Zprávy
Vláda schválila strategii přijetí eura bez termínu
Vláda schválila aktualizovanou strategii České republiky pro vstup do eurozóny, která oproti předchozím verzím neobsahuje možný termín přijetí eura. Informoval o tom premiér Mirek Topolánek, podle něhož je ovšem původně navrhovaný termín přijetí společné měny v roce 2012 za určitých podmínek možné splnit. Strategie za hlavní překážku ke splnění kritérií pro přijetí eura označuje špatný stav veřejných financí. Ministerstvo financí původně prosazovalo stanovit termín pro přijetí eura na rok 2012. "Nakonec se i ministerstvo financí přiklonilo k tomu, že nebudeme dávat závazný termín, protože by to již bylo potřetí a podobný hazard a reputační riziko jsme se rozhodli neabsolvovat," uvedl Topolánek. Původně navrhovaný termín je ale podle premiéra možné splnit při splnění programového prohlášení vlády, které počítá s provedením reformy veřejných financí nebo důchodů.
Vedle strategie pro vstup do eurozóny má již ČR vypracován rovněž Národní plán zavedení eura. Ten obsahuje soubor převážně technických úkolů, které bude třeba splnit pro přijetí jednotné evropské měny. Česká republika chtěla původně do eurozóny vstoupit v roce 2010.
Ekonom: Kalousek slíbil obcím deset mld. jako náhradu za reformu
Obce by měly v letech 2009 a 2010 podle příslibu ministra financí Miroslava Kalouska dostat deset miliard korun jako kompenzaci za ztráty, které utrpí po spuštění reformy veřejných financí. Píše to týdeník Ekonom ve svém čtvrtečním vydání. Obcím ale Kalouskův slib nestačí a požadují další náhrady. Náměstek ministra financí Eduard Janota podle týdeníku ujistil, že vláda si odškodnění může dovolit. S obdobnou finanční pomocí mohou prý počítat kraje. Plán vlády omezovat rozpočtové schodky podle Janoty ohrožen nebude. Obce podle Ekonomu s Kalouskovým závazkem nejsou spokojeny. Požadují ještě úhradu sedmimiliardové ztráty, kterou jim způsobilo společné zdanění manželů, a budoucí podíl na spotřební a ekologické dani. Změny v zákoně o rozpočtovém určení daní už dříve požadoval Svaz měst a obcí.
V boji proti korupci mají pomáhat policejní agenti
Do boje proti korupci hodlá stát nasadit i policejní agenty. Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) s tím počítá v novele trestního řádu, kterou schválila vláda. Agenta dosud může policie využívat pouze v případech nejzávažnějších trestných činů na základě mezinárodní smlouvy. Příslušný paragraf trestního řádu umožňující využití agentů má být podle návrhu rozšířen o trestný čin přijímání úplatků, podplácení a nepřímého úplatkářství. Ostatní podmínky použití agenta se nemění.
Členové kabinetu zdůraznili, že rozhodně nejde o zavedení agenta-provokatéra, s nímž počítaly dřívější návrhy připravené nyní opoziční ČSSD. "Policejní agent bude oprávněn působit v korupčním prostředí, získávat poznatky a důkazy, svým jednáním ale nebude oprávněn zasahovat do práv dalších osob například tím, že by je podněcoval k páchání trestné činnosti," uvedl Langer. Pokud návrh schválí parlament, mohli by agenti bojovat proti korupci zhruba od února příštího roku. Langer dodal, že v rámci boje proti úplatkářství chystá jeho úřad další novinku - příští měsíc protikorupční linku.
Počet adeptů do rady ústavu pro studium totalit se zvýšil na pět
Naděžda Kavalírová a Čestmír Čejka z Konfederace politických vězňů patří spolu s profesorem Jánem Mlynárikem k novým kandidátům do rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Občanská sdružení tak navrhla zatím celkem pět kandidátů, řekl ČTK předseda senátní volební komise Josef Pavlata (ODS). Ústav bude zkoumat éru komunismu a nacistické okupace. Jeho sedmičlenná rada, kterou bude vybírat Senát zřejmě na přelomu října a listopadu, má mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování i odvolání jeho ředitele.
