Zprávy

Američané požádali vládu o umístění svého radaru v Jincích

Americká vláda ve čtvrtek zaslala českému kabinetu oficiální nótu se žádostí o umístění svého protiraketového radaru do vojenského prostoru Jince u Příbrami. Druhou zvažovanou lokalitou byla Libavá na Olomoucku. "Vláda České republiky bude nyní nótu podrobně studovat a během několika týdnů na ni odpoví," sdělil ČTK premiér Mirek Topolánek (ODS).

Bezpečnostní rada státu ve středu za účasti prezidenta Václava Klause rozhodla o tom, že Česká republika zahájí oficiální rozhovory se Spojenými státy o umístění jejich radarové základny na českém území. Vznikne meziresortní expertní tým, který má bude připravovat vyjednávací pozice pro jednání s USA. Topolánek předpokládá, že jednání a ratifikační proces bude trvat asi rok. Vláda i armáda odmítá výhrady, že americké radary na českém území může ohrozit vztahy s Ruskem nebo Čínou. Systém je podle nich určen jako obrana proti ojedinělým raketám z rizikových zemí, jako je Irán nebo Severní Korea. Druhá část základny s obrannými raketami, které by naváděl právě radar z Česka, má být v Polsku. Základnu by mělo obsluhovat 200 odborníků - civilistů i vojáků. Pokud se Česko s Američany dohodne a dohodu schválí, radar by mohl v Jincích začít fungovat v roce 2011.

Havel: Umístění základny USA v ČR by se nemělo spojovat s vízy

Jednání o případném umístění protiraketové základny USA v ČR by podle exprezidenta Václava Havla nemělo být spojováno s otázkou zrušení víz pro cesty českých občanů do USA. Jsou to dvě různé věci, uvedl Havel, který nyní pobývá ve Washingtonu. Stejně jako česká vláda se domnívá, že o návrhu vybudovat radarovou část základny, který Američané předložili ČR minulý týden, by měl rozhodnout parlament, nikoliv lidé v referendu. "Uzavírat mezinárodní smlouvy a zajišťovat bezpečnost státu je úkolem vlády a parlamentu, proto jsme je zvolili. Přesouvat rozhodování na lid by bylo únikem od odpovědnosti," uvedl Havel v písemné odpovědi na jeden z dotazů ČTK. Považuje se za "přítele referenda", plebiscity se ale podle něj mají týkat úplně jiných otázek.

Za debatou o umístění základny v ČR se skrývá "hlubší téma", totiž jaký charakter má český stát mít, soudí exprezident. "Budeme moderní evropskou otevřenou společností, která cítí spoluodpovědnost za stav světa a chce se tvořivě podílet na společné práci mezinárodního společenství, včetně společné obrany proti eventuálním agresorům či teroristům, anebo se chceme čecháčkovsky uzavřít do sebe, brumlat cosi o naší skvělé identitě, světové problémy nechat raději jiným a poněkud vyčuraně spoléhat, že v případě nutnosti nás budou bránit ti větší a my, malí se nebudeme unáhlovat, ale raději počkáme, jak to dopadne," vysvětlil Havel.

KSČM: Kampaň by měla o základně informovat, ne ji propagovat

Komunisté budou žádat, aby vládní kampaň o případném umístění americké radarové základny veřejnost informovala, bojí se ale, že kabinet ji pojme spíš jako kampaň propagační. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš prohlásil, že jeho strana hodlá vládu v tomto ohledu hlídat. Kdyby se komunistům zdálo, že kampaň není objektivní, budou se proti tomu bránit například interpelacemi. "Máme smutnou zkušenost z referenda o vstupu do Evropské unie, kdy informační kampaň byla na podporu (vstupu do EU)," uvedl Dolejš.

