Zprávy
Ministr zdravotnictví představil návrh na zavedení poplatků
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) představil svůj návrh na zavedení poplatků. Podle něj by měly snížit počet nadbytečných vyšetření, návštěv u lékaře či plýtvání léky. Peníze za ně chce přesunout do nákladné péče. Své záměry popsal na čtvrtečním semináři. Vláda by měla návrh dostat do konce dubna. Podle ministrova náměstka Pavla Hroboně Češi v Evropě "jednoznačně vedou" v počtu návštěv lékaře za rok. Zajdou k němu třináctkrát, což je dvojnásobek průměru EU. Hroboň uvedl, že lékaři v Česku tak mají na pacienty méně času.
Podle ministrova návrhu by lidé měli za návštěvu u lékaře platit 30 korun. Stejnou částku dají za výdej léku. Den v nemocnici, léčebně či lázních je má přijít na 60 korun. Za pohotovost pak uhradí 90 korun. Poplatky nebudou lidé platit za preventivní prohlídky, hemodialýzu, laboratorní a diagnostická vyšetření a vyšetření krve, krevní plazmy a kostní dřeně. Poplatky se nebudou týkat ani dětí do tří let a lidí, kterým soud nařídil ochrannou léčbu či jsou v karanténě kvůli infekci.
Většina lidí nesouhlasí s poplatky u lékaře
Více než čtyři pětiny lidí odmítají poplatek u obvodního lékaře, proti poplatku u specialisty je zhruba 70 procent dotázaných, vyplynulo z únorového průzkumu agentury Median. Zhruba dvě třetiny lidí podle něj nesouhlasí s platbami za recept a za návštěvu pohotovosti. Mírně nadpoloviční většina dotázaných souhlasí pouze s poplatkem za jídlo v nemocnici.
KSČM odmítá poplatky pacientů
Komunistická strana nepodpoří regulační poplatky, které chystá ministr zdravotnictví Tomáš Julínek pro pacienty a které podle něj mají systému vynést až čtyři miliardy korun. Komunisté místo toho chtějí pro zdravotnictví získat šest až sedm miliard korun změnou pravidel pro farmaceutické lobby, řekla poslankyně a stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková. Zpřísněna by měla být zejména pravidla pro to, jaké výdaje je možné zahrnovat do ceny léku. Rozhodně do ní nepatří pobídky pro lékaře, aby ho předepisovali, uvedla poslankyně jako příklad. "Říkám nahlas jen to, co všichni vědí," dodala.
Další peníze do systému podle ní potečou s růstem platů v důsledku zvyšování produktivity práce. Marková je přesvědčena, že by se mohl zvýšit do roku 2010 objem prostředků použitelných ve zdravotním systému celkem o 50 až 60 miliard korun. Míní, že je a bude peněz ve zdravotnictví dostatek, jen je třeba s nimi lépe hospodařit a zamezit vysávání systému.
Senát sladil zákaz tabákové reklamy s EU
Senát podpořil novelu, která má sladit českou úpravu zákazu tabákové reklamy s evropskou legislativou. Nyní normu posoudí prezident. Evropská komise už loni v říjnu pohrozila České republice tím, že věc předá Evropskému soudnímu dvoru, protože tuzemské právo dosud není v souladu s příslušnou směrnicí. Pokud země nezjedná nápravu, hrozí jí pokuta zhruba 280 milionů korun. Vláda i zákonodárci proto nyní urychleně projednali novelu zákona o regulaci reklamy. Sněmovna ji v březnu schválila ve zrychleném režimu a dnes hladce uspěla i v horní komoře.
Úprava by měla mimo jiné znamenat, že závod mistrovství světa silničních motocyklů na Masarykově okruhu v Brně se bude muset obejít bez tabákové reklamy. Majoritní vlastník Masarykova okruhu Karel Abraham ale již v únoru oznámil, že pořadatelé se s tabákovým koncernem dohodli na ukončení sponzorování velké ceny.