Svého dlouholetého předsedu Mlynárika navrhl Svaz Slováků v ČR. Historik a někdejší poslanec československého Federálního shromáždění má české občanství, v úspěšné kandidatuře mu ale zabrání jeho dřívější členství v KSČ. Pozdější signatář Charty 77 byl z této strany vyloučen za svou politickou a publicistickou činnost v letech 1968 a 1969. Zákon ale vylučuje, aby v radě mohl být někdo, kdo byl od února 1948 do února 1990 členem nebo kandidátem komunistické strany.
Konfederace politických vězňů nominovala svou předsedkyni Kavalírovou a člena širšího vedení Čejku. Kavalírová byla v roce 1956 souzena ve vykonstruovaném procesu za vlastizradu, velezradu a špionáž. Zasloužila se mimo jiné o řešení otázek odškodnění politických vězňů, za svou činnost za komunismu byla již v minulosti několikrát oceněna. Také Čejka byl politickým vězněm v 50. letech; soudili ho v souvislosti s procesem Milady Horákové, i jemu hrozil trest smrti. Patří k zastáncům postavení komunistické strany mimo zákon.
V uplynulých týdnech byli navrženi Českým svazem bojovníků za svobodu bývalá poslankyně za KSČM Jitka Gruntová, která členkou strany ale nebyla, a novinář Petr Žantovský, kterého nominovalo Masarykovo demokratické hnutí. Nominace bude možné předkládat ještě zhruba do poloviny října. Kandidáty do rady ústavu mohou navrhovat sdružení odbojářů nebo politických vězňů či občanská sdružení a společnosti, které se zabývají zkoumáním historie, archivnictvím, vzděláváním či ochranou lidských práv. Z jejich nominací Senát vybere čtyři členy rady. Dalšího kandidáta na člena rady navrhuje prezident, zbývající dva vzejdou z návrhů Poslanecké sněmovny.
Vláda schválila novelu zákoníku práce, která má liberalizovat trh
Vláda schválila novelu zákoníku práce, která má odstranit největší chyby současného pracovního kodexu. Vedle toho návrh podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase liberalizuje po dohodě zaměstnavatelů s odbory pracovní trh. Podle ministerstva práce a sociálních věcí, jež novelu předložilo, norma vychází z dohody tripartity a záměrně se vyhýbá konfliktním tématům, které jsou předmětem politických sporů i stížností u Ústavního soudu. Většina ustanovení je proto technického rázu. Návrh zákoníku ovšem přináší i několik věcných úprav, například že lidé od 16 do 18 let by mohli pracovat 40 hodin týdně místo nynějších 30. Podle ministerstva toto ustanovení nyní brání zaměstnávání mladých s nízkou či žádnou kvalifikací. Zákoník by mohl začít platit v prvním pololetí příštího roku. Opozice dala najevo, že je připravena o změnách s vládou jednat.
Nečas oznámí, o kolik by měly vzrůst důchody
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) ve čtvrtek oznámí, jaký návrh na zvýšení důchodů předloží vládě. Odborový předák a senátor ČSSD Milan Štěch ČTK řekl, že podle materiálu, který v rámci připomínkového řízení odbory obdržely, mají penze od příštího roku v průměru vzrůst zhruba o 350 korun. Odbory chystají analýzu chystané valorizace, podle Štěcha ale vláda zřejmě zůstane dlužna svým předvolebním slibům o kompenzaci zvýšených nákladů. Důchodci budou podle odborářů i opozice jednou ze skupin, která nejvíce doplatí na vládní reformu veřejných financí, zvláště na zavedení poplatků ve zdravotnictví nebo zvýšení daně z přidané hodnoty. Nečas s tím ale nesouhlasí. "Propočty ukazují, že dopad zvýšené sazby DPH, případně spotřebních daní na energie (pro domácnosti důchodců) nebude vysoký. Předpokládaný dopad je do 150 korun na jednotlivce, případně 200 až 300 na společnou domácnost dvou důchodců," uvedl nedávno ministr. Zdůraznil, že vláda v reformě ponechala pouze jednu automatickou valorizaci, a to právě důchodů. Ty by měly pravidelně narůstat o zvýšení cen v minulém roce a o jednu třetinu růstu mezd.