Kampaň by podle něj neměli připravovat názorově jednostranně zaměření lidé a neměla by být svěřena jen ministerstvům zahraničí a obrany. Místopředseda KSČM zopakoval, že komunisté umístění radarové základny odmítají. Míní, že Česko by tím ztratilo část své suverenity a snížila by se bezpečnost země. KSČM požaduje, aby o základně rozhodlo referendum.

Parkanová: Rozpočet armády by neměl klesat pod 1,55 procenta HDP

Výdaje ze státního rozpočtu na armádu by v nejbližších letech neměly klesat pod letošní hranici, která je 1,55 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ministryně obrany Vlasta Parkanová to prohlásila při setkání s vrcholnými představiteli resortu. Armáda letos hospodaří přibližně s 54 miliardami korun. Loni to bylo asi 55,7 miliardy korun, což je asi 1,8 procenta HDP. Vláda se přitom v usnesení z roku 1999 zavázala k tomu, že výše výdajů na obranu bude činit 2,2 procenta HDP.

Podle Parkanové se do programového prohlášení vlády podařilo prosadit závazek, na základě kterého výdaje na obranu v letech 2008 a 2009 neklesnou pod 1,55 procenta HDP. Podle Parkanové však kvůli tomu armáda musí efektivně plánovat a hospodařit. Řešení tohoto problému považuje ministryně za jednu ze svých hlavních priorit.

NATO svým členským státům doporučuje, aby na obranu dávaly dvě procenta HDP. V rámci NATO se ČR zavázala, že pro počáteční operační schopnosti vybuduje jednotku na úrovni brigády, tedy čítající zhruba 3000 vojáků, která může být vyslána k řešení konfliktních situací kdekoli na světě. Vojsko tím dokončilo první část reformy.

Zástupce USA je spokojen s bezpečnostními opatřeními na pražském letišti

Bezpečnostní opatření na pražském letišti v Ruzyni jsou na vynikající úrovni a zdá se, že některé bezpečnostní prvky jsou na vyšší úrovni než opatření na letištích v USA, řekl ve čtvrtek tajemník ministra vnitřní bezpečnosti USA pro zahraniční záležitosti Paul Rosenzweig. Letiště v Ruzyni mu ukázal ministr vnitra Ivan Langer.

Rosenzweig v Praze jednal o technických záležitostech, které jsou nezbytné pro přípravu možného zrušení amerických víz pro Čechy. Americké úřady vyžadují zajištění bezpečnosti při cestování do USA a ochranu před teroristy. Vízovou politiku USA určuje Kongres. Tajemník odhaduje, že příslušný zákon by mohl být schválen před lednem 2008. Češi ale musejí být na bezvízový styk technicky připraveni ještě před rozhodnutím Kongresu. Vláda bude muset zajistit například vydávání biometrických pasů s otisky prstů a výměnu databáze o ztracených a ukradených pasech. Podle Langra bude nutné současně zajistit ochranu osobních dat.

Senátor Jehlička přijal kandidaturu na ministra kultury

Senátor Václav Jehlička (KDU-ČSL) přijal nabídku své strany, aby se stal novým ministrem kultury. Nynější předseda kulturního výboru by v případě jmenování nahradil Helenu Třeštíkovou, která na funkci rezignovala a ve funkci vydržela jen 16 dní.

Podle jejího mediálního zástupce Milana Řepky ministryně odstoupila z funkce ministryně kultury proto, že ji někdo opakovaně nutil přijmout zpět na ministerstvo bývalého náměstka Františka Formánka. Dělo se tak podle Řepky i poté, co minulý týden pohrozila demisí, kdyby její odmítavý postoj byl neslučitelný s politickými dohodami. Premiér Mirek Topolánek trvá na tom, že Třeštíková měla v personálních otázkách volnost a on respektoval její rozhodnutí. Úřad vlády ve čtvrtek vydal prohlášení, podle něhož ani nikdo z premiérova okolí nevyvíjel nátlak na to, aby se Formánek dostal do vedení ministerstva.

