Zprávy

Vydavatelství Economia koupil finančník Bakala

Většinový podíl německé skupiny Verlagsgruppe Handelsblatt ve vydavatelství Economia, které vydává například Hospodářské noviny či týdeník Ekonom, koupil podnikatel Zdeněk Bakala. Informaci potvrdili obe strany ve společné tiskové zprávě. Vydavatelství Handelsblatt na jaře oznámilo, že opustí český trh a od té doby hledalo kupce. Do portfolia Economie patří vedle Hospodářských novin a Ekonomu časopis Marketing & Media, Obchodní věstník a řada odborných magazínů. Skupina provozuje také zpravodajský server iHned.cz. Transakce podléhá ještě schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Možnou změnu vlastníka provázely obavy, že by nakladatelský dům mohla ovládnout firma s nejasným vlastnickým pozadím.

Finančník Bakala, který již spoluvlastní týdeník Respekt. S novými vlastníky se chce vydavatelství Economia zaměřit na další posilování zavedených značek a na rozvoj online médií. Do budoucna lze prý také očekávat integraci vydavatelských aktivit Economie a společnosti Respekt Publishing, která vydává týdeník Respekt. Ovládnutím Economie se Bakala zařadí po bok podnikatelů, kteří stojí za některými ekonomickými tituly na domácím trhu. Například periodika Profit a Czech Business Weekly patří společnosti Stanford ze skupiny podnikatele Karla Komárka. Týdeník Euro prostřednictvím společnosti Euronews vydává PPF Investments, ve které menšinový podíl drží nejbohatší Čech Petr Kellner.

Prodej většinového podílu v Economii Bakalovi podle mediálního odborníka Milana Šmída z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nijak významně neovlivní český mediální trh. Tato transakce je podle něj navíc majetkově průhlednější než případný prodej do rukou nakladatelství Mladá fronta, o němž se v minulých týdnech spekulovalo jako o nejvážnějším zájemci. "K zásadní změně trhu nedojde, pokud by pan Bakala nechtěl začít budovat mediální impérium. K tomu ale podle mého názoru nesměřuje," řekl ČTK Šmíd. Podle něj to nijak neovlivní ani filozofii a činnost Hospodářských novin. "Nemyslím si, že by pan Bakala vydával instrukce," uvedl.

Občané Nových Heřminov žádají obec, aby bojovala proti přehradě

Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v místním referendu vyjádřili nesouhlas s výstavbou přehrady, která zatopí část obce. O vybudování přehrady už rozhodla vláda. V referendu přesto lidé hlasovali pro to, aby místní radnice využila všech zákonných prostředků a výstavbě vodního díla se pokusila zabránit a při všech správních či soudních řízeních souvisejících s budováním přehrady vystupovala proti ní.

Výstavba nádrže v Nových Heřminovech se řeší už několik desítek let. Vodní dílo začalo být aktuální opět po roce 1997, kdy Moravu a Slezsko postihly katastrofální povodně. Zastupitelé kraje v roce 2003 podpořili projekt velké přehrady. Komise nakonec zvolila menší variantu, při níž bude muset vodnímu dílu ustoupit 54 objektů, zatímco při zatopení celé obce by to bylo 260. Stavba by neměla začít dříve než v roce 2015. Ministerstvo zemědělství předpokládá celkové náklady ve výši osm miliard korun. Podle ministerstva životního prostředí bude nádrž v Nových Heřminovech poslední nově postavenou přehradou v Česku.

Nemocní budou od září dostávat čtvrtinu vyměřovacího základu

Nemocní zaměstnanci budou od září v prvních třech dnech pracovní neschopnosti pobírat 25 procent z vyměřovacího základu příjmu oproti jeho 60 procentům, na něž měli nárok v uplynulých dvou měsících. Nově zavedená úprava bude platit pouze do konce letošního roku. Nemocní zaměstnanci žádné dávky v prvních třech dnech nemoci nedostávali kvůli zavedení vládní reformy od začátku letošního ledna do 30. června; k tomuto dni Ústavní soud však tuto praxi zrušil. Poté nemocní pobírali i po první tři dny nemoci 60 procent základu příjmu stejně jako od čtvrtého dne nemoci.

