Přehled tisku
Režisér Miloš Forman chystá nový film - a scénář s ním bude psát dramatik, bývalý prezident Václav Havel. Tématem je mnichovská dohoda.
Hospodářské noviny k témuž tématu právě naopak poznamenávají, že ředitel knihovny si o odchod sám řekl, když se coby aktér zpolitizované kauzy rozhodl kandidovat do Senátu. Podle autora glosy teď Ježek nemůže naříkat, že se ho konkurence - ODS - pokusila legálně zničit. Zůstává jen zahaleno, proč černou práci ve prospěch ODS dělá lidovecký ministr kultury Václav Jehlička, který se jinak každému rozhodnutí vyhýbá. „Vytáhl na něj premiér Mirek Topolánek nějaký extra silný argument, nebo už Miroslav Kalousek zezadu kormidluje stranu lidovou k vysněnému sloučení?", ptá se komentátor a tvrdí, že jsou-li politické důvody odvolání z půli pochopitelné, faktické neobstojí vůbec. „Ježek neprovedl nic, co by vyžadovalo odvolání - krom jediného, spolehl se na ústní dohodu s radními," píší noviny. Podle nich optimisté věří, že odvolání je prvním krokem k stavbě nové knihovny. Že bez Ježka, kterého ODS nesnáší, se nakonec nějaká dohoda najde. „V Praze je možné všechno. Třeba na půldruhého roku zavřít stanici metra, pokud má investor nadstandardní vztahy s magistrátem," uzavírá deník.
Právo se vrací k vládnímu reklamnímu spotu s heslem Evropě to osladíme. Tento způsob propagace nadcházejícího předsednictví země unii označuje komentátor za útočnou vyzývavost. Podobný ironický obrat podle něj zná jen ruština, do románských a germánských jazyků přeložit nejde a heslo v nich vlastně znamená: Evropě to spočítáme, nandáme jí to. Jako by Česká republika stála mimo Evropskou unii, dokonce proti ní, pozastavuje se komentátor. Přitom předsednictví spočívá i v tom, že dotyčná země potlačí své já a mluví za celek, snaží se najít společnou řeč a společné jmenovatele, nikoli vnášet do unie konfrontační prvek, píše Právo a pokračuje: „Na rozdíl od vlády si komentátor může dovolit žertovat. Neměla by Evropská rada či komise navrhnout Evropskému parlamentu, aby nám to předsednictví odňal, když už nemůže nechat vyměnit Vondru a Topolánka za méně poťouchlé politiky?"
Zároveň se lidovci distancovali od vládní kampaně Evropě to osladíme. Když už ministři KDU spali na zasedání vlády, kde o kampani s předstihem informoval vicepremiér, proč své námitky dokázali přednést až několik dnů po představení spotu? Že by čekali, co na to veřejnost? Na většinu obecenstva však podle autora glosy lidovci působí hlavně směšně, protože jejich špatně načasované akce žádný výsledek nepřinášejí.
Úřady jsou v obležení. Lidé musí stát fronty na nové řidičské průkazy, v Praze na kartu Opencard, a navíc už jen dva a půl měsíce zbývá většině lidí s doklady vydanými do konce roku 2003, aby požádali o nový. Lidí s občanskými průkazy strojem čitelných údajů je přitom přes 380 tisíc. A za zpoždění jim hrozí až desetitisícová pokuta.
Lidové noviny se vracejí k reportáži televize Nova ze zákulisí české politiky a všímají si reprezentačního fotbalisty Milana Baroše. Udělal něco, co by Mirek Dušín označil za „nečestné a nesportovní". Vyjednal si od Tlustého deset milionů ze státní kasy za to, že ve volební kampani v roce 2006 zapózuje na billboardu ODS jako figurant, píše deník a ptá se: Jenže co je na tom „nečestného a nesportovního" z českého pohledu roku 2008? Čím byl Barošův tah horší než „přihrávky" poslanců jejich regionům, lvím dílem sportovcům, při každoročním ladění státního rozpočtu? Podle novin si teď Češi vlastně užívají dvojí luxus. „Za prvé víme, že Baroš ostrouhal a státní kasa zůstala celá. Za druhé si můžeme na Baroše ukazovat prstem jako na odhaleného. Tušíme ale vůbec, na kolik jiných fotbalistů bychom mohli ukazovat prstem kvůli 'porcování medvěda'?"
České republice možná hrozí arbitráž kvůli Zátiší s artyčokem a mandolínou od malíře Emila Filly, které v Praze v dubnu 2007 vydražil za 5 miliónů 200 tisíc korun americký podnikatel Peter Schwartz a české úřady mu nedovolily toto dílo jakožto kulturní památku vyvézt do Washingtonu, informuje deník Právo. Podle se něj se proto podnikatel rozhodl obraz znovu v Praze prodat a v případě finanční ztráty by mohl podle deníku uvažovat o odškodnění. Schwartz, jenž vlastní také van Gogha a Picassa, si prý chtěl ve Spojených státech vybudovat kolekci české avantgardy a v závěti ji odkázat pražské Národní galerii. Historik umění František Dvořák označuje potíže s vývozem za skandální šikanování. Bez zájmu zahraničních sběratelů se podle něj autoři jako Filla, Čapek nebo Zrzavý nikdy nedostanou do světových galerií, cituje deník Právo a uzavírá konstatováním, že se americký podnikatel chtěl domoci práva soudem, ale zjistil, že české soudy pracují téměř hlemýždím tempem.