Lesnické firmy: Kalamitu je třeba řešit rychle

Kalamitu, při níž byly v lesích sraženy větrem miliony kubíků dřeva, zejména na plochách státního podniku Lesy ČR, je podle zástupců lesnických firem třeba rychle řešit, jinak nemusí být dost kapacit pro její včasné zpracování. Vichr totiž řádil i v okolních zemích, a může tak nastat odliv domácích pracovníků i techniky za zakázkami v zahraničí. Firmy vítají, že se vláda kvůli situaci v lesích rozhodla vyhlásit v nejpostiženějších lokalitách nouzový stav. Nyní čekají na rychlé vyjádření LČR k dalšímu postupu, řekli zástupci lesních podnikatelů novinářům.

Vedení Lesů ČR ve čtvrtek svým krajským inspektorátům a lesním správám vydalo pokyny k likvidaci kalamity. "Jedná se především o nutnost rychlého uzavření smluvních vztahů na jednotlivých kalamitních jednotkách," řekl generální ředitel LČR František Koníček. Připomněl, že LČR ve vlastní režii prostřednictvíám pěti lesních závodů hospodaří jen na zhruba sedmi procentech státních lesů.

Lesnické firmy letos v porostech spravovaných LČR zatím nepracují, protože dosud nebyly podepsány smlouvy z tendrů pro letošní rok. Důvodem jsou lhůty v zákoně o zadávání veřejných zakázek a také stížnosti některých společností, které řeší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Vichřice z konce minulého týdne srazila v českých lesích podle odhadů téměř deset milionů metrů krychlových dřeva. Pro srovnání předloni se v tuzemsku vytěžilo celkem 15,5 milionu metrů krychlových dřeva.

ČSA obnovily po kalamitě provoz

České aerolinie (ČSA) obnovily ve čtvrtek dopoledne po otevření pražského ruzyňského letiště provoz. První letadlo ČSA odstartovalo v 10:05 do Braunschweigu v Německu. Do Prahy také postupně startovaly letadla ČSA ze zahraničních letišť. Celkem musely ČSA kvůli uzavřenému letišti v Praze ve středu a čtvrtek zrušit téměř 100 letů.

Téměř třicetihodinová uzavírka pražského letiště Ruzyně stála České aerolinie zhruba 30 milionů korun na ušlých tržbách. Další náklady na ubytování cestujících nebo jejich dopravu z Brna a Bratislavy, kde letadla mohla přistávat, zatím nejsou vyčísleny. Počet zrušených letů ještě pravděpodobně není konečný. Vzhledem k současné situaci na provozních plochách letiště je možné, že ČSA zruší další spoje.

Podle mluvčí Letiště Praha Evy Krejčí bylo téměř třicetihodinové uzavření letiště nejdelší minimálně za posledních 15 let.

STEM: Klausovi a Motejlovi důvěřují skoro tři čtvrtiny lidí

Z nejvyšších ústavních činitelů lidé nejvíce důvěřují prezidentovi Václavu Klausovi, stejně důvěryhodný je pro veřejnost i ombudsman Otakar Motejl. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM jim shodně důvěřuje 74 procent oslovených. Oba představitelé si proti minulým šetřením polepšili. Důvěra v Motejla vzrostla od konce roku 2004 o 14 procentních bodů, Klaus si od té doby polepšil o šest procentních bodů.

Další pozice na žebříčku patří podle sociologů předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, který se těší důvěře 64 procent lidí. Šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS) je důvěryhodný pro 44 procent, premiérovi Mirku Topolánkovi (ODS) a předsedovi Poslanecké sněmovny Miloslavu Vlčkovi (ČSSD) důvěřuje 39, respektive 35 procent oslovených.

Analytici zjistili, že Topolánkovi vyjádřilo důvěru méně lidí než jeho předchůdci Jiřímu Paroubkovi (ČSSD), kterému v říjnu 2005 důvěřovalo 48 procent lidí. Nový šéf dolní komory Vlček požívá zhruba stejnou míru důvěry jako v říjnu 2005 jeho předchůdce Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Do průzkumu, který agentura provedla na přelomu prosince a ledna, se zapojilo zhruba 1300 respondentů starších 18 let.