Od příštího roku se nemocenská bude vyplácet až od 15. dne nemoci, do té doby budou náhradu mzdy nemocným poskytovat zaměstnavatelé. První tři dny nemoci zůstanou lidé bez peněz a budou mít neplacené volno. Od čtvrtého dne jim připadne 60 procent z redukovaného průměrného výdělku. Zaměstnavatelům za poskytování náhrady mzdy v nemoci v příštím roce klesnou odvody z 3,3 na 2,3 procenta. Stát jim polovinu výdajů vrátí tak, že jim ji odečte z odváděné částky. Zjednoduší se tak administrativa a rozšíří okruh firem, které budou moci dostat půlku peněz zpět.

Ministr Pospíšil vypracoval tři varianty přímé volby prezidenta

Návrh přímé volby prezidenta, který připravil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, počítá se třemi variantami. Hlava státu by se podle něj mohla volit v jednom, dvou či třech kolech. "Snaze zvolit výraznou a kvalitní osobnost odpovídá jednokolový většinový volební systém, neboť při jeho realizaci je mnohem méně uplatněno takzvané negativní hlasování," uvádí ministerstvo v předkládací zprávě. Podle této varianty by úspěšný kandidát musel obdržet nejméně 12,5 procenta hlasů. "Vzhledem k této skutečnosti se však zvyšuje riziko nezvolení prezidenta a opakování voleb," dodává ministerstvo. Pokud podle návrhu dostane více kandidátů stejný počet hlasů, volby se po dvou týdnech budou opakovat. V případě, že stejná situace nastane i podruhé, rozhodne o budoucí hlavě státu los.

Riziko nutnosti pořádat více voleb se podle ministerstva snižuje ve vícekolových systémech. Pospíšil proto připravil varianty, ve kterých by voliči hlasovali pro prezidenta ve dvou či třech kolech. Do druhého kola podle těchto návrhů postupují dva kandidáti, kteří získali v prvním kole nejvíce odevzdaných hlasů. Ten, kterého bude v druhém kole volit více lidí, se stane hlavou státu. Návrhy se liší v případě, že by oba kandidáti obdrželi v druhém kole stejný počet hlasů. Podle dvoukolové varianty vyhraje v případě rovnosti ten, který přesvědčil více voličů v prvním kole. Podle dalšího návrhu postupují oba do kola třetího.

Pospíšil již dříve uvedl, že novela ústavního zákona nebude obsahovat změny kompetencí hlavy státu. Vypracováním předlohy zákona pověřila Pospíšila na počátku července vláda. Koalice však není jednotná v otázce případného způsobu přímé volby ani v tom, zda má mít nově volený prezident i jiné kompetence než nyní. Lidovci si přejí zůstat u současných pravomocí prezidenta, ODS uvažuje o jejich rozšíření. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Čechů by přímou volbu hlavy státu přivítala.

Stehlíková chce odchod Romů do Kanady řešit ve vládní radě

Ministryně pro národnostní menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ) se pokusila zmírnit pobouření, které mezi Romy údajně vyvolali členové vlády kritikou zdůvodňování žádostí o azyl v Kanadě. Příčinou zvýšení počtu romských žadatelů je například podle premiéra Mirka Topolánka spíše jejich ekonomická situace než porušování lidských práv. Podle ministryně, která chce věc řešit v Radě vlády pro záležitosti romské komunity, se kritika netýkala celé romské populace.

"Vyjádření ke konkrétním jedincům a rodinám žadatelů o azyl se v žádném případě netýká romského etnika jako celku," uvedla ve svém sobotním prohlášení Stehlíková. Ministryně podotkla, že její kritika zneužití institutu azylu se týká kteréhokoli českého občana, "který by na cestě za zlepšením životní úrovně čerpal sociální pomoc určenou uprchlíkům a pronásledovaným osobám". Uznala, že v oblasti odstraňování diskriminace kvůli etnickému původu je ještě mnoho práce. Zopakovala ale své přesvědčení, že v Česku nejsou Romové či kterékoli jiné skupiny obyvatelstva ze strany státu perzekvováni, a tudíž není důvod k masovým žádostem o azyl v jiné zemi.

S výkonným tajemníkem Grémia romských regionálních představitelů Ladislavem Bílým se ministryně dohodla na tom, že se problematikou zvýšení počtu romských žadatelů o azyl v Kanadě bude zabývat vládní rada pro romskou komunitu na zasedání 12. září. Bílý se má jednání zúčastnit jako host. Stehlíková má spolu s ministrem vnitra Ivanem Langrem (ODS) od kabinetu za úkol jednat o vzniklé situaci s kanadskými úřady. Pokud by znovu hrozilo zavedení kanadských víz, má Langer vypracovat materiál s návrhem, jak by se tomu dalo čelit.

