Zprávy
Podle Topolánka by na ČR neměl být kvůli smlouvě EU vyvíjen tlak
Na Českou republiku by neměl být činěn nátlak, aby rychle ratifikovala lisabonskou smlouvu, řekl premiér Mirek Topolánek (ODS). Situaci v EU po zamítnutí smlouvy v irském referendu je podle něj potřeba nejprve vyhodnotit. Dělat nyní závěry ohledně další ratifikace by prý bylo ukvapené. O tom, jak po irském referendu v unii postupovat, bude Topolánek s dalšími evropskými lídry jednat na nadcházejícím summitu EU. "EU má stabilní smluvní základ, v jehož rámci může dále fungovat. V tomto ohledu je předčasné činit ukvapené závěry ohledně další ratifikace smlouvy v České republice," řekl Topolánek. Zdůraznil, že ratifikační proces v českém parlamentu je přerušen, a nebylo by proto vhodné "činit na Českou republiku jakýkoliv nátlak směrem k okamžitému pokračování ratifikace". Koalice se podle Topolánka dohodla na tom, že nebude zatím ohledně lisabonské smlouvy zaujímat žádná radikální stanoviska, ani měnit své dosavadní pozice.
Klaus nechápe, proč Britové pokračují v ratifikaci smlouvy
Prezident Václav Klaus nerozumí tomu, proč britský parlament pokračuje v ratifikaci lisabonské smlouvy. "Irské ne jasně řeklo, že smlouva skončila. Já si myslím, že resuscitovat se mají pacienti a ne smlouvy," uvedl Klaus. Prezident si myslí, že smlouvu by měl nahradit "dokument úplně jiného charakteru". Jestli ho nikdo nenapíše, je prý připraven to udělat. "Jestli mě donutí být ještě dlouho v nemocnici, tak ho napíšu sám," řekl s úsměvem.
ČSSD trvá na podmínkách příměří, chce schválit lisabonskou smlouvu
Sociální demokracie trvá na svých podmínkách, za kterých je ochotna po dobu českého předsednictví EU tolerovat vládu. V prvních řadě je podle ČSSD nutné ratifikovat lisabonskou smlouvu, a to i poté, co ji minulý týden odmítli Irové v referendu. "To (ratifikace lisabonské smlouvy) je pro nás prostě základní věc," řekl novinářům šéf strany Jiří Paroubek. Reagoval tak na úterní výzvu premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka, podle nějž by během českého předsednictví měly vnitropolitické spory ustoupit stranou.
ČSSD svou toleranci kabinetu podmiňuje nejen urychleným schválením lisabonské smlouvy, ale i shodou na prioritách předsednictví, pozastavením jednání o smlouvách o americkém radaru v Brdech a přípravou zákona o zákazu privatizace zdravotnických zařízení státu.
Prezidenta nepřekvapují potíže na politické scéně
Prezidenta Václava Klause nepřekvapují potíže na politické scéně, které se v poslední době projevují nejen ve vztahu vlády s opozicí, ale i mezi koaličními partnery. Podle něj byla koalice "chatrná" už po volbách a dalo se čekat, že nastanou třenice jak mezi ní a opozicí, tak i uvnitř koaličních stran. Pokud chce vláda vydržet, musí podle něj hledat kompromisy a usilovat o dohodu. "Volby před dvěma lety nám daly špatný výsledek a ten špatný výsledek se nedá žádným kouzelnictvím překonat. To jsme věděli všichni," dodal Klaus.
Vondru nepřekvapilo jednání o štítu s Litvou
Vicepremiéra pro EU Alexandra Vondru nepřekvapily informace o tom, že Spojené státy kontaktovaly Litvu kvůli možnosti postavit na litevském území část protiraketového štítu. Vondra to ale před novináři nechtěl více komentovat. Hlavní polský vyjednávač Witold Waszczykowski v úterý řekl, že USA oslovily i Vilnius pro případ, že by rozhovory o umístění raket v Polsku nedopadly úspěšně. "Mohu potvrdit, že Spojené státy jednají s Litvou (o protiraketovém štítu). Litevský ministr obrany to sám nabídl v květnu a polská strana o tom ví," řekl Waszczykowski. Litevský ministr zahraničí Petras Vaitiekunas se na dotaz agentury Reuters k celé záležitosti odmítl vyjádřit. Washington později uvedl, že s Litvou se uskutečnil pouze "obecný rozhovor". "Nejednáme s Litvou, zůstáváme v jednání s Polskem. Polsko je náš upřednostňovaný partner," řekl mluvčí amerického velvyslanectví ve Varšavě. Podle jeho slov by Američané hledali nového partnera jinde až ve chvíli, kdy by Polsko nakonec odmítlo dát souhlas s umístěním základny na svém území. Mluvčí dále zdůraznil, že takový postup nemá být pro Polsko hrozbou, jde jen o čistě praktickou záležitost.
