebo mít monopol na boj proti totalitním ideologiím.
„Žáčkův ústav představuje zastaralý, drahý, ale především nefunkční koncept, proto je odsouzen od počátku k nefunkčnosti. Neumožňuje zapojení všech složek české společnosti do procesu vyrovnání se s minulostí,“ píše historik o ústavu, který „nás všechny letos stál okolo dvou set milionů“. Za mnohem levnější a efektivnější by Paleček považoval zřízení moderního nadačního fond, „který by umožnil všem občanům České republiky bez rozdílu, aby měli stejný přístup k státním prostředkům určeným k prohloubení vědomostí o nacistické a komunistické minulosti naší země.“