Od pondělí začne platit zákon proti praní špinavých peněz

Takzvané praní špinavých peněz by mělo být složitější. Od pondělí začne platit zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Novela mimo jiné ukládá lidem povinnost identifikovat se při každé obchodní transakci převyšující částku 1000 eur (zhruba 25.000 korun). Dosud musely banky žádat o doklady jen u sum přesahujících 100.000 korun. Údaje o jménu klienta mají instituce schraňovat pro případ, že by později transakci začala vyšetřovat policie a bylo by nutné dohledat, kdo peníze poslal. Podezřelé obchody budou nově povinně evidovat nejen finanční instituce, ale například i advokáti, notáři, soudní exekutoři, auditoři a daňoví poradci. Stejnou povinnost budou mít i podnikatelé, pokud přijmou platbu v hotovosti v hodnotě nad 15.000 eur (asi 370.000 korun). Zákon také podstatně rozšiřuje pro odpovědné instituce povinnost sledovat a kontrolovat obchody svých klientů.

Ročně eviduje finanční analytický útvar ministerstva financí na 3000 podání o podezřelých transakcích, a to převážně z bankovního sektoru. Po jejich vyhodnocení podávají úředníci každý rok zhruba 100 až 150 trestních oznámení. Zdrojem špinavých peněz v ČR jsou podle odborníků nejčastěji daňové úniky, zneužívání informací v obchodním styku a úplatky.

Začíná platit zákon, který podle kritiků umožňuje "špiclování"

Operátoři budou muset od pondělka shromažďovat údaje o tom, kdo, kdy, odkud a kam volal mobilním telefonem. Evidovat budou i údaje o neuskutečněných hovorech, kdy někdo někoho třeba jen "prozvoní". První zářijový den totiž nabývá účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích. Podle kritiků norma představuje výrazný zásah do osobních svobod a umožňuje "špiclování" lidí.

Povinnost uchovávat a za určitých okolností i předávat některé údaje měli operátoři už dříve. Novela, která do českého práva promítá nároky jedné z evropských směrnic, však jejich povinnosti rozšiřuje. Podobně jako telefonní hovory bude dokumentována i počítačová komunikace, data budou archivována půl roku. Kritikům zákona vadí mimo jiné to, že veškeré náklady, které jsou s uchováváním dat spojeny, bude i nadále platit stát. Podle bývalého ministra vnitra za ČSSD Františka Bublana nyní platí ministerstvo vnitra operátorům za archivaci dat zhruba 300 milionů korun ročně. Další desítky milionů prý za stejnou službu platí Bezpečnostní informační služba. Bezpečnostní výbor sněmovny přitom doporučoval, aby sněmovna tuto povinnost přenesla na operátory. Totéž prosazovala i nevládní organizace Iuridicum Remedium, která se věnuje případům omezování lidských práv. Její zástupci upozorňovali na to, že občané si ze svých daní platí vlastní sledování.

Školy a dětská sdružení mohou žádat o peníze na projekty o EU

Dětské organizace a školy mohou do půlky listopadu požádat ministerstvo školství o granty na projekty, které lidem přiblíží, co je Evropská unie. Nejrůznější akce, soutěže a konference se mají konat v době českého předsednictví EU v první polovině příštího roku. Kampaň Evropa mladýma očima má i vlastní logo, panáčka v českých barvách na skateboardu, který míří ke hvězdám, řekl Tomáš Kubík z odboru pro mládež MŠMT. První uzávěrka grantového řízení skončila v půlce srpna, ministerstvo mezi vybrané projekty rozdělí přibližně milion korun. "Překvapil nás velký zájem o granty," řekl Kubík. Přihlásilo se více než 30 organizací s 50 různými projekty.

Některé akce se uskuteční už letos. Hlavní náplň kampaně se ale očekává až od ledna, kdy Praha převezme unijní žezlo od Paříže. Mezi předsednické projekty MŠMT přerozdělí asi dva miliony korun. Součástí kampaně budou internetové stránky www.evropamladymaocima.cz, které se spustí na konci září. Mladí lidé tam najdou například informace o tom, co znamená předsedat Evropské unii. K dispozici tam bude i seznam všech akcí, které se budou v rámci předsednictví konat, a budou souviset s mladými lidmi a dětmi.