ČSSD chce od vlády slyšet, jak pokračují rozhovory o radaru
Sociální demokracie hodlá na příští týden iniciovat schůzi sněmovny, na které chce od premiéra Mirka Topolánka (ODS) slyšet, jak pokračují rozhovory o umístění amerického radaru v České republice. Novinářům to řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Odhadl, že jednání by se mohlo konat ve středu. Opozice si dlouhodobě stěžuje na to, že ji vláda o vyjednáváních neinformuje, a poslanci se tak řadu informací dozvídají až z médií. Vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) podle Paroubka jede do Spojených států vyjednávat o radaru, ale nemá ani podporu všech vládních poslanců. Šéf ČSSD tak připomněl fakt, že někteří zelení umístění americké základny na českém území odmítají a váhá i lidovec Ludvík Hovorka. Kabinet tak zřejmě nyní nemá dost sil na to, aby prosadil česko-americké smlouvy ve sněmovně. Ani většina veřejnosti radar nechce. "Je to skandální přístup české vlády," míní Paroubek.
ÚS zamítl Paroubkovu stížnost na postup policie v Kubiceho kauze
Ústavní soud zamítl stížnost předsedy ČSSD Jiřího Paroubka proti postupu policie při vyšetřování úniku Kubiceho zprávy na veřejnost. Paroubkovi vadilo, že nemohl nahlédnout do spisu, cítil se totiž Kubiceho zprávou poškozený. Podle ústavních soudců však politik ještě nevyčerpal všechny možnosti, jak se k informacím ze spisu dostat. Ústavní soud proto nemohl zasáhnout, řekla soudkyně Ivana Janů. "Ústavní soud se věcí může zabývat zásadně až poté, co jsou vyčerpány všechny prostředky, což se v tomto případě nestalo," uvedla Janů.
Sněmovna schválila příspěvky veteránům na stravu
Váleční veteráni mají získat nárok na stravování v armádních jídelnách nebo příspěvek na stravu, který zatím jistý neměli. Počítá s tím vládní novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna v prvním čtení. Novela má také umožnit jmenování vysloužilců, kterým kvůli věku či zdravotnímu stavu zanikla branná povinnost, do vyšších vojenských hodností. "Jmenování do vyšších vojenských hodností je výrazem nejen jednoho z největších ocenění a uznání zásluh, ale současně i morálním ohodnocením činnosti válečných veteránů," řekla ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Novela podle ní rovněž odráží dosavadní praxi ministerstva pomáhat veteránům při jejich slavnostních nebo pietních akcích poskytnutím čestné jednotky, vojenské hudby nebo dopravy.
Sněmovna udělala první krok ke zrušení poplatků za novorozence
Sněmovna udělala první krok ke zrušení poplatků za pobyt novorozenců v porodnici. Hlasovat o tom bude až příští týden, zatím ale poslanci příslušnou novelu propustili do další fáze projednávání. Od poplatků zákonodárci pravděpodobně osvobodí již touto novelou i dárce orgánů a lidi, kterým byla léčba soudně nařízena. Taková je aspoň dohoda koalice, kterou šéfové vládních stran uzavřeli počátkem června.
Starostové asi budou moci řídit obce až do zvolení svých nástupců
Obce zřejmě budou v povolebním období řídit dosavadní starostové až do ustavujícího zasedání nového zastupitelstva, které vybere nového starostu. Podobně by kvůli zajištění základního chodu obce mohlo fungovat i neúplné zastupitelstvo. Počítá s tím vládní novela zákona o obcích, kterou sněmovna podpořila v prvním čtení. K závěrečnému schvalování novely se poslanci sejdou po projednání ve výborech. Novela má obdobně vyřešit spory o vedení města v povolebním období pro případ, že by byly výsledky voleb zpochybněny u soudu. Novela rovněž počítá s tím, že by ministerstvo vnitra z řad svých zaměstnanců jmenovalo správce obce v případě, že by v zastupitelstvu v podstatě nikdo nezůstal. Správce obce by měl být podle ministerstva ustanoven jen v případech, kdy obec sama vůbec není schopná zajistit fungování vlastními silami.