ČNB snížila odhad růstu inflace

Česká národní banka ve čtvrtek v nové prognóze snížila odhad růstu inflace. V prosinci 2007 by měla inflace růst o 2,4 až 3,8 procenta, v červnu 2008 prognóza počítá s inflací 2,8 až 4,2 procenta. V delším období prognóza počítá s růstem sazeb, ale v kratším období ve srovnání s říjnovou prognózou spíše s jejich stabilitou, uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

Centrální banka ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Jednání se zúčastnilo šest ze sedmi členů bankovní rady. Rozhodnutí o zachování úrokových sazeb beze změny bylo jednomyslné. Hlavní úroková sazba tak zůstává na 2,5 procenta, což je nejnižší úroveň v celé EU.

Pojištěné škody po orkánu překročily miliardu korun

Zákazníci tuzemských pojišťoven nahlásili dosud po orkánu, který v minulých dnech řádil na většině území republiky, 42.700 škod za 1,06 miliardy Kč. ČTK to řekl tajemník České asociace pojišťoven Tomáš Síkora s tím, že podle odhadů bude celkem přes 46.000 škod za více než 1,3 miliardy korun. Pojišťovny zatím neočekávají, že by se katastrofa měla výrazněji projevit v jejich hospodaření.

Odborové sdružení železničářů dostalo pokutu 200.000 korun

Odborové sdružení železničářů musí zaplatit pokutu 200.000 korun za to, že neoprávněně používalo kamerový systém v sekretariátu předsedy sdružení Jaromíra Duška. Lidé o kamerách nebyli informováni, pořízené záznamy nebyly dostatečně zabezpečeny a byly zveřejněny. Pokuta, kterou uložil Úřad pro ochranu osobních údajů, zatím nebyla uhrazena.

Na případ upozornila už předloni Český televize, podle níž Dušek na jaře 2004 za pomoci skrytých kamer a mikrofonů tajně monitoroval a archivoval veškeré dění v odborové centrále. Kamery prý nahrávaly oficiální i neoficiální jednání, tajně nahráván prý byl každý, kdo sekretariátem či pracovnou předsedy OSŽ prošel.

Podle předsedy Úřad pro ochranu osobních údajů Igora Němce se úřad letos více zaměří na používání kamerových systémů ve školách, nemocnicích a dalších pracovištích.

Komise našla v nemocnici v H. Brodě dalších pět podezřelých úmrtí

Znalecká komise ministra zdravotnictví, která prošetřuje případy vražd v havlíčkobrodské nemocnici, vytipovala dalších pět podezřelých případů úmrtí. Novinářům to řekl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Z vraždy osmi pacientů a pokusu o vraždu dalších devíti policie loni obvinila bývalého pracovníka nemocnice Petra Zelenku. K činu se přiznal. Zelenka pacienty údajně usmrcoval lékem heparin, který omezuje srážlivost krve. Zemřeli tak na krvácení. Prověřování dosavadních 17 havlíčkobrodských případů podle Julínka komise neukončila, pracovat bude ještě několik týdnů.

"Vzniklo podezření, že nedošlo ke správné medicínské praxi a jejich úmrtí (pěti dalších pacientů) není medicínsky jednoduše vysvětlitelné," uvedl ministr. Podle něj by tak vražd mohlo být "osm až 13". Podle advokáta Jana Herouta se jeho klient Zelenka v rozhovoru nikdy nezmínil o žádných dalších obětech. "Nic nového v kauze není. Komise mohla najít nějaké další podezřelé případy úmrtí, ale otázkou je, zda je to pravda, zda to s případem souvisí," řekl Herout ČTK.