Nejsympatičtějším starostou ČR je první muž Broumova na Tachovsku

Vůbec poprvé v republice byla během soutěže Vesnice roku udělena cena nejroztomilejší starosta. Ve 14. ročníku ji získal Ondřej Stec z příhraniční vesničky Broumov na Tachovsku. ČTK to řekla Marie Čápová, šéfka komise regionálního kola v Plzeňském kraji. Cena by se měla udělovat v příštích letech i na republikové úrovni. Hodnotitelé už navrhli tuto novou kategorii Svazu měst a obcí a Spolku pro obnovu venkova.

Policisté v Mníšku postřeli muže, který je ohrožoval nožem

Policejní hlídka dnes v Mníšku pod Brdy postřelila muže, který ji údajně ohrožoval nožem. Pachatel předtím způsobil zranění dvěma lidem. Policisté se v dané situaci rozhodli použít zbraň a postřelili ho do nohou. Oprávněnost policejního zákroku nyní prověřuje Inspekce ministra vnitra. Útočník skončil v nemocnici, bližší okolnosti případu se vyšetřují, řekl ČTK mluvčí policie Praha-venkov Zdeněk Chalupa. Podle mluvčího muž nožem nenapadal jen své okolí, ale zřejmě si způsobil i některá zranění sám. Podle serveru tn.cz důvodem incident byla údajně žárlivost.

S dělníky se v Praze zřítil výtah, oba jsou těžce zraněni

Se dvěma dělníky se v Praze - Kamýku utrhl stavební výtah. Oba muži jsou těžce zraněni. ČTK o tom informovali dispečer pražských hasičů a mluvčí pražské záchranné služby Jiřina Ernestová. Podle serveru tn.cz se s dělníky zřítilo zařízení z osmého patra panelového domu. Oba dělníci byli cizinci. Do Česka přijeli za prací z Bulharska. Vstoupili zřejmě do výtahu, který je určen pouze pro svoz materiálu, informoval server.

Při nehodě na Karlovarsku zemřeli čtyři lidé

Čtyři mrtvé, mezi nimi dva chlapce ve věku 15 a 17, a tři těžce zraněné si vyžádala noční dopravní nehoda jednoho vozu v Nejdku na Karlovarsku. Údajně kvůli vysoké rychlosti vyjel osobní vůz Renault 19 z rovné silnice, dostal smyk a narazil do stromu. V autě jelo sedm lidí ve věku od 10 do 39 let, všichni z Nejdku. Tři zemřeli na místě, další žena ráno v karlovarské nemocnici, zjistila ČTK. Ostatní utrpěli mnohačetné zlomeniny a mají vážná zranění.

Počet Čechů, kteří v létě zahynuli ve světě, opět stoupl

Počet českých turistů, kteří zemřeli v zahraničí během hlavní turistické sezony, v srpnu výrazně stoupl: zatímco v červenci evidovalo ministerstvo zahraničí 54 úmrtí, nyní je to už 71 případů. Smutný primát drží s číslem 19 tradičně Chorvatsko, které je nejoblíbenější destinací Čechů. Následuje Slovensko, kde zahynulo 12 Čechů. V Německu zemřeli čtyři čeští občané, stejně tolik v Itálii. Na dotaz ČTK to uvedlo ministerstvo zahraničí, které poskytlo údaje od poloviny června. Mezi časté příčiny úmrtí patří podle české diplomacie utonutí, infarkty, dopravní kolize, pády, nehody v horách a sebevraždy.

Čechy ovšem nepotkává za hranicemi jen neštěstí nebo smůla, dostávají se také do křížku ze zákonem. Mezi aktuální patří případ dvou entomologů, kteří byli zadrženi v Indii kvůli tomu, že u sebe údajně měli nepovolené druhy brouků. Rozhodnutí soudu se čeká v příštích dnech.