Koalice chce diskutovat o přímé volbě prezidenta
Vláda občanských demokratů, lidovců a zelených chce v souladu s koaliční smlouvou otevřít diskusi o zavedení přímé volby prezidenta. Pokud by se na takové změně ústavy parlamentní strany skutečně shodly, pak by se netýkala výběru hlavy státu v příštím roce, ale až dalších voleb v roce 2013. Podle průzkumů veřejného mínění ve společnosti převažuje názor, že o nejvyšší ústavní funkci mají rozhodovat občané, a ne poslanci a senátoři jako dosud.
Zavedení přímé volby slíbila už v roce 2002 tehdejší vláda Vladimíra Špidly. Za celé volební období politici neschválili žádný z předložených návrhů, který by voličům takovou možnost dal. Politici se mimo jiné neshodují v tom, kolik kol by volba měla mít, kolik kandidátů by postupovalo z prvního do druhého kola a kolik hlasů by potřeboval vítěz volebního klání.
Politici v současné době řeší spíše příští prezidentskou volbu. Kandidaturu zatím jako jediný ohlásil Klaus, kterého podporuje mateřská ODS. Ostatní strany přemýšlejí, zda a případně jakého soupeře proti němu za necelý rok postaví.
Rada vlády projedná požadavky protestujících Romů za týden
Rada vlády pro záležitosti romské komunity se sejde příští čtvrtek, aby projednala prohlášení a výzvu romských organizací k odstoupení vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL) z vlády. ČTK to řekla ministryně Džamila Stehlíková (SZ). Prohlášení převzala ve středu od Romů, kteří protestovali proti Čunkovi před úřadem vlády. Při tom jim slíbila svolání mimořádného jednání rady. Romové požadují Čunkův odchod z kabinetu kvůli jeho vyjádřením na jejich adresu.
Stanovisko rady, která se skládá ze zástupců ministerstev a romských aktivistů, předloží pak ministryně kabinetu. Romští členové rady již dříve požadovali, aby Čunek odstoupil. Podle ministryně to ale neznamená, že by se rada k prohlášení romských organizací musela připojit.
Stehlíková také řekla, že nová koncepce romské integrace by měla hotova být do pololetí, kdy by ji mohla schvalovat vláda.
Čunek se distancoval od podpory extremistů a nacionalistů
Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek se distancoval od podpory, kterou mu za jeho postoje k Romům vyjádřili zástupci neonacistických, xenofobních či ultrapravicových sil. "V mém jednání nikdy nebyly rasistické ani xenofobní motivy, naopak jsem se vždy snažil o rovný přístup ke všem," uvedl Čunek v tiskovém prohlášení.
Čunek je podle nacionalistů jediný politik, který se nebojí otevřeně říct názory na Romy a doprovodit je i činy. Středeční demonstraci Romů za Čunkovo odvolání před úřadem vlády přihlíželo i několik příznivců ultrapravicové Národní strany včetně její předsedkyně Petry Edelmannové. Protesty Romů jsou podle této strany "cikánská drzost, arogance a zpupnost". Národní strana dokonce uvažuje o uspořádání demonstrace na Čunkovu podporu.
Romové nesplácejí půjčky Vsetínu, hrozí jim tak vystěhování
Část romských rodin, kterým město Vsetín prostřednictvím své příspěvkové organizace poskytlo bezúročné půjčky na nákup rodinných domů na Jesenicku a Prostějovsku, nesplácí své závazky. Rodinám tak hrozí, že pokud urychleně nezačnou splácet, o nemovitosti přijdou a skončí na ulici. ČTK o tom informovala mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová. Rodiny mají podle smlouvy splácet měsíčně částku od 1500 do 2330 korun. Ani jednu splátku dosud neuhradily dvě z nich, tři jsou ve skluzu. Rodiny městu dluží více než 27.000 korun. Město proto začne po rodinách dlužné částky tvrdě vymáhat. Ze smlouvy totiž jednoznačně vyplývá, že pokud se dlužník dostane do prodlení ve splácení, je půjčka splatná okamžitě a celá a na dlužnou částku začne nabíhat úrok. "Dosud jsme toto ustanovení nenaplnili ani v jednom z uvedených případů, teď ale začneme. Pokud nepomůže domluva, budeme problém řešit právní cestou," řekl místostarosta Vsetína Lubomír Gajdušek (KDU-ČSL).