Anticharta byla odpovědí režimu na Chartu 77

Na vznik disidentského hnutí Charta 77 před 30 lety reagovala tehdejší komunistická moc rozsáhlou propagandistickou kampaní. Jejím vrcholem bylo shromáždění umělců a kulturních pracovníků v pražském Národním divadle 28. ledna 1977. Jeho účastníci na závěr podepisovali Provolání československých výborů uměleckých svazů, později neoficiálně označované jako Anticharta. Ačkoli text Charty 77 nebyl v totalitní éře nikdy oficiálně publikován, ve sdělovacích prostředcích proti ní začalo tažení. Za počátek kampaně se považuje materiál "Ztroskotanci a samozvanci" uveřejněný v Rudém právu 12. ledna 1977. "Opovržení k proradným snahám ztroskotanců" začali poté projevovat dělníci, úředníci, zemědělci i známí sportovci, umělci a vědci.

Vyvrcholením snah, jež měly demonstrovat "jednotu národa" a jeho loajalitu k tehdejšímu komunistickém vedení státu, bylo právě shromáždění nejznámějších umělců a intelektuálů v Národním divadle. Provolání s názvem "Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru" přečetla herečka Jiřina Švorcová a následující den jej na titulní straně zveřejnilo Rudé právo a ostatní deníky. Pro režim však kromě samotného provolání byly důležité i tváře známých a lidmi oblíbených a vážených umělců v hledišti divadla a jejich podpisy pod petičními archy. Podle režie tehdejšího režimu tu chartisty odsoudili. Trumfem inscenátorů akce tak bylo třeba jméno tehdy již těžce nemocného Jana Wericha. Kamery snímaly i další populární herce v hledišti, mezi nimi Karla Högera, Ladislava Peška, Miloše Kopeckého či Radovana Lukavského a stovky dalších dramatických umělců, spisovatelů, básníků, kritiků, skladatelů a výtvarníků.

Na shromáždění v Národním divadle navázala 4. února podobná akce v pražském Divadle hudby, kde se sešli umělci působící v oblasti populární hudby. Provolání, jehož obsah navazoval na dokument ze shromáždění na první scéně, přečetla Eva Pilarová. S projevem zde vystoupil i Karel Gott. Podobná shromáždění jako v Národním divadle a Divadle hudby se konala ve všech divadlech v tehdejším Československu.

Dnes se hodnověrnost podpisových listin zveřejňovaných v dobovém tisku podle odborníků těžko hodnotí. Po listopadu 1989 vyšlo najevo, že některá jména se v seznamech mohla objevit i podvodem, bez vědomí uvedených lidí. Za souhlasné podpisy byly údajně vydávány i prezenční listiny, jak se traduje třeba u Jana Wericha. Svůj podpis pod Antichartou, jenž se objevil na tehdejších soupisech Rudého práva, před několika lety popřely třeba Helena Vondráčková či Dagmar Havlová. Manželka bývalého prezidenta Václava Havla uvedla, že si není vědoma, že by takovou listinu podepsala. Odmítnout v době tuhé normalizace podobný požadavek režimu mohlo pro dotyčného znamenat vyřazení z umělecké činnosti. Přesto se našli umělci, kteří se odvážili riskovat a odmítli Antichartu podepsat. Tisk nedávno připomněl třeba Jiřího Suchého (byť i jeho jméno seznamy obsahují), jenž podle svých slov odmítl účast na obou shromážděních v lednu 1977, svůj podpis pod Antichartu nepřipojila Táňa Fischerová či Eduard Cupák.

Houslista Šporcl hrál v Cannes, pojede do Olomouce, Plzně a Brna

Po vystoupení na veletrhu MIDEM v jihofrancouzském letovisku Cannes - na prestižním mezinárodním setkání nahrávacích společností - zahraje houslista Pavel Šporcl v příštích týdnech v Olomouci, Plzni a v Brně. Populárního českého interpreta podle informací, které uvádí jeho internetová prezentace, čeká nejprve koncert s Moravskou filharmonií a pak 15. února v plzeňském sále Peklo vystoupení s Collegiem Českých filharmoniků, kdy zazní Čajkovského a Bachova hudba a melodie Pabla de Sarasateho. Na 8. a 9. března plánuje Šporcl Dvořákův Houslový koncert, a to s Filharmonií Brno a dirigentem Leošem Svárovským na koncertě v brněnském Janáčkově divadle.