Den záchranářů v Nymburku lákal na techniku i ukázky zásahů

O tom, že práce záchranářů vyžaduje rychlost a pevné nervy, se mohli přesvědčit lidé, kteří zamířili na Den středočeských záchranářů do Nymburku. Čekala tu na ně pestrá přehlídka záchranářské techniky od nejstarších přístrojů až po nejmodernější vybavení. Největší pozornosti se ale těšily ukázky zásahů. Při simulované dopravní nehodě dvou aut hasiči se zdravotníky předváděli vyprošťování zraněných osob. Trojice hasičů ukazovala, jak si dovede poradit s pomačkanou střechou vozu a otevřít ji, aby mohl být pacient pohodlně a bez dalších zdravotních následků vyproštěn. Organizátoři akci uspořádali na břehu Labe, aby do programu mohli zařadit i předvádění člunů vodních záchranářů či ukázky leteckého hašení z vrtulníku. Uměle založený požár byl během chvíle zlikvidován a zbyl po něm jen štiplavý dým. Zvědavost návštěvníků a obyvatel Nymburku vyvolal také přelet moderních bojových stíhaček Jas-39 Gripen.

Záchranáři v Česku a Sasku budou s sebou nosit kapesní slovníky

Hasiči, policisté a zdravotničtí záchranáři v Ústeckém kraji dostanou speciální kapesní česko-německý slovník, který jim umožní lépe komunikovat s jejich kolegy v Sasku během společných akcí nebo s německy mluvícími turisty. Obsahuje speciální výrazy, které záchranáři používají. Mluvčí kraje Veronika Kindlová ČTK informovala, že slovník je rozdělen na tři části. Červená je určena hasičům, modrá policistům a žlutá zdravotnickým záchranářům. Slovník připravilo oddělení krizového řízení kraje ve spolupráci s Euroregionem Krušnohoří. Zatím bylo vytištěno 1500 kusů. Podle Kindlové je již téměř celý náklad rozdán, kraj chce proto vytisknout další knihy. Například severočeská policie prý chce kapesními slovníky vybavit všechny své příslušníky. Zájem projevila také Krajská zdravotní společnost, která plánuje slovníky vybavit příjmy svých nemocnic. Ústecký kraj chce, aby slovníky měla i každá požární jednotka. Podle jednatele Euroregionu Krušnohoří Františka Bíny budou kapesní slovníky nabídnuty také záchranářům na německé straně hranice.

Ekologická inspekce zavádí bezplatnou informační linku

Od 1. září začne na České inspekci životního (ČIŽP) prostředí fungovat bezplatná informační linka. Na čísle 800 011 011 budou moct lidé v pracovních dnech od 8:00 do 16:00 informovat inspektory o případech poškozování životního prostředí. Mimo vymezený čas bude nadále fungovat systém havarijních telefonů, které jsou uvedeny na internetových stránkách www.cizp.cz. "Infolinka nebude v žádném případě suplovat práci inspektorů. Bude pouze první instancí pro kontakt s občany, jakýmsi sítem, které by mělo zachytit podněty, které ČIŽP nepatří a odkázat tazatele na adekvátní instituce," sdělila ČTK ředitelka ČIŽP Eva Tylová. U podnětů spadajících do agendy inspekce, budou občané přepojeni na odpovídající oddělení.

Rozhlas nabídne nahrávky klasické literatury

Český rozhlas 3 - Vltava od počátku září nabídne "povinnou četbu" ve zvukové podobě. Na nové webové stránce nabídne bezplatně ve formátu mp3 klasická díla české i zahraniční literatury. ČTK o tom informovali zástupci rozhlasu. Projekt je určen zejména studentům, kterým má usnadnit cestu ke knihám. Na webu se objeví starší i čerstvé nahrávky v podání herců. Lidé si budou moci stáhnout například Haškova Švejka, Babičku Boženy Němcové a Povídky Malostranské od Jana Nerudy. Nabídka se bude postupně rozšiřovat. Kromě nahrávek najdou zájemci na adrese www.rozhlas.cz/vltava také informace o jednotlivých dílech a jejich autorech.

Hlavní cenu FFF K. Vary získal paraguayský film Slyším tvůj křik

Hlavní cenu 5. ročníku mezinárodního festivalu studentských filmů a debutů Fresh Film Fest (FFF) Karlovy Vary 2008 získal paraguayský snímek Ahendu nde sapukai (Slyším tvůj křik) Pabla Lamara, studenta filmové fakulty v Buenos Aires. Porotě, v níž rozhodovali například český režisér a herec Miroslav Krobot a americký herec Max Hoffman, se líbil nejvíce ze 16 filmů zařazených do hlavní soutěže. ČTK to oznámila mluvčí FFF Martina Reková.