Výstavba radaru v Česku by měla stát asi 260 milionů dolarů
Vybudování a spuštění radaru, který Američané plánují postavit ve vojenském újezdu Brdy, by si z rozpočtu USA vyžádalo přibližně 260 milionů dolarů (asi 5,5 miliardy korun). Uvádí to americká Agentura pro raketovou obranu (U.S. Missile Defense Agency). Na výstavbě a obsluze radaru by se mohly podílet také české firmy. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí agentury Rick Lehner. Celkově by náklady na radar činily přibližně 550 milionů dolarů (asi 11,5 miliardy korun). Kromě nákladů na výstavbu také Američané počítají s výdaji na komunikační vybavení, které by byly asi 118 milionů dolarů (asi 2,5 miliardy korun). Na ostrahu vyčlenili 45 milionů dolarů (asi 950 milionů korun).
Lehner potvrdil, že by do Česka měl být přesunut radar z Marshallových ostrovů. Na rozmontování radaru, jeho přepravu a opětovné složení v Brdech si Američané vyhradili přibližně 125 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun). Do této částky zahrnují také testování radaru v Česku a aktualizaci počítačů. Mluvčí dodal, že experti agentury v současnosti vyhodnocují, zda bude třeba radar na Marshallových ostrovech upravit nebo ho modernizovat.
Podle Lehnera budou mít české firmy také příležitost podílet se na výstavbě radaru. Čeští ekonomové jsou však spíše skeptičtí k tomu, že by tuzemská ekonomika z radaru významněji těžila. "Myslím si, že ekonomický dopad bude neutrální. Můžeme dostat nějaké zakázky od Američanů a na druhou stranu ztratit kontrakty od Rusů," řekl již dříve ČTK analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Vladimír Pikora z firmy Nextfinance si myslí, že není jisté, že české firmy zakázky skutečně dostanou."Spíš se zdá, že proběhne velmi tvrdá prověrka, kde se pod slovem kvalifikované možná může skrývat i politicky prověřené. V každém případě se jedná o velmi pěknou kličku, jak si mohou americké firmy mezi sebe rozdělit zakázky," uvedl již dříve Pikora.
Škodovácké odbory odmítly nabídku firmy, v úterý asi začne stávka
Odbory ze Škody Auto ve čtvrtek odmítly poslední nabídku společnosti na růst mezd. Nabídka zaměstnancům zaručovala třináctiprocentní nárůst platů. V úterý by podle dřívějších prohlášení odborářů měla vypuknout výstražná stávka, která potrvá hodinu v každé ze tří směn. Odboráři zatím nesdělili, na jaký růst platů jsou ochotni přistoupit.
Prezident Václav Klaus varoval před velkým nárůstem mezd v největší české firmě Škoda Auto. Při návštěvě závodu Škody v Kvasinách ve čtvrtek řekl, že dohoda automobilky s odbory bude mít "signální efekt pro celou českou ekonomiku" a mohla by vést k demonstračnímu efektu a takzvanému mzdovému vzlínání.
Podle ministra pro místní rozvoj Česko při čerpání peněz z EU tratí kvůli nevýhodnému kurzu
Při čerpání peněz z evropských strukturálních fondů čeští žadatelé tratí kvůli nevýhodně nastavenému kurzu koruny k euru. Podle prohlášení ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka (KDU-ČSL) budou na vyrovnání těchto rozdílů použity peníze přislíbené na akce, které se nepodaří uskutečnit. Již dříve Čunek uvedl, že kurzové ztráty činí 1,3 miliardy korun. Všechny prostředky, které mohlo Česko získat z Bruselu v letech 2004 až 2006, byly v zásadě rozděleny. Ministr to řekl na schůzi sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Předseda výboru Tom Zajíček považuje kurzové rozdíly za nejzásadnější problém, který dosud v čerpání evropských dotací nastal. Ministerstvo při uzavírání smluv s žadateli stanovilo pro dotace fixní kurz, a to 32 korun za euro. Od té doby ale koruna posílila asi o čtyři koruny. "To je propad, který při realizaci řady projektů chybí," poznamenal Zajíček.
