Zprávy

Vrchní soud rozhodl, že vražda Milady Horákové je promlčena

Vražda čtyř lidí v procesu s Miladou Horákovou je promlčena. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze. Českému rozhlasu to řekl obhájce bývalé prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové Vladimír Kovář. Brožová byla loni za účast na procesu, který se uskutečnil v roce 1950, odsouzena na osm let do vězení. Někdejší prokurátorka byla jediným účastníkem procesu, který byl odsouzen, byť nepravomocně. Vrchní soud, který se zabýval odvoláním Brožové 4. února, podle obhájce ve svém rozhodnutí konstatuje, že ve věci se již nebude pokračovat. Soudce Petr Braun, který Brožovou loni odsoudil, ČTK řekl, že rozhodnutí vrchního soudu zatím neobdržel. Osvobozující rozsudek je pravomocný, změnit ho může jen mimořádný opravný prostředek.

Topolánek se chce s předsedy stran dohodnout na způsobu volby

Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek se chce s předsedy koaličních i opozičních stran v nejbližší době pokusit domluvit na způsobu páteční druhé volby prezidenta republiky. Veřejné hlasování podle něj selhalo, proto bude hledat širší podporu pro tajnou volbu, kterou zatím prosazovala jen ODS. Nechce prý opakovat "martýrium" z první volby. Jednání o způsobu volby hlavy státu podle něj nebudou přesvědčováním o podpoře kandidáta ODS Václava Klause. Proto považuje za přirozené o této věci jednat i s komunisty. "Pokusíme se... vyjednat společný postoj v této věci. Když to nebude možné, tak to nebude možné," uvedl Topolánek po pondělním zasedání vlády. Topolánek nadále bezprostředně nespojuje volbu prezidenta s osudem koaličního kabinetu.

Skupina senátorů znovu navrhne Švejnara na prezidenta

Jan Švejnar téměř jistě získá oficiální nominaci i do druhé volby prezidenta. Skupina senátorů, která jej navrhla do prvního souboje o prezidentský úřad, již sbírá podpisy pod jeho nominaci do druhé volby. V úterý prý Švejnara oficiálně znovu na prezidenta navrhne. ČTK to řekli senátoři Jiří Zlatuška (nestraník), Jaromír Štětina (nestraník, kandidoval za Stranu zelených) a Alena Gajdůšková (ČSSD). Jasné je i to, že se do páteční volby postaví současný prezident Václav Klaus, kterého znovu navrhne ODS. Gajdůšková i Zlatuška očekávají, že Švejnara oficiálně navrhne podobná skupina senátorů jako před první volbou. Pod jeho nominaci se tehdy podepsali senátoři ze čtyř frakcí - Klubu otevřené demokracie, ČSSD, KDU-ČSL a SNK. Lhůta pro oficiální nominaci kandidátů pro druhou volbu prezidenta republiky vyprší v úterý o půlnoci. Kandidát potřebuje alespoň deset podpisů poslanců nebo senátorů. Senátoři, kteří se již rozhodli znovu nominovat Švejnara, míní, že jiný kandidát nyní nemá šanci proti Klausovi uspět. Poslat do souboje o Hrad nové jméno by podle nich pouze nahrálo Klausovu znovuzvolení. Předseda sněmovního klubu ODS Petr Tluchoř očekává, že občanští demokraté Klause oficiálně znovu nominují v úterý.

Komunisté, kteří Švejnarovi v prvním a druhém kole páteční volby pomohli, nyní chtějí vyjednávat i o dalších kandidátech. Navrhují například ombudsmana Otakara Motejla, bývalého ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, europoslankyni Janu Bobošíkovou nebo šéfa akademie věd Václava Pačese. Představitelé KSČM ale zároveň nevylučují, že by mohli znovu podpořit i Švejnara.