Kongresman: Je nutné vysvětlit hrozby; peníze na základnu dodáme
Politici musí při obhajování výstavby protiraketového radaru lidem vysvětlovat, že hrozba napadení z nepřátelské země je reálná, řekl v rozhovoru s ČTK americký republikánský kongresman Trent Franks. Chápe, že občané se vždy s nedůvěrou dívají na něco nového, a zdůraznil, že radar sám o sobě není svou činností nijak nebezpečný. Franks uvedl, že pokud se Polsko a Česko s USA dohodnou na vybudování protiraketového štítu, Američané na projekt zajistí peníze i přesto, že Sněmovna reprezentantů Kongresu nyní naopak snížila rozpočet na přípravné práce na budování základny. Franks je v Praze na pozvání české vlády, hovoří tu právě o protiraketovém systému. Ve středu se sešel s premiérem Mirkem Topolánkem, ve čtvrtek ho přijme prezident Václav Klaus.
Kongresman podotkl, že mezi lidmi v Česku i Spojených státech je ohledně protiraketového systému mnoho mylných přesvědčení a nedorozumění. Řekl, že reálná hrozba napadení například z Íránu existuje. To si podle něj česká vláda uvědomuje, jde proto i proti veřejnému mínění, soudí. "Někdy část vedení státu prosazuje něco, co je pro zemi nejlepší, třebaže je to politická výzva. Je lepší se dívat na budoucí generace než do příštích voleb," prohlásil. I v minulosti se novinky jako letadla či elektřina těžko zaváděly, podotkl. Vysvětlování hrozeb lidem je ale podle něj vždy na místě, měli by se se záměrem ztotožnit. Musí si uvědomit, že historie a války se mohou opakovat, zmínil.
Gusenbauer na adresu Česka: Nenecháme se známkovat
Rakouský kancléř Alfred Gusenbauer prohlásil, že jeho vláda "nebude trpět žádné známkování zvenčí". Po prvním zasedání vlády po prázdninové přestávce tak reagoval na kritiku, kterou vyvolala na české straně nedávná prohlášení rakouského ministra obrany Norberta Darabose k chystané výstavbě americké radarové základny v Česku. Darabos ji označil za "provokaci". Gusenbauer připomněl, že podle rakouské vlády je protiraketová obrana "celoevropskou, a nikoli bilaterální záležitostí". "Kromě toho je jasné, že tento krok neučiní svět bezpečnějším. A Rakousko nemá zájem na závodech ve zbrojení," prohlásil rakouský kancléř. Ministryně zahraničních věcí Ursula Plassniková k této debatě vydala oficiální prohlášení, v němž zdůrazňuje, že "Rakousko není 51. státem USA, ale ani žádnou ruskou filiálkou". Středeční diskuse ve vládě podle ní potvrdila, že Rakousko určuje svou zahraniční politiku zcela nezávisle a samostatně.
Podle velvyslance v USA z amerického zákona o vízech zmizí "nesmysly"
Americká strana pracuje na tom, aby ze zákona o změnách pravidel amerického vízového režimu zmizely "nesmysly", které původní podoba obsahovala, řekl České televizi velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář. Právě on v červenci upozornil na problematické body v textu, s nimiž by se země jako Česká republika musely obtížně vypořádat. "Americká strana mě poté informovala, že si je toho také vědoma a že na tom pracuje," uvedl Kolář.
Za jeden z "nesmyslů" považuje povinnost země přijímat z USA bývalé občany republiky k repatriaci. Požadavek na repatriaci by se podle něj týkal například bývalých občanů Česka, kteří by se v USA dopustili trestného činu. Podle nového zákona by je Američané totiž poté chtěli odeslat zpět do země, odkud pocházejí, přestože již nejsou jejími občany.
Státní zástupce odložil stížnost na Salichova kvůli Čunkově kauze
Krajský státní zástupce v Brně Petr Coufal odložil stížnost své přerovské podřízené na jihlavského žalobce Arifa Salichova, jenž kritizoval původní vyšetřování údajné korupční kauzy vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Podle Coufala byla stížnost nedůvodná. Podala ji šéfka přerovského státního zastupitelství Jana Staňková, jejíž podřízený Radim Obst dozoroval vyšetřování Čunkova případu. Po Obstovi případ převzal právě Salichov, jenž stíhání Čunka zastavil. Poté na tiskové konferenci hovořil o chybách v Obstově práci a o údajné snaze prokázat Čunkovi vinu za každou cenu. Staňková to považovala za nepřiměřenou a neoprávněnou kritiku. Coufal nyní uvedl, že vyjádření Salichova považuje "v souvislosti s obsahem a rozsahem zjištěných pochybení v předmětné věci za opodstatněné". Staňková ČTK řekla, že rozhodnutí Coufala nebude komentovat.