Stávka bude podle odborů největší protestní akcí od roku 1990
Hodinová výstražná stávka, kterou 24. června uspořádají odboráři na protest proti vládním reformám, bude největší protestní akcí v Česku od počátku 90. let. Novinářům to řekl Milan Štěch, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), jež stávku vyhlásila. Podle Štěcha se navíc jedná o první protestní akci v historii českého odborového hnutí po roce 1990, od níž se nedistancoval žádný žádný odborový svaz. Odboráři budou protestovat proti reformám kabinetu Mirka Topolánka (ODS). Obviňují jej, že při současném růstu inflace přijal opatření, jimiž se reálně snížily platy ve školství, zdravotnictví a veřejné sféře. Odboráři si postěžovali, že s nimi premiér o možnosti odvrácení stávky vůbec nejednal. Vedení odborů informovalo o tom, že se někteří zaměstnavatelé zejména v oblasti dopravy údajně snaží zaměstnance od účasti na stávce odradit "uplácením" či "brutálním nátlakem". Konkrétní případy však zatím neoznámili, neboť nemají písemné doklady těchto skutků.
Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR je však plánovaná stávka nelegální. Právo na stávku totiž podle zaměstnavatelů zákon upravuje pouze v souvislosti s vyjednáváním o kolektivní smlouvě. Zaměstnavatelé proto údajně mohou nepřítomnost stávkujících v práci posuzovat jako neomluvenou absenci a nevylučují, že by mohli po účastnících stávky chtít uplatňovat náhradu škody. Podle odborářů je stávka naopak legální, navíc organizátoři podle nich nenesou zodpovědnost za případné ztráty zaměstnavatelů. Odboráři jsou ovšem přesvědčeni, že stávka nezpůsobí žádné ztráty, nebo že budou pouze minimální.
Odbory jsou proti dohodě EU o maximální pracovní době
Zatímco zástupci českých zaměstnavatelů dohodu o maximální výši pracovní doby, na které se minulý týden shodli zástupci ministrů práce a sociálních věcí EU, přivítali, odboráři jsou proti. Podle této dohody bude dále platit maximální týdenní pracovní doba 48 hodin, ale zaměstnanci se budou moci rozhodnout, zda jsou ochotni pracovat přesčas. Českomoravská konfederace odborových svazů s navrženými změnami nesouhlasí, neboť by prý jejich realizace znamenala ústup od dosaženého standardu sociální ochrany zaměstnanců a zhoršení jejich postavení. "Zásadně nepříznivý vliv by provedení těchto návrhů mělo nejen na úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nýbrž i na možnosti slaďování rodinného a profesního života zaměstnanců," řekla ČTK mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.
Topolánek chce vsadit na jaderné reaktory
Přípravu na budoucí rozvoj jaderné energetiky považuje premiér Mirek Topolánek za prioritu svého kabinetu v následujících dvou letech. Uvedl to server Ekonom.cz. "Nechceme prolamovat limity těžby uhlí, nechceme elektřinu dovážet," řekl premiér. Proto musí Česko vsadit na reaktory nové generace, dodal. Na zásadní rozhodnutí je podle Topolánka ještě čas. Na první krok na cestě k dalšímu rozvoji jádra - začít s posuzováním ekologických dopadů dostavby Temelína - však dojde možná ještě do voleb v roce 2010, píše Ekonom. "Chtějí-li zelení prosazovat své příliš ambiciózní cíle při ochraně životního prostředí, tak si osobně myslím, že se už nedostanou do parlamentu," řekl premiér k protiatomovému postoji nejmenší vládní strany.
V soutěži o nejhezčí nádraží v Česku vyhrál Trutnov
Nejhezčím nádražím v Česku je železniční stanice Trutnov hlavní nádraží. Vyplývá to z výsledků soutěže O nejkrásnější nádraží ČR 2008, kterou vypsalo občanské sdružení Asociace Entente Florale CZ. Výsledky oznámili organizátoři na tiskové konferenci. Na druhém místě skončila výpravní budova nádraží v Kamenici nad Lipou a třetí je zastávka Šárovcova Lhota. Loňský zahajovací ročník vyhrálo nádraží v Ostroměři. Soutěž je součástí projektu vlídná nádraží.
Vysokorychlostní vlaky by mohly v ČR jezdit po roce 2016
Vysokorychlostní vlaky by mohly jezdit v Česku po roce 2016, kdy chce ministerstvo dopravy začít se stavbou první vysokorychlostní trati mezi Prahou a Berounem. Novinářům to řekl náměstek ministra dopravy Petr Šlegr na ostravském veletrhu Czech Raildays 2008. V roce 2020 by Českou republiku mohlo protínat zhruba 700 kilometrů tratí, na nichž by vlaky jezdily rychlostí přes 250 kilometrů v hodině. Cestování z Prahy do Brna nebo z Brna do Ostravy by se tak zkrátilo na hodinu.