Poslanec Snítilý chce na volbu prezidenta přijít, když bude zdráv, senátor Kalbáč zůstává v nemocnici

Poslanec ČSSD Evžen Snítilý by chtěl v pátek přijít na Pražský hrad a zúčastnit se druhé volby prezidenta. Podmínkou je, aby byl zdráv. Snítilý to řekl ČTK. Na další dotazy odpovídat nechtěl. Uvedl jen, že se ke všemu vyjádří mezi úterkem a čtvrtkem. Snítilý v sobotu ze zdravotních důvodů společnou parlamentní schůzi na Pražském hradě opustil. V pátek podle dostupných informací nehlasoval ve druhém kole ani pro jednoho z uchazečů o funkci hlavy státu, tedy ani pro Jana Švejnara, který byl oficiálním kandidátem ČSSD. Spekuluje se o tlaku, jemuž Snítilý údajně čelil. Občanští a sociální demokraté se ale z vytváření tohoto tlaku obviňují navzájem. "Nebudu se k žádné otázce vyjadřovat. Počkejte řádově od úterka do čtvrtka. Ke všem otázkám se vyjádřím najednou," řekl poslanec.

Podle deníku Právo mohlo za sobotním náhlým zhroucením Snítilého stát i vydírání kvůli jeho minulosti v bývalé komunistické Státní bezpečnosti (StB). Podle dokumentů, na které se Právo odvolává, byl Snítilý údajně koncem 70. let spolupracovníkem třetí správy StB, tedy vojenské kontrarozvědky (VKR).

Kromě Snítilého se sobotního závěrečného kola první prezidentské volby nezúčastnili nezávislý senátor z lidoveckého klubu Karel Barták a lidovecký senátor Josef Kalbáč, kteří patří ke Klausovým volitelům. Senátor Barták svou nepřítomnost zdůvodnil tím, že nesouhlasí s veřejnou volbou hlavy státu. Kalbáč, který tvrdil, že musel vyhledat lékařskou pomoc kvůli srdeční arytmii, protože na něj neznámý mladík vyvíjel nátlak, zůstává dál hospitalizován ve strakonické nemocnici.

Vláda schválila návrh první etapy důchodové reformy

Lidé v Česku by v budoucnu mohli odcházet do penze v 65 letech a povinné pojistné by měli místo 25 odvádět 35 let. Návrh zákona, který by měl důchodový systém v Česku upravit, kabinet jednomyslně schválil v pondělí. Podle plánů kabinetu by sněmovna mohla začít normu o první etapě důchodové reformy projednávat v březnu a schválit do konce prvního pololetí. Platit by mohla od ledna 2010. Lidí, kteří mají jen pár let do penze, se ale nedotkne. V 65 letech by se mělo do důchodu chodit až kolem roku 2030. V tomto věku tak na odpočinek půjdou lidé, kteří se narodili zhruba po roce 1965. Mladším se bude věk zvyšovat postupně, stejně jako se zvedá už od poloviny 90. let na 63 let.

Muži nyní odcházejí do penze zhruba v 61 letech, bezdětné ženy v 60, matky podle počtu vychovaných dětí dřív. Podle návrhu zákona by měl i po dosažení 63 let růst věk stejným tempem jako dosud. U mužů by se každoročně zvedal o dva a u žen o čtyři měsíce. Možnost jít dřív do penze podle počtu dětí by měly mít nadále matky dvou a více dětí. Do penze by chodily v 62 až 64 letech. Důchodový věk bezdětných žen a matek jednoho potomka bude stejný jako u mužů.

Povinné pojištění by lidé měli v budoucnu odvádět 35 let, tedy o deset let déle než nyní. Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) ale už teď člověk v Česku pracuje v průměru čtyři desítky let. Poté, co by zákon začal platit, by se do doby nároku na penzi nemělo už zahrnovat studium. U lidí, kteří dostudovali či vystudují do roku 2010, by v takzvaných náhradních dobách zůstalo.

Zákon mění i invalidní penze. Místo částečných a plných důchodů by měly existovat tři stupně podle omezení schopnosti pracovat. Výše penze by se lišila také podle doby odváděného pojistného. Už přiznané částečné důchody by se však neměly měnit. Upravit by se měly i podmínky pro pracující důchodce. Mohli by pobírat polovinu penze a dál si "nadělávat" na důchod, tedy zvyšovat procentní výměru.

Vláda rozdělila reformu penzí do tří etap. Chtěla je stihnout do voleb v roce 2010. První etapu upravuje navrhovaný zákon. Ve druhé kabinet plánoval změny v připojištění. Třetí pak počítá s takzvaným opt-outem, tedy možností přesměrovat část odvodů do spoření u fondů. Nečas již dříve uvedl, že části jsou na sobě nezávislé. Připustil, že je všechny vláda nejspíš v tomto volebním období nestihne.