Masarykova univerzita vyvinula novou metodu likvidace yperitu
Tým odborníků Masarykovy univerzity vyvinul novou metodu likvidace nebezpečného bojového plynu yperitu pomocí zvláštních enzymů, které chemickou látku dokážou šetrně rozložit. Škola už pro svůj objev získala český patent. Výzkum pokračuje, jeho výsledkem může být účinnější ochrana před yperitem a také ekologičtější způsob likvidace jeho starých zásob. Univerzita doufá i v komerční úspěch metody a zvažuje její mezinárodní patentovou ochranu. Výzkum dosud stál několik milionů korun. Náklady se prý mohou vrátit díky patentové ochraně, prodeji licencí a použití metody v praxi. "Bádání se nyní ubírá třemi různými směry: možnosti likvidace starých zásob yperitu, ochrana obyvatelstva a kůže a ochrana vojenského materiálu," řekl člen výzkumného týmu Jiří Damborský. První použitelné vzorky produktu určeného k dekontaminaci vojenského materiálu budou hotovy do konce roku, kdy se vědci chtějí zúčastnit testovací akce připravované Severoatlantickou aliancí. Test poskytne srovnání s dalšími metodami likvidace yperitu.
Bojový plyn yperit patří k takzvaným puchýřujícím látkám. Projevuje se leptáním sliznic, způsobuje dýchací problémy. Poprvé byl použit v první světové válce a je poměrně snadné jej vyrobit. Působí v plynném i kapalném stavu. Zejména Spojené státy a Rusko mají stále ještě velké zásoby yperitu, který musí do roku 2012 zlikvidovat. Brněnská metoda je přírodní, a proto ekologicky šetrnější, než dosud používané způsoby, například spalování nebo chemická dekontaminace. Zájem už podle Damborského projevily Spojené státy. Významnou ekologickou zátěž začíná yperit představovat v Baltském moři, kam německá armáda na konci druhé světové války svrhla značné zásoby munice, která nyní kvůli korozi uvolňuje mimo jiné i yperit.
Antimonopolní úřad navrhuje trest vězení za kartelové dohody
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže navrhuje, aby podle nového trestního zákoníku bylo trestným činem uzavření kartelových dohod o cenách. Uvedl to server Aktuálně.cz s tím, že jde o převratnou novinku. Ve státech Evropské unie totiž mají možnost poslat zástupce firem za kartelové dohody do vězení pouze Velká Británie a Irsko. V tuzemsku za ně zatím hrozí jen pokuty.
Majitelé útočících psů budou souzeni za ublížení na zdraví
Lidé, kteří špatně zabezpečí chov psů a jejich zvířata na útěku někoho napadnou a zraní, budou od nynějška souzeni za ublížení na zdraví. Ve svém stanovisku to uvedl Nejvyšší soud. Zároveň potvrdil podmínečný trest pro Ladislava Demetera z Litoměřicka, jehož bojoví psi v roce 2004 v obci Nížebohy roztrhali hlídače králičí farmy. Jestliže chovatel psa neučinil všechna potřebná opatření k tomu, aby mu pes neunikl a zvíře na veřejnosti někoho napadne a zraní, je chovatel psa odpovědný za ublížení na zdraví, uvedl Nejvyšší soud. Stanovisko vydal, aby sjednotil rozhodování soudů nižšího stupně, řekl mluvčí soudu Petr Knötig.
Ředitelkou ČRo 1 - Radiožurnálu bude Barbora Tachecí
Ředitelkou Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu se stane dosavadní programová ředitelka soukromé rozhlasové stanice Frekvence 1 Barbora Tachecí (44 let). Konkrétní datum, k němuž se ujme funkce, ještě není přesně stanoveno. Tachecí ČTK řekla, že je zatím předčasné hovořit o změnách, které případně na Radiožurnálu nastanou, i právě proto, že se funkce neujme ihned. "Radiožurnál je a bude unikátní, velmi unikátní stanicí a budu ráda, pokud budu moci tuto unikátnost budovat," dodala.