V březnu v ČR legálně pracovalo 194.400 cizinců, víc než v únoru
V Česku na konci března pracovalo legálně zhruba 194.400 cizinců, tedy přibližně o 6400 víc než před měsícem. Za poslední rok v ČR pak přibylo 43.000 pracovníků ze zahraničí. Nejvíc lidí pocházelo ze Slovenska a Ukrajiny. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo ministerstvo práce. Kromě legálně zaměstnaných cizinců podle odhadů pracují v ČR i desítky tisíc lidí ze zahraničí načerno. Legálně zaměstnaných cizinců v ČR postupně přibývá. Na konci roku 2004 jich v zemi pracovalo 108.000. Za růstem zájmu o práci v Česku stojí mimo jiné členství v EU či hospodářský růst.
Na konci března v ČR pracovalo přes 93.000 Slováků. Pracovní povolení mělo více než 48.000 Ukrajinců. Třetí příčku pomyslného žebříčku obsadili Poláci, kterých v Česku působilo přes 19.000.
Počet podnikatelů letos klesl o tři tisíce
Podnikatelů v Česku ubývá i v letošním roce, i když pokles je pouze mírný. Počet osob samostatně výdělečně činných, tedy podnikatelů, soukromých lékařů, umělců nebo zemědělců, klesl do konce března o 3000 na 901.000. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Filipová. V roce 2006 se počet podnikatelů snížil o 7000, o rok dříve o 35.000. "Pokles počtu podnikatelů není nijak dramatický, z celkových 900.000 tvoří úbytek přibližně tři promile. Jde navíc převážně o firmy, které ukončily svoji činnost ke konci roku, což je běžné především kvůli administrativě," komentoval statistiku prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Odpůrci Temelína blokovali sedm přechodů, Pühringer proti blokádám hranic
Provoz na sedmi hraničních přechodech mezi Rakouskem a Českou republikou ve středu dopoledne hodinu blokovali protestující rakouští odpůrci jihočeské jaderné elektrárny Temelín (JETE). Aktivisté pohrozili, že příště už provoz zastaví na více než deseti hraničních přechodech. Rakouští odpůrci atomu středečními protesty pokračovali v řadě blokád, které v poslední době organizují vždy uprostřed týdne na stále větším počtu rakousko-českých silničních hraničních přechodů, jichž je 16. Proti blokádám se vyslovil na návštěvě Jihočeského kraje i hornorakouský hejtman Josef Pühringer, který přitom patří mezi rakouskými politiky k největším kritikům JETE. Ve středu ráno při přejezdu hranic regionální politik organizátory vyzval k ukončení protestů, které podle něj v jižních Čechách nemají žádnou podporu.
Poslanci z bezpečnostního výboru sněmovny zkoumali Temelín
S bezpečnostními opatřeními, havarijními plány, ale i se zajištěním fyzické ochrany na jaderné elektrárně se seznámila skupina českých poslanců z výboru pro bezpečnost při své návštěvě Temelína. Návštěva nebyla podle šéfa výboru Františka Bublana (ČSSD) nijak mimořádná, nepředcházel jí žádný signál ke kontrole.
Poslanci se nejprve setkali s vedením elektrárny a poté si prohlédli některé provozní budovy v areálu. Poslanci navštívili strojovnu druhého bloku, řídící centrum a podívali se i do výcvikového střediska operátorů, nejmodernějšího v Evropě. "Zajímali jsme se například o nastavení bezpečnostního systému pro případ vniknutí, havárie nebo teroristického útoku. Rovněž tak o způsoby spolupráce bezpečnostní služby s policií," řekl Bublan. Podle něj je zajištění bezpečnosti elektrárny na dobré úrovni. "Trošku se divím, proč se útoky zaměřují na Temelín, proč ne na Dukovany, které jsou daleko starší a kde je vyloženě ruská technologie. Vidím pod tím nějaký politický podtext," řekl Bublan.