Vláda chce přísněji chránit soukromí obětí trestné činnosti

Vláda chce zpřísnit pravidla pro ochranu soukromí lidí, kteří se stanou oběťmi zločinů. Proto schválila úpravu trestního řádu, jež by měla rozšířit současný systém ochrany osobních údajů dětských i dospělých obětí. V současné době jsou proti zveřejňování citlivých informací o své osobě chráněny oběti mladší 18 let a lidé, u nichž zločin přímo zasahuje do jejich osobnostní integrity nebo osobních práv. "Podle návrhu nebude možné zveřejňovat údaje o oběti mladší osmnácti let, jestliže k tomu nedá souhlas její zákonný zástupce. Taková situace může nastat například při únosu, kdy je potřeba identifikovat oběť a uveřejnit v médiích její fotografii," řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Chráněni mají být i dospělí lidé, vůči kterým byl spáchán trestný čin kuplířství, trestný čin ohrožování mravnosti nebo některý z trestných činů proti rodině a mládeži, proti životu a zdraví nebo proti svobodě a lidské důstojnosti. Za porušení zákazu zveřejnění osobních údajů hrozí podle návrhu až milionová pokuta.

Pospíšil uvedl, že chce připravenou novelou v co největší míře omezit okruh informací zveřejňovaných o obětech trestného činu, a zabránit tak zveřejňování jejich osobních údajů a obrazových záznamů - ať už prostřednictvím tisku, rozhlasu, televize, na internetu nebo jiným způsobem. Podle ministra jsou oběti nyní často poškozovány tím, jak je jejich případ medializován. Lidé se dozvídají detailní informace nejen o samotné oběti, ale i o její rodině a soukromí.

Česko se zatím nestalo terčem teroristů, podle vlády ale riziko stoupá

Vláda schválila aktualizovaný plán boje proti terorismu pro léta 2007 až 2009. Podle dokumentu se sice Česká republika zatím nestala dějištěm žádné akce, kterou lze označit za klasický teroristický útok, riziko takového útoku se ale trvale zvyšuje. Po zasedání vlády to v tiskové zprávě uvedla mluvčí ministerstva vnitra Jana Malíková. Za jedno z klíčových opatření v boji proti terorismu v České republice označilo ministerstvo například prevenci vzniku uzavřených přistěhovaleckých komunit a radikalizace jejich členů. Měla by se také zlepšit komunikace a spolupráce mezi složkami, které se problematikou terorismu zabývají, tedy policií a tajnými službami. Česká republika by se také měla více zapojit do mezinárodních aktivit směřujících k potlačování terorismu, především v rámci Evropské unie. Podle Malíkové se přijatý dokument zejména snaží najít rovnováhu mezi represí a prevencí.

Česko přispěje na nové sídlo NATO částkou půl miliardy korun

Česká republika se bude na chystané výstavbě nového sídla Severoatlantické aliance v Bruselu podílet celkovou částkou asi 21 milionů eur (kolem půl miliardy korun). Rozhodla o tom vláda. V částce, kterou Česko uvolní na stavbu v příštích šesti letech, je zahrnuta i rezerva na případnou inflaci. Společná část stavebního projektu bude financována z rozpočtu NATO. Náklady na prostory pro národní delegace budou hradit jednotlivé členské země samy. Sdílené náklady na výstavbu nového ústředí NATO mají činit asi 1,15 miliardy eur (necelých 30 miliard korun). Česká republika z této sumy podle ministerstva zahraničí uhradí na základě dřívější dohody 1,6 procenta. Nová budova by měla vyrůst poblíž současného sídla NATO, které funguje čtyři desítky let a nevyhovuje dnešním nárokům členských států. Aliance má nyní 26 členů, tedy dvakrát více než při svém vzniku v roce 1949.

Premiér do Spojených států vyjednané smlouvy o radaru nepoveze

Premiér Mirek Topolánek na schůzku s americkým prezidentem Georgem Bushem do Spojených států vyjednané smlouvy k protiraketovému radaru nepřiveze. Jak na dotaz ČTK uvedlo ministerstvo obrany, další kolo jednání o bilaterální smlouvě SOFA k pobytu amerických vojáků v Česku se bude konat počátkem března. Tedy až po Topolánkově schůzce s Bushem, která bude 27. února. Podle ministerstva obrany jsou také od pondělí v Česku američtí geodeti, kteří ve vojenském prostoru Brdy, kde má radar stát, budou celý tento týden zkoumat území. Zeměměřiče zajímá, kde by mohly stát jednotlivé části radarové základny. Ve čtvrtek a pátek pak v Praze budou jiní odborníci z USA, kteří budou jednat na ministerstvu životního prostředí o ekologických otázkách spojených s výstavbou radaru.

