Komentátorka Lidových novin si všímá současného dění v Polsku, kde byl místopředseda vlády Andrzej Lepper odvolán kvůli podezření, že se podílel na protizákonné činnosti.
Andrzej Lepper, foto: ČTK
Konkrétně je řeč o možném mnohamiliónovém úplatku. Polská situace se v něčem podobá české: vládnou tři koaliční strany, jedna veliká a dvě malé, a Andrzej Lepper je předsedou jedné z těch malých, připomínají noviny. Hrozící rozpad koalice a ztráta většiny ve sněmovně přitom mohou vést v Polsku k předčasným volbám. I v Česku vládnou tři strany, jedna velká a dvě menší, a předseda jedné z těch menších je podezřelý z korupce. Podobně jako Andrzej Lepper nepokládá ani Jiří Čunek toto podezření za důvod, aby se vzdal funkce, porovnává komentátorka a pokračuje: V něčem se ale polská situace přes celou podobnost od české náramně liší: Jiřího Čunka nikdo neodvolává.
To, že soud vzal Terezu rodičům, je velký průlom, píše na své titulní straně Mladá fronta Dnes, která se odvolává na názory právníků. Jde o postup soudce, který na čas odebral rozhádaným rodičům desetiletou Terezu a umístil ji do "neutrálního" prostředí. Nejdříve na psychiatrii, teď do dětské zotavovny. Je to výjimečné a průlomové rozhodnutí, i když ne úplně šťastné, říká deníku kladenská advokátka Růžena Jansová. Pro soudce by měl být podle ní důležitý zájem dítěte, které nemůže za to, že se rodiče nedohodnou, přesto musí trávit prázdniny v léčebně. I advokát Daniel Novák oceňuje, že se soudce nebál rozhodnout kategoricky. Kdyby soud v několika případech svěřil dítě do výchovy otci, kterému matka opakovaně znemožnila jeho dítě vidět, bylo by to podle něj pro ostatní rodiče varováním, cituje Mladá fronta Dnes.
Padesátka v obcích už zase nefunguje, napsaly Hospodářské noviny. Mrtvých na silnicích přibývá, nyní už i v obcích. Přitom za poslední roky to vypadalo, že se řidiči ve městech a obcích naučili jezdit bezpečněji: V obcích klesaly jak počty nehod, tak i mrtvých. Vývoj se však v uplynulém měsíci zlomil. Za první půlrok zemřelo na silnicích v obcích 180 lidí, tedy o osm více než za stejné období loňského roku. Přestávají fungovat i opatření, na která se starostové donedávna mohli spolehnout: Například ukazatele rychlosti. V posledních měsících města a obce stále víc sázejí na radary. Zvlášť v Praze a Ústí nad Labem se rozmohly kamerové systémy, které měří rychlost aut v určitém úseku. Starosta Miličína si ale v Hospodářských novinách stěžuje, že "zapůjčený kamerový systém nepomáhá. Fotodokumentace usvědčí jen málokterého řidiče. Mají černé brýle, těžko se dokazuje, kdo za volantem sedí." Za rok platnosti bodového systému je překročení rychlosti v obci nejčastějším přestupkem, dokladují noviny a citují slova pražského dopravního policisty, že "všechno, co je nové, tak je respektováno, což po čase přejde". Jako nejúčelnější proto doporučuje radar napojený na semafor u přechodu pro chodce.Když řidič jede před přechodem rychle a radar ho zachytí, na semaforu zkrátka naskočí červená.
Motorkáři jsou nejméně oblíbená skupina lidí, které je možné potkat na silnicích, píše s poukazem na vlastní průzkum Mladé fronty Dnes. Druzí nejhorší jsou podle průzkumu řidiči kamionů, dostali 3,45. Nejlépe se naopak podle respondentů, kterých v průzkumu odpovídalo 646, chovají cyklisté. "Za to negativní hodnocení může jen úzká skupina jezdců, kteří jezdí rychle a zakrývají si značky. Většina motorkářů se tak nechová, ale lidé nás prostě hází do jednoho pytle," cituje deník Tomáše Galbavého, šéfa policejního motoklubu. Sám na motorce jezdí jen v civilu. "Motorkáři nezpůsobují tolik nehod, jak si lidé myslí," tvrdí Galbavý. Podle Mladé fronty Dnes mu statistiky dávají za pravdu. Loni zavinili motorkáři 2200 nehod a zemřelo při nich 80 lidí. Řidiči osobních aut mají na svědomí téměř 120 tisíc nehod a 603 mrtvých.