Národní cenu za design mají Škoda Joyster a logo hradeckého kraje
Letošní hlavní Národní cenu za design v oboru produktového designu získala studie automobilu Škoda Joyster. Autorem návrhu je designérské oddělení Škody Auto pod vedením Janse Manskeho. Národní cenu za grafický design získal Královéhradecký kraj za vytvoření logotypu tohoto regionu. Vizuální styl kraje navrhl Jan Kolář. Výsledky soutěže v pražské Betlémské kapli vyhlásilo Design centrum České republiky, které je pořadatelem soutěže.
Na návrhu Škody Joyster odborníci ocenili optimismus, dynamiku a sportovního ducha. "Joyster zdůrazňuje sportovní rysy, které dříve vozy Škoda mívaly a které byly pro značku významné," uvedla porota ve svém verdiktu. Vůz je určen pro mladší a střední generaci, pro skupiny uživatelů střední třídy.
Vítěze Národní ceny v kategorii grafického designu ocenila porota jako profesionálně odvedenou práci s velkým komunikačním potenciálem pro budoucnost. Na logu kraje je zajímavé to, že značka stylizuje výseč regionu na mapě, a zároveň vychází z počátečního písmene K.
V soutěži Český interiér zvítězilo Muzeum Památníku Lidic jehož koncepci a výtvarné řešení provedli Bohumír Prokůpek a Jan Žalský. Muzeum zaujalo novou audiovizuální expozicí.
Porota dále ocenila osobnosti, které se zasloužili o pozitivní přínos designu. Za významný přínos k rozvoji designu byl oceněn vysokoškolský pedagog František Crhák, který je autorem mnoha výrobků pro Teslu, Českou zbrojovku a další společnosti. Alena Adlerová, kterou porota ocenila za badatelskou a publicistickou činnost zaměřenou na design 20. století, získala cenu za publicistiku. Držitelkou ceny za propagaci designu je zakladatelka a hlavní kurátorka Sbírky průmyslového designu Národního technického muzea v Praze Jana Pauly.
Zemřel básník a publicista Jiří Rulf
Po těžké nemoci zemřel v noci na čtvrtek v Praze básník, prozaik, literární kritik a publicista Jiří Rulf. V březnu mu bylo 60 let. ČTK to řekl nakladatel Ladislav Horáček, který Rulfovi vydal dvě prozaické knihy.
Jiří Rulf se narodil 22. března 1947. Vystudoval bohemistiku a historii na Filozofické fakultě UK, začal psát v 60. letech, ale novátorský proud té doby mu o pár let unikl. Estetika čisté formy mu navíc příliš nevyhovovala - a čtenářský výbor Srdce metronomu tvorbu z tohoto období také pomíjí. Během normalizace nepublikoval, a tak oficiálně debutoval až v roce 1988 sbírkou Prospekt na rozhlednu. K poezii postupně přidal román (Let chroustů, 2003) i překlady operních libret a knihy shrnující příspěvky z týdeníku Reflex, kde pracoval - svazek portrétů Literáti a soubor rozhovorů Jací jsme. Během 20 let od roku 1983 do roku 2003 vydal Jiří Rulf také osm básnických sbírek, z nichž byl pod názvem Srdce metronomu (2005) vydán rozsáhlý výbor. Po autobiograficky laděné prozaické prvotině vydal loni útlou novelu Jmenuji se Off enbach aneb Sněžení.
Zemřel spisovatel Karel Štorkán
Ve čtvrtzek dopoledne zemřel spisovatel a scenárista Karel Štorkán. Zesnul ve věku nedožitých 84 let doma ve Starých Splavech na Českolipsku.