Bilaterální smlouva SOFA má v souvislosti s plány na postavení radaru v Česku mimo jiné stanovit právní rámec pro pobyt amerických vojáků v ČR. Hotova zatím není ani druhá hlavní smlouva, která je s první propojena a řeší podmínky umístění radaru. Znění hlavní dohody má být hotovo v horizontu týdnů.

Česko vyslalo do Afghánistánu první část rekonstrukčního týmu

Česko vyslalo do afghánské provincie Lógar první část vlastního provinčního rekonstrukčního týmu, který by měl zabezpečovat rozvoj regionu. Z přerovského vojenského letiště tam odletělo 39 příslušníků armádního kontingentu. Celkem by v Lógaru mělo být asi 200 vojáků, s kterými v zemi bude působit asi deset civilních expertů na zemědělství, stavebnictví nebo hydrologii. Náměstek ministryně obrany Martin Barták před odletem uvedl, že rekonstrukční týmy jsou jednou z cest, jak přispět ke stabilizaci regionu. "Je to pomoc obyčejnému obyvatelstvu, není to klasická bojová mise," řekl Barták.

Tým by v zemi měl působit nejméně tři roky. Česko se po Litvě a Maďarsku stalo třetí novou členskou zemí NATO, která má vlastní provinční rekonstrukční tým. Jeho cílem je podle ministerstva zahraničí především přispět k tomu, aby země směřovala k právnímu státu a nepropadla se opět do chaosu. Kromě Lógaru Češi například nadále působí v polní nemocnici v Kábulu.

Nejvyšší soud zrušil konkurz na majetek Václava Fischera

Nejvyšší soud (NS) zrušil konkurz, který byl v Česku od dubna 2005 vyhlášen na majetek podnikatele v cestovním ruchu Václava Fischera. Důvodem je skutečnost, že Fischera již předtím poslal do konkurzu soud v Německu. ČTK to řekl mluvčí NS Petr Knötig. Případem se bude znovu zabývat Městský soud v Praze a měl by tentokrát návrh na hlavní konkurz odmítnout. "Pokud německý soud vyhlásil konkurz dříve, podle práva Evropské unie už se konkurzem neměl zabývat český soud," uvedl Knötig. Verdikt městského soudu o vyhlášení konkursu potvrdil v září 2005 i Vrchní soud v Praze, obě rozhodnutí nyní pozbyla platnosti. "Nejvyšší soud ČR mi sice dal za pravdu, a z toho mám radost, můj majetek je však již vyrabován a rozkraden," uvedl pro ČTK Fischer. Podle svých slov chce nyní řešit "otázku odpovědnosti a odškodnění za způsobené škody". Konkurz v České republice považoval od počátku za protiprávní a případné nároky českých věřitelů označil za domnělé.

"Prohlášením mluvčího Nejvyššího soudu jsme velmi zaskočeni a překvapeni," reagoval správce konkurzní podstaty Josef Cupku, který zatím oficiálně žádné stanovisko soudu nedostal. Podle něj nadále pokračuje řízení o prohlášení konkurzu, o kterém bude znovu rozhodovat městský soud. "Jsme přesvědčeni, že pan Václav Fischer je dlužníkem a konkurz by měl uspokojit jeho oprávněné věřitele," doplnil Cupka.

Soudce Nejvyššího soudu Zdeněk Krčmář ČTK sdělil, že evropské právo rozeznává hlavní a vedlejší konkurz. Hlavní je účinný ve všech zemích unie, vedlejší má účinky jen na majetek v zemi, kde byl vyhlášen. Podmínkou u vedlejšího konkurzu navíc je, aby měl dlužník v zemi svou provozovnu. Hlavní konkurz je nyní ten německý, pražský městský soud by měl ještě zvážit, zda v Česku připadá v úvahu vedlejší konkurz. "Nejvyšší soud dospěl k závěru, že to, co bylo zatím v řízení zjištěno, nestačí pro závěr, že Václav Fischer má provozovnu na území České republiky," naznačil Krčmář.