Jak Šporcl informoval ČTK, před několika dny podepsal tříletou exkluzivní smlouvu s významnou francouzskou agenturou Agence Artistique Ludmila Lincy, která ho bude zastupovat na světových podiích. "Je to pro mne velký krok kupředu. Doufám, že mi toto spojení pomůže dostávat se ještě více a snáze na různá světová pódia", konstatoval houslista.

Brněnské studio ČT se začíná podílet na pořadu Divadlo žije!

Brněnské studio České televize začalo spolupracovat na výrobě týdeníku Divadlo žije!, který sleduje dění na českých i moravských scénách. Veřejnoprávní televize připravuje magazín již pět let. Dosud vznikal pouze v Praze, nyní převezmou polovinu práce moravská studia v Brně a Ostravě. V neděli před 22:00 mohou příznivci divadla sledovat první brněnský díl.

Pořad Divadlo žije! z Brna bude představovat především jihomoravské scény. Pro první díl připravil Jirásek reportáž o vzniku inscenace Divá Bára, kterou podle povídek Boženy Němcové nastudoval Jan Antonín Pitínský ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. "Snažili jsme se proniknout do zákulisí a zjistit, jak celý divadelní organismus funguje. Ptali jsme se třeba i vlásenkářek," uvedl Jirásek.

Prioritou Divadelního ústavu je letos Pražské quadriennale

Prioritou pražského Divadelního ústavu (DÚ) v letošním roce je příprava mezinárodní soutěžní výstavy scénografie a divadelní architektury Pražské quadriennale (PQ), jejíž 11. ročník se uskuteční od 14. do 24. června na holešovickém Výstavišti. Podle organizátorů se této prestižní světové přehlídky letos zúčastní rekordní počet 60 zemí.

PQ, jehož generálním komisařem je americký teatrolog Arnold Aronson, vyhlašuje a pořádá ministerstvo kultury a realizací pověřuje Divadelní ústav. Ten začátkem dubna opustí jeho dosavadní šéf Ondřej Černý, jmenovaný do funkce ředitele Národního divadla v Praze. I nadále by však měl zůstat ředitelem PQ. "Vzhledem ke krátké době, která do zahájení přehlídky zbývá, se pokusím přesvědčit odpovědná místa, aby mi nechala pravomoci ředitele," řekl.

Mladí fotografové vystaví snímky v olomoucké tramvaji

Sedm studentů Institutu tvůrčí fotografie v Opavě pod vedením fotografa Jindřicha Štreita sledovali přes objektivy svých fotoaparátů v uplynulých měsících provoz v městské hromadné dopravě v Olomouci. Výsledky své práce představí od 3. února v tramvajové soupravě na výstavě Zaostřeno na dopravní podnik. Zaznamenávali zajímavé situace v tramvajích, autobusech a na zastávkách, ale také v zázemí dopravního podniku, tedy v depu kolejových vozidel a garážích, v kancelářích i mezi revizory. "Vznikl tak jedinečný fotografický dokument nejen o činnosti dopravního podniku a jeho zaměstnancích, ale především o tom, jak městská hromadná doprava ovlivňuje život obyvatel Olomouce," sdělil ČTK mluvčí Muzea umění v Olomouci Petr Bielesz. Právě Muzeum umění spolu s Dopravním podnikem města Olomouce na výstavě spolupracují.

