Přehled tisku
Ruská rozvědka se v Česku zajímá nejvíce o ekonomiku, protože Moskva usiluje o výhodnější postavení v česko-ruských hospodářských vztazích, ale také o získání kontroly nad českými firmami, jež vstupují na ruské trhy, cituje Mladá fronta Dnes z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za loňský rok. A ilustruje ji příběhem českého jaderného vědce, kterého se pokusil zverbovat ruský vojenský atašé.
A v jiné souvislosti přináší Právo i rozhovor s dalším místopředsedou Strany zelených, Ondřejem Liškou. Podle něj zatím není naděje, že by strana byla pro radar. V první řadě mu chybí nejzásadnější bod, totiž začlenění radaru pod velení NATO, a pro čistě americký radar zelení ruku nezvedou, tvrdí Liška. Na otázku Práva, jestli je to názor celé strany, její místopředseda připomíná, že ho schválil sjezd i republiková rada a neumí si představit, co by se muselo stát, aby tento postoj zelení změnili.
Na českém internetu se schyluje k rekordně velkému obchodu. Portály Centrum a Atlas jsou na prodej a už vybírají z vážných zájemců, informují Hospodářské noviny. Podle nich jeden z potenciálních investorů má dokonce v úmyslu koupit obě společnosti a spojit je jako konkurenci dominantního portálu Seznam. Mezi kandidáty na nákup patří nejen zahraniční investiční fondy, ale i třeba televize Nova, která chce mít svůj portál kvůli růstu trhu, píše deník. A přináší z trhu také informaci, že majitelé Centra chtějí za svůj portál okolo tří miliard korun, zatímco Atlas má stát asi dvě.
Máme ostatky mrtvých kádrovat? - ptá se v Lidových novinách politolog Bohumil Doležal, podle jeho názoru by civilizovaný národ měl umět odpouštět. I Němcům, kteří padli před víc než šedesáti lety. Připomíná příběh ostatků německých vojáků padlých na území ČSR v druhé světové válce, nalezených před pěti lety v Ústí nad Labem. Podle mezinárodních zvyklostí mají být vojáci pochováni na území států, kde padli. A několikaleté hledání místa v Česku dospělo k usnesení chebského zastupitelstva, že vojáci smějí být pohřbeni v jejich městě. Radnice však má své podmínky, konstatuje a Doležal a pokračuje: "Nabídka vypadá jako návrh, jímž si jedna z bojujících stran klade podmínky, za nichž je ochotna přistoupit na příměří. Na první pohled to vypadá jako úděsná necivilizovanost a nízké vyděračství. Ve skutečnosti jde o kompromis. Chebští radní (nebo většina z nich) projevili dobrou vůli. Zároveň si musí zachovat tvář. Ale před kým?"
Od konce války uplynulo šedesát dva let, uvažuje dále autor. "Někteří z padlých byli horliví nacisté. Jiní se nechali na čas strhnout. Jiní byli proti, ale báli se to dát najevo. Jiným to bylo fuk, konstatuje Doležal a pokračuje otázkou: Máme ostatky mrtvých kádrovat? V civilizovaném světě se mrtvým dopřává klid. I ti, co za živa škodili, už škodit nebudou. Je tu otázka: kde se v některých lidech tolik let po válce bere taková nenávist - až za hrob, jak se říká? Komu záleží na tom, aby jí neubývalo? Jaké politické cíle sleduje? Nebo jde opravdu jen o to, jak ze zazobaných Němců vytřískat peníze? A komu o to jde?"
Hospodářské noviny komentují zájem rodiny Baťů o náhradu škody za majetek, zabavený v roce 1947. "Tak jako Baťa 'sekal' po světě stejné cvičky, 'sekají' naše soudy rozdílné rozsudky. Výsledkem jsou otázky, na něž opravdu těžko hledat odpovědi," píše deník a připomíná, že dědicové požádali již roku 1993 o zrušení rozsudku, jímž byl Jan A. Baťa odsouzen v roce 1947 k žaláři a propadnutí majetku. Soud ale jejich žádost odmítl.
"Už po válce to budilo otázky. Jak mohl být člověk, který věnoval miliony odboji a zachránil před Hitlerem stovky židovských rodin, v očích práva kolaborantem?" - ptají se Hospodářské noviny a pokračují: "Nyní jiný soud rozhodl znovu - a Jana Baťu očistil." Podle deníku logicky musí následovat otázka: Pokud byl Baťovi majetek zabaven kvůli kolaboraci - a toto zdůvodnění soud právě zrušil - jaký důvod budeme hledat pro odmítnutí nároků na vyrovnání?