Návrh na konkurz na Fischerův osobní majetek podala v lednu 2005 finanční skupina KKCG kolem ropného a plynařského magnáta Karla Komárka, který v předcházejících dvou letech postupně ovládl cestovní kancelář Fischer. Komárkova skupina na podzim prodala své pohledávky za Fischerem zahraniční firmě. "S panem Václavem Fischerem už nemáme a nechceme mít nic společného," řekl mluvčí KKCG Daniel Plovajko. "Obávám se, že pan Komárek a jeho skupina prodala něco, co nemá žádnou hodnotu a ještě lépe řečeno vůbec neexistuje," reagoval Fischer.

Prakticky jediným majetkem v konkurzu jsou nyní dvě letadla Boeing 737, která již více než dva roky chátrají na ruzyňském letišti. Jejich cena neustále klesá; nyní se odhaduje na zhruba půl milionu korun. Situaci navíc komplikuje fakt, že do konkurzní podstaty je zapsal i správce v konkurzu na majetek letecké firmy Charter Air, dříve Fischer Air. Fischer se již delší dobu domáhá u českých soudů vyškrtnutí letadel z konkurzní podstaty obou konkurzů v České republice. Tvrdí, že letadla vlastní německá komanditní společnost Aircraftleasing Meier und Fischer (AMF), kde má Fischer většinový podíl. Případná exekuce letadel by údajně poškodila Fischerova společníka. Podle Cupkova názoru letadla zůstanou nadále na letišti v Praze, neboť na ně začne uplatňovat nárok správce konkursní podstaty Charter Air.

Zájem o hypotéky podle lednových údajů ochabuje

Hypoteční banky zaznamenávají od počátku letošního roku nižší zájem o hypotéky než loni. Meziroční tempo růstu prodeje nových hypotečních úvěrů bankám v lednu většinou kleslo k 20 procentům, zatímco loni v lednu nebylo výjimkou ani dvojnásobné zvýšení obchodů. Vyplývá to z údajů bank oslovených ČTK. Zatím se tak potvrzují odhady odborníků, kteří pro letošní rok očekávají kvůli vyšším úrokovým sazbám a daňovým změnám nižší růst hypotečního trhu než v předchozích letech. Samotné banky přitom uvádějí, že loňský rok byl výjimečný. Domácí hypoteční banky loni poskytly na bydlení 83.344 nových hypotečních úvěrů o objemu více než 142 miliard korun. Celý hypoteční trh tak loni vzrostl o více než 41 procent. "V loňském roce došlo k jistému předzásobení se hypotékami, a proto si nemyslím, že meziroční růst může být za celý letošní rok vyšší než deset procent," uvedl například generální ředitel Hypoteční banky Jan Sadil. Zhruba desetiprocentní růst předpokládá zástupce ředitele úseku rozvoje obchodu České spořitelny Pavel Kühn. Generální ředitel Komerční banky Laurent Goutard odhadl letošní tempo na 20 až 25 procent. Prezident České bankovní asociace a generální ředitel UniCredit Bank očekává růst kolem 20 procent.

Prezident podepsal zrušení přijímacího řízení mezi stupni gymnázia

Studenti víceletých gymnázií, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň školy, budou postupovat do vyššího stupně automaticky. Čekat je tedy nebude přijímací řízení. Počítá s tím novela školského zákona, kterou podepsal prezident Václav Klaus. Poslanci novelu podpořili již loni, Senát ji ale dolní komoře vrátil s pozměňovacími návrhy. Pokud jde o přijímací řízení do vyššího stupně víceletého gymnázia, školský zákon ho zavedl již před několika lety. Mělo to umožnit žákům devátých ročníků základních škol zapojit se do víceletých studijních programů a odhalit gymnazisty, kteří na studium nestačí.