Tachecí byla od poloviny 80. let redaktorkou ekonomické rubriky Československého a poté Českého rozhlasu. Od roku 1993 do srpna 1997 byla redaktorkou a moderátorkou České televize. V letech 1997 až 2000 vedla tiskové oddělení IPB. Poté pracovala jako ředitelka kanceláře Sdružení nestátních provozovatelů vrtulníků letecké záchranné služby, od dubna 2002 byla programovou ředitelkou Frekvence 1. Předchozí ředitel Radiožurnálu Miroslav Konvalina byl odvolán v polovině května. Ředitelem stanice byl od loňského března. René Zavoral z oddělení marketingu a PR Českého rozhlasu tehdy uvedl, že generální ředitel Václav Kasík odvolal Konvalinu z funkce ředitele Radiožurnálu kvůli chybám v řízení stanice.
Český rozhlas loni hospodařil se ziskem
Český rozhlas loni hospodařil se ziskem 151 milionů korun. V roce 2005 zaznamenal ztrátu 24,1 milionu korun. Výroční zprávu o hospodaření ČRo za rok 2006 jednomyslně schválila Rada ČRo na svém zasedání. Celkové příjmy rozhlasu loni dosáhly 1,98 miliardy korun. Hlavní příjmy rozhlasu pocházejí z koncesionářských poplatků. Loni tak rozhlas získal 1,73 miliardy korun, tedy o necelých 20 milionů více, než byl plán. V roce 2005 dosáhly příjmy rozhlasu z poplatků 1,4 miliardy, což bylo zhruba o 80 milionů více než v roce 2004. Výše poplatku od října 2005 činí 45 korun měsíčně, což je o osm korun více než předtím. Celkové náklady ČRo dosáhly loni sumy 1,83 miliardy korun. Největší částku z toho tvoří náklady na mzdy včetně pojištění a honoráře (754,6 milionu korun) a také provozní náklady a platby za služby (711,7 milionu).
Ředitel České televize dostane pololetní odměnu 350.000 Kč
Rada České televize schválila pololetní odměnu 350.000 korun generálnímu řediteli Jiřímu Janečkovi. Na peníze má ředitel nárok po splnění požadovaných ukazatelů jeho manažerské smlouvy, což se podle rady stalo. Vyplývá to ze zápisu jednání, který Rada ČT zveřejnila na svých webových stránkách. Rada rovněž jednomyslně schválila výsledky hospodaření televize za první pololetí. K ukazatelům, podle nichž rada hodnotila Janečkovo působení v čele veřejnoprávní televize v prvním pololetí, patří sledovanost a spokojenost diváků, vyrovnané hospodaření ČT, splnění a překročení peněžních toků a plnění usnesení Rady ČT ve sledovaném období. Janeček podle rady všechny čtyři úkoly splnil. Například podíl ČT na trhu diváků nad 15 let byl podle plánu stanoven na 25 procent; vysílání však ve skutečnosti sledovalo 31,6 procenta diváků. Na výplatní pásce za srpen najde Janeček vedle peněz za první pololetí i půlmiliónovou odměnu za výsledky veřejnoprávní televize v uplynulém roce. Tento bonus mu schválila Rada ČT před dvěma týdny.
Česká televize v pololetí letošního roku hospodařila se ztrátou 3,9 milionu korun; původně ale vedení plánovalo ztrátu 100,6 milionu. Celoroční rozpočet schválený radou počítá s vyrovnaným hospodařením, stejně jako například loni. Výnosy ČT za letošní první pololetí činily 2,8 miliardy korun. Hlavním zdrojem financování televize jsou koncesionářské poplatky, z nichž loni ČT získala 4,1 miliardy korun, tedy téměř tři čtvrtiny příjmů.
