Přehled tisku
Pokud Česko odsouhlasí umístění protiraketového radaru v Brdech, měli by Američané na oplátku zesílit své bezpečnostní záruky a posílit investice v Česku. Takové přání vyjádřila Topolánkova vláda ve své osmistránkové odpovědi na americkou nótu žádající umístění základny, píše deník Právo, kterému se podařilo získat text odpovědi.
Podle ní se přepokládá, že veškeré náklady spojené s průzkumem uhradí Američané, zatímco česká strana by měla platit například likvidaci munice či nebezpečných odpadů, které by mohly být v prostoru nalezeny, ostrahu nebo - jak píše deník - "blíže neurčené ´aktivity v rámci zlepšování vztahů s veřejností a samosprávnými orgány´." Podle deníku Právo se vláda rozhodla s vyjednáváním spěchat, když v odpovědi napsala: "Ministerstvo zahraničních věcí ČR by uvítalo co možná nejbližší zahájení jednání o hlavní dohodě a o dalších souvisejících dohodách."
Opouští Česko nejbohatší Čech? - ptá se na své titulní straně Mladá fronta Dnes. Podle deníku se zdá, že Petr Kellner už má Česka dost a pomalu ukončuje zdejší aktivity. Po mohutné expanzi jeho splátkové společnosti Home Credit na východoevropské trhy a do Ruska se otevřeně hovoří o prodeji České pojišťovny. Nejvýznamnější generátor hotovosti Kellnerovy skupiny PPF, díky němuž může dvaačtyřicetiletý finančník vést válku o nejisté zahraniční trhy spotřebitelských úvěrů, velmi pravděpodobně změní majitele. Podle informací Mladé fronty Dnes má ke koupi České pojišťovny nejblíže americká společnost AIG. Samotná PPF ale zatím spekulace o prodeji České pojišťovny popírá a ústy své mluvčí říká, že "všechny možnosti jsou stále otevřené." Kellner, který většinu času tráví v zahraničí a obchod řídí na dálku, by prodejem pojišťovny zpřetrhal poslední významné pouto, které ho drží v České republice, uzavírá Mladá fronta Dnes.
Digitální televize pořád nemohou odstartovat. Státu hrozí i stížností u Evropské komise, všímají si Lidové noviny. Nejméně o půl druhé miliardy by podle nich mohlo jít v další televizní arbitráži. Ani rok poté, co dostaly licenci, totiž digitální televize nemohou začít vysílat. Do lidí, budov, techniky i programu přitom investovaly celkem miliardu čtyři sta milionů korun. "Jejich vstup na trh měl přitom údajně přinést přímé investice ve výši pěti miliard korun, zaměstnat asi tisícovku lidí a především zlevnit reklamu. Top by umožnilo inzerovat v televizi i regionálním podnikatelům, kteří si dnes drahé spoty nemohou dovolit," píší dále noviny a připomínají, že nastupující konkurenci loni zbrzdil lídr trhu, televize Nova, která neuspěla ve výběrovém řízení na digitální licenci a její stížnosti proti tomuto řízení vyhověl soud. Šestice úspěšných nováčků, která měla do roka začít vysílat, co ale nemohou, tak přišla o licence z loňského dubna. Z nerovných tržních podmínek vznikající televize viní hlavně stát. Přít se o zmařené investice arbitráži je ale pro ně až nejzazším krokem, především chtějí zpátky své licence, uvádějí Lidové noviny.
Zámek ve Starých Hradech na Jičínsku by chtěl stát, podnikatelé i potomci šlechty. Místní zastupitelé se ale pořád nemohou rozhodnout, komu tuto významnou památku svěří - píší Hospodářské noviny. V renesančním zámku už bezmála čtyřicet let sídlí Literární archiv Památníku národního písemnictví. Vzácné dokumenty tu zabírají třicet tisíc krabic a studenti a badatelé se k nim sjíždějí z celé republiky. Koncem minulého roku se však občané Starých Hradů dozvěděli, že se památník bude do dvou let stěhovat, a zámek tudíž musí být prodán. Je prý ve špatném stavu a po vyklizení archivu nebudou peníze na jeho údržbu.
Zastupitelé už podle Hospodářských novin měli i plán, že památku za 30 milionů přenechají podnikateli ze Dvora Králové nad Labem, který by sem rád umístil expozici z doby vlády Františka Josefa I. Obyvatelé Starých Hradů si ale vymohli expertizu statika a ten domněnku, že je zámek zchátralý, nepotvrdil. Ředitelka Památníku národního písemnictví Eva Wolfová navíc uvedla, že zámek nehodlá vyklízet až do vypršení nájemní smlouvy v roce 2015. Následovala petice sedmdesáti občanů a podnikatelovo prohlášení, že od koupě ustupuje. V prosinci 2006 se do věci vložil český PEN klub, který zaslal otevřený dopis tehdejšímu ministru kultury Martinu Štěpánkovi. Stálo v něm, že v případě prodeje by měla být majitelem tohoto významného objektu kulturní instituce. Štěpánek navrhl, aby památku odkoupil stát pro Národní památkový ústav. A současný ministr kultury Václav Jehlička tuto myšlenku podporuje.
Kartami v rukou zastupitelů i potenciálních kupců ale na poslední chvíli zamíchala ještě jedna osoba: pětapadesátiletý František Schlik, jehož předkům kdysi patřilo starohradské panství. Schlik už získal zámek v Jičíněvsi a nyní usiluje i o Staré Hrady a Kopidlno. Ať už ale získá Staré Hrady kdokoli, musí počítat s tím, že místním osud zámku leží na srdci a jsou ochotni za něj i bojovat. Už v 60. letech zabránili jeho zničení komunistickými úřady, uzavírají Hospodářské noviny.
Růžovou růži zasadil v lidickém památníku velvyslanec Spolkové republiky Německo Helmut Elfenkämper, zaznamenává deník Právo. Velvyslanec byl v Lidicích už podruhé. Poprvé je navštívil soukromě se svou dcerou, z vlastní iniciativy pak chtěl projevit úctu i oficiálně. "Jsem velmi rád, že mi lidé z Památníku Lidice vyšli vstříc. Když jsem byl velvyslancem ve Francii, chtěl jsem projevit úctu ve městě Oradour, které německá armáda za války vypálila. Úřady i místní lidé byli proti," cituje Právo slova německého velvyslance. Aktu se zúčastnila i nejstarší žijící lidická žena, jednaosmdesátiletá Jarmila Skleničková, který vyjádřila radost, že právě německý velvyslanec přijel uctít památku obětí. Za unikátní označil tuto návštěvu i ředitel památníku Milouš Červencl.
Česká asociace venkovní reklamy chce do června zrealizovat studii o vlivu venkovní reklamy na řidiče. Data z ní by měla sloužit jako podklad pro jednání se státními orgány, píší