Autor řady románů, novel, povídek i filmových a televizních scénářů Štorkán zemřel krátce poté, co dokončil svou poslední knihu o milenkách císaře Rudolfa II. "Jeho knihy byly velmi úspěšné, prodávaly se v řádu desetitisíců," řekl ČTK Jiří Korejčík z nakladatelství Šulc a spol., jež nyní Štorkánovy publikace vydává. Nejznámějšími Štorkánovými díly jsou knihy o dospívajících ze 70. let minulého století jako My ztracený holky, Kvočny a Král, Půlnoční kolona nebo Rodeo, jež byly později rovněž zfilmovány. Štorkán dále psal o kriminalistice a zabýval se i tématy z historie.
Podle jeho scénářů vznikly například filmy Divoké pivo, Únos Moravanky, Matěji, proč tě holky nechtějí?, Hon na kočku, Dům na Poříčí nebo Lvi salónů. Byl autorem scénářů k několika televizním inscenacím, například Sázka pro dva, Území strachu či Alibi jako řemen. Pro televizi napsal i scénáře k několika seriálům, například Bylo nás šest a Chlapci a chlapi.
Karel Štorkán se narodil 5. května 1923 v Hořovicích. Vyučil se soustružníkem a vystudoval žurnalistiku, kterou později rovněž vyučoval.
Plavec z Přerova pokořil část jezera Titicaca v Bolívii
Téměř sedm hodin strávil na začátku dubna ve vodách jezera Titicaca přerovský plavec Pavel Poljanský. V nadmořské výšce 3810 metrů a za krušných podmínek pokořil po startu z břehu na území Bolívie 15 kilometrů. Více sil už neměl. I tak si osmadvacetiletý přerovský frézař splnil svůj celoživotní sen. Poslední však podle něj rozhodně není. Do čtyř měsíců hodlá překonat z francouzské strany kanál La Manche. "Uplaval jsem třetinu trasy, kterou jsem si naplánoval. Nešlo to kvůli povětrnostním podmínkám, které tam panovaly," řekl novinářům plavec. I tak považuje svůj výkon za ojedinělý. "Jezero jsem zdolal na bolivijské straně. Jsem prvním člověkem, který se o to pokusil. Chtěl jsem zkusit, co dokáže člověk při takových podmínkách zvládnout," míní muž.
V pražské zoo se narodil chápan, poprvé v ČR
V pražské zoo se v úterý narodilo mládě chápana středoamerického. Jde o první přirozený odchov chápana v České republice. ČTK to sdělil mluvčí zoo Vít Kahle. Narození chápana je podle něj významný chovatelský počin srovnatelný s úspěšným prvoodchovem gorilího mláděte Moji. Mládě chápana je v pořádku, matka se o mládě stará a pravidelně jej kojí.
Chápani mají v pražské zoo svůj vlastní ostrov v rámci expozice Vodní svět. Návštěvníci mohou spatřit rodinku chápanů i s mládětem již nyní - kromě nového přírůstku jsou ve skupině dvě samice a samec. Samice chápanů jsou velmi obětavé matky, jediné mládě nosí na hřbetě a dalšího potomka mívají až po třech či čtyřech letech, doplnil mluvčí.
Gorila Kamba je zpátky u své skupiny a je v pořádku
Gorila Kamba z pražské zoo, která ve středu porodila mrtvé mládě, už je opět pohromadě se svou skupinou. Pavilon goril byl ve čtvrtek znovu přístupný veřejnosti, gorily ale i přes teplé a slunečné počasí zůstaly uvnitř. Kamba ještě bude po dobu dvou týdnů dostávat antibiotika. "Je ještě trochu spavá a unavená, ale vypadá, že je v pořádku," doplnil mluvčí zoo Vít Kahle.
V pátek odborníci provedou pitvu mláděte, podle prvních vyšetření byl plod dobře vyvinutý, vážil přibližně 2,3 kilogramu a byl to sameček, doplnil mluvčí.
Počasí
Je jasno, teploty z nočních 3 až 7 stupňů Celsia v pátek vystoupí na 19 až 23 stupňů.