Výpovědi Ondry a Jakuba potvrdily jejich brutální týrání
Ondra s Jakubem při policejních výsleších potvrdili, že byli svými nejbližšími dlouhodobě velmi brutálně týráni. Vyplývá to z listinných důkazů, které při projednávání kuřimské kauzy přečetl soudce Pavel Göth. Při jejich čtení požádala matka hochů Klára Mauerová, aby mohla opustit soudní síň. Soud obžalované vyhověl. Do jednací síně se pak po přečtení výpovědí svých potomků vrátila. Hoši nebudou k procesu voláni jako svědci, aby dále psychicky netrpěli. Chlapci v podstatě popsali vše, co je obsaženo v obžalobě. Potvrdili také to, že byla týrána Barbora Škrlová alias Anička. Bratři uvedli, že je týrala matka, teta Kateřina a další lidé. Chlapci policistům popsali také nucený pobyt ve psích klecích. Chlapci uvedli i to, že byli týráni cizími lidmi. Měli přitom na hlavách pytle. Jakub identifikoval jako dva z trýznitelů Jana Turka a Jana Škrlu. Oba muži ale obvinění z týrání zásadně popírají.
Podle odborníků způsobili pachatelé týraným chlapcům trvalou duševní újmu. Pomoc psychiatrů budou potřebovat do konce života. Předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec kritizoval rozhodnutí soudce Götha projednávat kauzu veřejně. "Soud rozhodl způsobem, který poškozuje děti," uvedl. "Rizika plynoucí z toho, že by bylo jednání neveřejné, jsou mnohem větší, než když věc projednáme veřejně," zdůraznil však soudce. Veřejnost by tak přišla o možnost kontroly nad mocí soudní, proces by mohlo být z jejího hlediska neprůhledný, a to za situace, kdy visí nad celou kauzou mnoho otazníků.
Politici a vojáci si připomněli památku parašutistů
Politici, současní i bývalí vojáci a desítky dalších lidí si ve středu u zdi chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze připomněli památku československých parašutistů, kteří se 27. května 1942 podíleli na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté však později parašutisty vypátrali v kryptě chrámu, kde se ukrývali. Před 66 lety po šestihodinovém nerovném boji všichni výsadkáři zahynuli.
Ministryně obrany Vlasta Parkanová se domnívá, že činy parašutistů je nutné si stále připomínat. "Činy odvahy a statečnosti jsou věci, kterých se ani naší společnosti nikdy nebude dostávat dost. Ani ochoty k obětem tady nevidím tolik, kolik bychom potřebovali," řekla ČTK Parkanová. Čin parašutistů ocenil i válečný veterán Tomáš Sedláček. "Každý Čech by měl projít touto kryptou, aby si uvědomil, jak se umírá za vlast," uvedl.
Výstava v Památníku Lidice poukazuje na hrdinství Židů v odboji
Názor, že se Židé za druhé světové války nevzepřeli svému osudu, vyvrací výstava Židé v boji a odboji, která začala v Památníku Lidice na Kladensku. Fotografie a dokumenty na 26 panelech představují vybrané osudy československých Židů na domácí půdě i v československých zahraničních jednotkách. Autorka výstavy Zlatica Zudová-Lešková z Historického ústavu Akademie věd ČTK řekla, že cílem expozice je upozornit na dosud málo známou skutečnost, že Židé se osudu holocaustu v letech 1939 až 1945 nejen bránili, ale také proti němu se zbraní v ruce aktivně bojovali. Mezi lidmi přitom podle ní přežívá názor, že Židé byli za války pasivní. "Snažíme se přispět k vyvrácení tohoto základního mýtu," uvedla.
Ze 136.000 československých Židů, kteří přímo podléhali teroru, represi a protižidovským opatřením, se jich podle Zudové-Leškové zhruba 8500 aktivně zapojilo do odboje. "Každý si nese svůj osud, ale každý zpravidla nechal v koncentračním táboře své nejbližší. A tím to bylo dost motivované," poznamenala. Expozice v Památníku Lidice potrvá do 28. září.
Počasí
Ve čtvrtek má být převážně polojasno, večer při zvětšené oblačnosti ojediněle přeháňky, teploty 23 až 27 stupňů Celsia.