Český výrobce biolihu odmítá, že stojí za růstem cen obilí
Velcí čeští výrobci biopaliv odmítají, že by stáli za současným prudkým zvyšování cen obilí. Za jeho vysokou cenou a připravovaným zdražením pečiva, masa či mléka stojí podle nich spíše spekulativní nákupy. Z obilí se totiž v současnosti v Česku biopaliva zatím nevyrábí. ČTK to řekl Antonín Vávra, předseda představenstva společnosti PLP, která se letos stane největším českým producentem biolihu. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby za zvyšování cen může poptávka na světovém trhu. Veleba ČTK řekl, že růst cen nezapříčinila výroba biopaliv v Česku, ale ve světě, hlavně v USA, které letos téměř přestalo vyvážet kukuřici. Navíc se projevuje i neúroda na Ukrajině či v Austrálii. Na českém trhu tak působí nákupčí, kteří obilí skupují a vyváží do celého světa. "Při současných cenách se jim to vyplatí," uvedl Veleba
Čeští křesťané pojedou na evropské shromáždění ekumenickým vlakem
Třetího evropského ekumenického shromáždění se v rumunském městě Sibiu od 4. do 9. září zúčastní přes 2000 křesťanů různých vyznání. Česká delegace má podle Ekumenické rady církví asi třicet členů. Na cestu se vydají "ekumenickým vlakem", který bude projíždět několika evropskými zeměmi a poveze do Rumunska více než stovku lidí. "Jedná se o docela unikátní záležitost, při níž se delegáti z Německa, Česka, Slovenska, Maďarska a Rakouska setkají již při cestě," řekla ČTK tajemnice ERC Zuzana Dvořáková. Podpoří tím podle ní nejen myšlenku společenství, ale také volbou ekologicky nejméně náročného dopravního prostředku podpoří důraz na vztah křesťanů k přírodě. "Ekologie v kontextu tématu vztahu ke Stvoření bude v Sibiu jedním z aktuálních témat," dodala.
Slovenští katolíci v Praze budou mít nového kněze
Slovenští katolíci, kteří žijí v Praze, se dočkali nového kněze - Ladislava Radvanského. Přivítají ho v neděli dopoledne v kostele sv. Voršily na Národní třídě. Radvanský zde také odslouží úvodní mši, informovalo ČTK tiskové středisko České biskupské konference. Radvanský přichází z košické arcidiecéze. Slovenští katolíci navštěvují kostel na Národní třídě již dlouho. Svého kněze dostanou také Slováci v Dublinu. Právě do Irska totiž v posledních letech odchází za prací stále více slovenských občanů. V irském hlavním městě bude mít na starost své krajany Gašpar Habara.
Návrhářka Blanka Matragi tvoří šaty ze skla
Šaty ze skla a kamene jsou novou originální tvorbou módní návrhářky Blanky Matragi. Světově proslulá česká designérka, jež obléká královské rodiny v Perském zálivu, se prý zhlédla ve svém původním řemeslu. Řekla to při prezentaci módního katalogu, který vydala k 25. výročí své tvorby. "Posun v mé tvorbě je v tom, že jsem začala vyrábět šaty jako sochy z taveného skla v kombinaci s bronzem a s kamenem. Navázala jsem na to, čím jsem vyučena v oboru skla. Dělám velké plastické reliéfy ovlivněné moji oděvní tvorbou," řekla Matragi ČTK. Skleněné šaty, které tvoří v Česku, váží podle ní až 120 kilogramů. Jejich výroba prý vyžaduje kromě kreativní tvorby také sílu. "Dosud jsem pracovala převážně jen s ženami. Byly to šičky, modelky, zákaznice. Od té doby, co jsem přijela do Prahy, jsou kolem mě samí muži," smála se při podepisování katalogu v Paláci knih Luxor.
Značný vliv na posun v tvůrčí činnosti výtvarnice měla prý loňská výstava retrospektivní i současné tvorby. Přehlídku tehdy vidělo na 80.000 lidí a byla nejnavštěvovanější výtvarnou expozicí loňského roku. "Firmy mě vyzývají do jiných designů. Je to úžasné. Pracovala jsem na vzorování porcelánového servisu, který vznikl podle návrhu z kolekce. Další nabídky jsou z oboru obalové techniky, vybavení koupelen nebo bankovních karet," řekla Matragi. Rodačka ze Světlé nad Sázavou, která již sedmadvacet let žije a tvoří v Bejrútu, vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Ještě předtím absolvovala Uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě. Mnoho let je dvorní návrhářkou žen z rodin králů, emírů a šejchů. Proslula zejména tvorbou originálních večerních toalet a svatebních modelů.
Počasí
Je oblačno až zataženo, místy občasný déšť. Ve čtvrtek se bude postupně vyjasňovat, teploty vystoupí na 16 až 20 stupňů Celsia.