V Česku přibývá osamělých matek

V Česku přibývá osamělých matek. Jejich podíl mezi neprovdanými ženami se v posledních deseti letech zvyšuje. Ve svém výzkumu to zjistila socioložka Dana Hamplová. Odhaduje, že osamělé matky porodily téměř pětinu prvorozených dětí. Důvodem podle socioložky není to, že by postavení samoživitelek bylo ekonomicky výhodnější, ale spíš nedůvěra žen a mužů k partnerství a manželství. Výsledky výzkumu zveřejnil na svém webu Sociologický ústav.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se počet dětí, které se narodily mimo manželství, za posledních patnáct let víc než zdvojnásobil. Zatímco před 15 lety každé osmé dítě přivedly na svět nevdané matky, nyní je to každé třetí dítě. Podíly neprovdaných matek i nesezdaných rodičovských dvojic prudce stoupají se snižujícím se vzděláním. Socioložka Hamplová se ve svém výzkumu žen ptala, proč se nevdají za otce svého dítěte. Nepotvrdil se jí přitom předpoklad, že spolu dvojice žijí bez manželství kvůli sociálním dávkám. Důvodem bylo často spíš to, že si ženy nebyly jisté budoucností partnerství a kvalitou vztahu s otcem dítěte. Podobné vysvětlení podala i socioložka Jana Chaloupková. Za nejvýznamnější příčiny považuje nestabilitu manželství a snahu vyhnout se do budoucna komplikacím s rozvodem.

Odborníci uvádějí, že ne všechny "nemanželské" děti skutečně vyrůstají bez otce. Mnozí rodiče spolu žijí bez sňatku. Někdy k němu přikročí až po letech, když jsou potomci větší. Manželství má podpořit kampaň křesťanských organizací a občanských sdružení, která začala v pondělí. Týden manželství se koná už podruhé. Pořádá se v týdnu, kdy se slaví svátek zamilovaných Valentýn.

Drtikolovy snímky a rukopisy vynesly v aukci bezmála 1,7 milionu

Snímky a rukopisy z pozůstalosti slavného českého fotografa Františka Drtikola rozprodal v neděli brněnský aukční dům AAA. Dražba vynesla bezmála 1,7 milionu korun. Zájemci si rozebrali skoro 170 fotografií a stejné množství rukopisných stran. Výnos u řady dražebních položek mnohonásobně překročil vyvolávací cenu. Například Drtikolův autoportrét s viržínkou a stínem se vyšplhal z 12.000 na 72.000 korun, zjistila ČTK z výsledkové listiny. Snímky i další dokumenty pocházejí z pozůstalosti světoznámého fotografa, jenž žil v letech 1883 až 1961. "Poté je vlastnil blízký Drtikolův přítel z Prahy, který již také zemřel," řekla ČTK licitátorka Petra Youngová. Většinu položek v dražbě získali čtyři kupci.

Zájem sběratelů v aukci vyvolalo například Drtikolovo zátiší s vázou Moser nebo jeho snímky z bosenského Mostaru. Mnoho fotografií v nabídce pocházelo od jiných autorů a zachycovalo umělce v různých situacích, například při práci na zahradě, hře s medicinbalem, v pozici Buddhy nebo na brigádě, které se zúčastnil v roce 1950 jako místopředseda místní organizace komunistické strany na pražském Spořilově. Sběratelé neopomíjeli ani Drtikolovy rukopisy. Text Význam buddhismu se prodal za 12.500 korun. Další rukopisy pojednávaly o józe, posmrtném životě či absolutnu.

Drtikol dnes patří k nejznámějším světovým fotografům své generace. V letech 1910 až 1935 vlastnil v Praze proslulý ateliér, kde fotil i prezidenty Tomáše Garigua Masaryka a Edvarda Beneše nebo skladatele Leoše Janáčka. Proslavily jej především akty v geometrických dekoracích.

Janáčkovu Glagolskou mši v Plzni představí 123 účinkujících

Celkem 123 účinkujících vystoupí v úterý na plzeňském pódiu při uvedení monumentální Glagolské mše Leoše Janáčka. Pod taktovkou dirigenta Leoše Svárovského se představí 54 členů Českého filharmonického sboru Brno, 64 hudebníků Filharmonie Brno a čtyři sólisté. ČTK to řekl Ivan Jáchim, ředitel festivalu Smetanovské dny. Koncert je jeho součástí. Jazykem světově proslulé Glagolské mše je staroslověnština. Podle Jáchima se Glagolská mše v Plzni nehrála několik desetiletí. "Brněnská filharmonie i filharmonický sbor jsou navíc považovány za naše nejlepší interprety Janáčka," uvedl Jáchim. Koncert je součástí druhého tématu festivalu nazvaného Zralý věk nebo vetché stáří?

Počasí

Převládá oblačno až polojasno. Teploty v úterý vystoupí na 3 až 7 stupňů Celsia.