Pětidenní přehlídka vyvrcholila předáváním ocenění tvůrcům, jejichž díla uspěla v některé z pěti soutěžních sekcí. Kromě hlavní ceny FFF porota dále udělila cenu Fresh Generation v sekci debuty, jež měla na festivalu premiéru. Převzal ji rumunský režisér George Dorobantu za film Elevator. "Do soutěže jsme zařadili snímky žánrově i formálně výrazně odlišné. Takové, které diváky a porotce nutily k zamyšlení a debatám, ale i provokovaly," uvedl ředitel festivalu Jan Stehlík.

Cenu Theatre Optique za nejlepší animovaný nebo experimentální film obdržel Miloš Tomič za film Tašky, který vznikl v produkci FAMU. Cenu České televize v soutěži Centropa pro nejlepší film v regionu střední a východní Evropy pak získal polský režisér Grzegorz Muskala za film Mein Vater Schläft (Můj otec spí) z Berlínské filmové akademie.

Cenu diváků letos dostal snímek Zoologic režisérky Nicole Mitchellové (USA) ze sekce Theatre Optique. Zvláštní cenu poroty si pak z Karlových Varů odvezl slovinský režisér Olmo Omerzu z FAMU za film Druhé dějství. V soutěži Theatre Optique získal Zvláštní cenu poroty film Anhalter (Anhalter) režiséra Daniela Höpfnera z Německa. Při letošním FFF bylo za pět dní uvedeno v deseti kinosálech na 200 filmů, z toho 51 v soutěžních sekcích.

Muzeum letectví v Deštné přibližuje osudy válečných letců

V Deštné na Jindřichohradecku se otevřelo první letecké muzeum na jihu Čech. Expozice připomíná osudy československých letců, kteří bojovali za druhé světové války, a mapuje rozvoj civilní i vojenské aviatiky především na jihu Čech. Na jeho vzniku se podíleli členové jindřichohradeckého Klubu historie letectví a město Deštná. Prvními návštěvníky byli poslední žijící váleční aviatici, kteří na jih Čech zamířili na jubilejní 15. setkání československých válečných pilotů. ČTK to řekl manažer projektu Aleš Hazuka. "Expozice v bývalém kině představuje řadu legend našeho letectví, ale také některé opomíjené Jihočechy, kteří v letectví dosáhli mimořádných úspěchů," uvedl předseda klubu Vladislav Burian.

Výstavní sály se dělí na dvě části. Ve vstupní hale je kopie protiletadlového krytu, navazující pietní místnost připomíná jména a životní příběhy všech zesnulých československých válečných letců. "Místnosti vévodí obří snímek britského válečného hřbitova v Brookwoodu, kde jsou pochovány desítky československých válečných letců," upřesnil místopředseda klubu Vladimír Vondrka. Pod fotografií je československý válečný náhrobek, kolem kterého je rozmístěna prsť z hrobů letců. Základ další části expozice tvoří sbírky klubu, ale také dary či zápůjčky. Návštěvníci mají možnost vidět i řadu unikátů, například část letounu Messerschmitt Me-109 z Českobudějovicka nebo trosky B-24 Liberatoru PP-Y, v němž 1. ledna 1945 zahynula osmičlenná československá osádka 311. bombardovací perutě na ostrově Hoy na severu Skotska. "Expozici budeme postupně doplňovat. Spoléháme také na některé návštěvníky a věřím, že nás budou kontaktovat a předměty nám na nějakou dobu zapůjčí. Bezesporu uvažujeme i o koupi dalších exponátu. Snažíme se získat například maketu spitfiru," přiblížil další rozvoj muzea člen Klubu historie letectví Jiří Růžička.

Znojemská radnice opravuje hradby, chce z nich udělat atrakci

Znojemská radnice chce opravit a zpřístupnit veřejnosti dosud neznámou část hradeb. Příkop a parkán v dolní části městského parku lze podle architektů využít k pořádání kulturních akcí včetně rytířských turnajů. S centrem města chtějí Znojemští izolované místo spojit několika novými uličkami. Celé hradby se mají v příštích letech stát jednou z hlavních turistických atrakcí města, řekla ČTK Denisa Šipošová ze znojemské radnice. "Znojmo má jeden z nejzachovalejších hradebních systémů nejenom v České republice, ale i ve střední Evropě. Hradby postupně opravujeme. Zároveň ale hledáme i způsoby jejich využití a otevření veřejnosti," uvedl starosta Petr Nezveda (ODS). Stavbaři budou mít dost práce ještě řadu let. "Do hradeb se v minulosti necitlivě zasahovalo. Nejprve je proto nutné odstranit novodobé dostavby a vyřešit majetkové vztahy," podotkl Nezveda.