Chování řidičů kamionů vadí lidem především na dálnicích. Jezdí tu rychleji, než smí, riskantně předjíždějí. Ostatně téměř nemine den, aby se na některé z tuzemských dálnic nestala vážná nehoda, kterou způsobil řidič nákladního auta. Loni při takových nehodách zemřelo 122 lidí. Cyklisté a hned po nich chodci zase mají naopak u veřejnosti nejlepší kredit, protože "většinou nezpůsobují nehody, při kterých někdo zemře,"říká deníku Jaroslav Pavelka z republikové dopravní policie. "A když už, tak obětí je cyklista nebo chodec." I zde Mladá fronta Dnes přispívá statistikou: Loni se v Česku stalo téměř 188 tisíc nehod. Cyklisté z nich měli na svědomí méně než 2,5 tisíce, při nich zemřelo 43 lidí. Chodci zavinili necelých patnáct set havárií, během nichž přišlo o život 44 osob.
Vláda bude muset v nejbližších týdnech potvrdit, že to myslí s důsledným bojem proti korupci zcela vážně. Zatím to tak ale příliš nevypadá, tvrdí deník Právo. Připomíná, že koalice ve své dohodě i vláda v programu slíbily, že veškeré informace o rozhodování orgánů veřejné správy budou veřejnosti přístupné - s výjimkou státního tajemství. Když ale lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek přišel s návrhem, jak tento slib splnit, narazil na tuhý odpor svých vládních kolegů. Jeho požadavek přitom neobsahuje nic jiného než povinnost úředníků dát na internet veškeré informace, na jejichž základě rozhodli o poskytnutí dotace z veřejných peněz. Podle některých ministrů ale zákony už teď umožňují zveřejňování některých skutečností. Kalousek je chtěl dostat na internet, aby o tyto informace nemusel každý zájemce žádat zvlášť. Někteří členové vlády se ale obávají, aby to nevedlo k odhalení osobních údajů nebo obchodního tajemství. Kalousek ale tvá na tom, že kdo žádá o prostředky z veřejných rozpočtů, musí přistoupit na to, že o něm a o činnosti, na níž mají sloužit, budou přístupné i informace, které obvykle zveřejňovány nebývají, uzavírá deník Právo.
Společnost Člověk v tísni varuje před vznikem ghett v Liberci. Průzkum společnosti ukázal, že ve městě přibývá oblastí, kde žijí chudí lidé, kteří se ze svých problémů bez cizí pomoci jen těžko dostanou. Mají velké dluhy, často problémy s alkoholem, drogami nebo závislostí na hracích automatech. Žijí v holobytech ve špatných hygienických podmínkách a ještě s vysokým nájemným. Jen těžko shánějí práci, uvádí liberecká příloha Mladé fronty Dnes. Liberecký magistrát věří, že situaci změní připravovaný komunitní plán. "Problémy se do budoucna mohou dále zhoršovat,"řekl deníku Ladislav Toušek ze společnosti Člověk v tísni, která prováděla průzkum v Liberci a nedaleké Chrastavě. Podle Touška se řada měst v poslední době spíše snaží zbavovat se sociálně vyčleněných lokalit, kde tito lidé žijí, než aby problémy řešila. "Potíže se pokoušejí stěhovat jinam, ale to je velmi krátkozraký přístup," uvedl Toušek.
V Liberci jsou nejpalčivější problémy v osmi domech, kde žijí sociálně slabé rodiny. Jedná se o tři činžáky, čtyři ubytovny a jednu ubytovnu pro neplatiče nájemného. Podle průzkumu tu může žít až 2000 lidí. Některé zchátralé činžovní domy prodal Liberec soukromým majitelům, mnozí z nich nasadili vysoké nájemné. "V objektech bydlí hlavně Romové a vlastníci jim byty pronajímají za neúměrně vysoké nájemné, které zdaleka neodpovídá poskytované kvalitě bydlení," uvedla Petra Kintlová, která průzkum v Liberci a Chrastavě prováděla. Přesto v libereckých ubytovnách mnoho hlavně romských rodin s dětmi žije. Ve městě totiž chybí bydlení pro rodiny v nouzi. Je tu dům pro ženy, muže, ale nikoli pro celé rodiny. Liberecký magistrát nyní pracuje na komunitním plánu, který má řešit nejvážnější problémy. Dokument má být hotový příští rok na jaře.