Armáda spásy rozšíří kvůli počasí kapacitu azylového domu

Vzhledem k chladnému počasí a sněhu jsou zaplněna lůžka téměř ve všech pražských azylových domech pro lidi bez domova. Armáda spásy proto otevře na noc i své denní centrum, řekl ČTK její pracovník Pavel Ondrák. Těsně před dokončením je i loď pro bezdomovce, která by měla být hotova do konce ledna. Na ni se ale podle dřívějších informací magistrátu dostanou patrně jen bezdomovci, kteří mají zájem vrátit se do běžného života.

Naději loni ubylo nových klientů, prý za to může zavření centra

Pražské sdružení Naděje, které se věnuje lidem bez přístřeší, loni zaznamenalo úbytek nových klientů v denních centrech. Přičítá to zejména uzavření denního střediska v Bolzanově ulici 5. Zatímco terénní pracovníci pohybující se přímo v ulicích zaznamenali nárůst nových kontaktů, do denních center přišlo ve srovnání s předchozím rokem asi o 260 osob méně. Celkem v nich nově evidovali 440 klientů, řekl ČTK Jan Kadlec z Naděje.

Tříkrálová sbírka vynesla v brněnské diecézi rekordní sumu

Tříkráloví koledníci vybrali letos v brněnské diecézi rekordních bezmála 13 milionů korun. Loňský výsledek tak překonali o více než milion korun. Nejštědřejší byli lidé v okolí Brna, kteří do kasiček věnovali 2,4 milionů korun, informoval ČTK asistent charity pro média Petr Kubíček. Každý obyvatel okresu Brno-venkov tak na sbírku dal v průměru 14 korun.

Komise charity už odsouhlasila první záměr, na který půjde část vybraných peněz. Znojemská charita zaplatí jedenáctileté Marcele Mikuľákové ze Žerotic na Znojemsku měsíční pobyt v dětské léčebně pohybových poruch v Boskovicích. Dívka nedávno utrpěla náhlou zástavu srdce a v léčebně, kde její rodina platí za pobyt 825 korun denně, má podle doporučení lékařů strávit čtyři měsíce.

Peníze od tříkrálových koledníků pomohou i lidem, kterým v minulých dnech zničil jejich domy orkán. "Ti, kteří se ocitli následkem silného větru v tísnivé sociální situaci, se mohou obrátit se žádostí o pomoc na charitu ve svém regionu. Jsme připraveni jim pomoci," uvedl ředitel republikové charity Oldřich Haičman. Dárci, kteří chtějí pomoci, mohou posílat peníze přes mobilní telefon, textovou zprávu ve tvaru DMS KOLEDA na číslo 87777.

Do sbírky v brněnské diecézi, která zahrnuje většinu Jihomoravského kraje a část Vysočiny, se letos zapojilo 2800 koledujících skupinek, o sto víc než před rokem.

Vaidišová v semifinále Australian Open prohrála s Williamsovou

Česká tenistka Nicole Vaidišová nepostoupila do finále grandslamového Australian Open. Ve čtvrtečním semifinále podlehla Američance Sereně Williamsové 6:7 a 4:6 a stejně jako loni na Roland Garros skončila před branami boje o titul. Nenasazená Williamsová se o svůj třetí titul z Melbourne utká s Ruskou Marií Šarapovovou, která porazila Kim Clijstersovou z Belgie.

Házenkáři nad Ruskem dlouho vedli, ale závěr nezvládli

Šance českých házenkářů na postup do čtvrtfinále mistrovství světa opět poklesly. Ve čtvrtečním duelu prohráli reprezentanti s Ruskem 26:30, přestože v poločase vedli 14:12. Pokud budou chtít zasáhnout do bojů o medaile, potřebují vyhrát oba zbývající zápasy v osmifinálové skupině. V sobotu se střetnou s Chorvatskem, které je na šampionátu zatím suverénní.

Počasí v České republice

Převládá polojasno s postupným přibýváním oblačnosti, v Čechách se sněžením. Po studené noci s místy až 20 stupňovými mrazy se v pátek teploty udrží mezi -3 až -9 stupni Celsia.