U parku nechalo město v posledních měsících strhnout budovu staré truhlářské manufaktury a nyní začíná s čištěním hradebního příkopu. "Příkop bude upraven tak, aby se v něm dalo chodit, mohly si tam hrát děti a aby mohl být užíván pro různé kulturní akce," popsala městská architektka Iveta Ludvíková. Přes příkop povede lávka, v budoucnu by město mohlo zpřístupnit také hranolovou věž parkánového opevnění.

Znojmo se nedávno připojilo k mezinárodnímu projektu Evropská síť hradebních měst. Spojuje sídla v Rakousku, Německu, Slovinsku, Itálii a Maďarsku, součástí sítě jsou například také Slavonice, Tábor a České Budějovice. Cílem projektu je především výměna praktických poznatků z obnovy historických hradeb, jejich využití v cestovním ruchu a společná propagace. Vůdčím regionem hradební sítě jsou Dolní Rakousy.

Olomoučany pozdravil polní maršál a slavný vojevůdce Radecký

Obyvatele Olomouce po letech navštívil rakouský polní maršál a slavný vojevůdce Josef Václav Radecký z Radče, který byl v roce 1829 jmenován velitelem olomoucké pevnosti. Historická postava vojáka přijela do města na tradiční oslavy, které se konají na jeho počest. Součástí slavností Radeckého, od jehož smrti letos uplynulo 150 let, jsou i vystoupení českých a zahraničních vojenských hudeb. "Radecký byl nejvýznamnější vojevůdce českého původu 19. století. Oslavy na jeho počest pořádáme, protože v Olomouci pobýval. Nedomníváme se, že česká historie začíná až po roce 1918," řekl ČTK organizátor akce Libor Gašparovič. Jako doplněk letošních oslav organizátoři připravili knihu s názvem Maršál Radecký a Olomouc. Čtenáři se v ní mohou dočíst o životních peripetiích slavného válečníka, či o dobových životních podmínkách obyvatel Olomouce.

Josef Václav Radecký z Radče (1766 až 1858) pocházel ze staré české šlechtické rodiny. V roce 1784 vstoupil jako kadet ke kyrysníkům. Účastnil se napoleonských válek. Od roku 1831 byl velitelem rakouských vojsk v severní Itálii. Zvítězil v několika bitvách rakousko-sardinské války v letech 1848 až 1849.

Sport

Česká bikerka Tereza Huříková si po nevydařeném vystoupení na olympijských hrách spravila chuť hned v dalším závodu Světového poháru. V australské Canbeře v Cross country na 31 kilometr dojela čtvrtá.

Tenista Radek Štěpánek se jako jediný z českých zástupců probojoval do třetího kola US Open. Nad Australanem Chrisem Guccionem zvítězil po čtyřech setech a jeho soupeřem v boji o účast v osmifinále bude šampion posledních čtyř ročníků Roger Federer ze Švýcarska.

Jediný český cyklista na startu sobotního závodu Světového poháru ve fourcrossu Kamil Tatarkovič obsadil v Canbeře osmé místo. Po sedmém času z kvalifikační jízdy uspěl i ve čtvrtfinále, poté ale skončil na nepostupové třetí příčce v semifinálové jízdě a v malém finále už na své soupeře nestačil.

Fotbalisté Plzně remizovali v 5. kole první ligy s Teplicemi 1:1 a oba týmy po dělbě bodů zůstaly ve spodní polovině tabulky.

Čeští fotbalisté do 18 let se po pěti letech dočkali vítězství v turnaji Václava Ježka. Ve finále v Českém Dubu porazili svěřenci trenéra Jaroslava Hřebíka po bezbrankových 90 minutách Polsko 3:0 v penaltovém rozstřelu.

Počasí

V noci bude jasno, k ránu ojediněle mlhy. Teploty 9 až 5 stupňů Celsia. V neděli čekáme jasno až polojasno. K večeru od západu přibývání oblačnosti. Teploty 21 až 25 stupňů Celsia, na horách kolem 17 stupňů.