Přehled tisku
Kazašským Čechům věnuje tři články pondělní Právo. Přináší historii odchodů Čechů do Ruska na pozvání cara i Sovětů od druhé poloviny 19. století do doby před II. světovou válkou.
Nepříznivý dopad na československé osady měly zejména sovětské stranické čistky v období stalinismu, kdy byly desítky Čechů deportovány do Československa, další ale skončili v gulazích nebo dokonce na popravišti, píše deník. Právo přináší také příběh rodiny, jejíž část se do země prapředků vrátila před deseti lety. Rodina, rozdělená kvůli vojenské službě jednoho z bratrů, bude nyní opět pohromadě. O vládním projektu repatriace pak šéf azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman říká, že se počítá s přesídlením všech příslušníků homogenní krajské komunity v Kazachstánu.
Prezident si uvědomuje, že jeho kroky musí být rychlé, jasné a razantní, říká Lidovým novinám mluvčí Václava Klause Petr Hájek. Prezident byl překvapen a zklamán tím, že k odmítnutí jeho návrhu řešení vládní krize ze strany ČSSD došlo velmi rychle. "Na místě samém, tváří v tvář ostatním, předseda sociální demokracie takto nehovořil. Je zjevné, že prostě spoléhal na nějaký pokus s podivně získanými přeběhlíky," tvrdí Hájek v Lidových novinách.
Na webu jsou už několik měsíců volně dostupné podpisové vzory představitelů u některých firem, tedy jedny z nejcitlivějších a snadno zneužitelných osobních údajů, všímá si Mladá fronta Dnes. Tato data mohou být snadno zneužita. Se znalostí podpisu je totiž možné jednat jménem firmy, objednat zboží za miliony korun, případně vyrobit falešnou směnku. Některé dokumenty ze Sbírky listin v obchodním rejstříku jsou v poslední době převáděné také do digitální podoby. Nejčastěji jsou na internet umísťovány výroční zprávy a účetní závěrky, ale některé krajské soudy digitalizují všechny dokumenty, mezi nimi i podpisové vzory, píše deník. Ministerstvo spravedlnosti ale na tom nevidí nic špatného a Úřad na ochranu osobních údajů podle stávajícího právního stavu v tomto případě zasáhnout nemůže.
Stačí malý trik a policejní důstojník, který odchází ze služby, může měsíčně dostávat od státu třeba až několik desítek tisíc. Přestože správně by měl brát o mnoho méně, všímají si Hospodářské noviny. Proti zákonu to přitom není, jen je důležité být zadobře se svými šéfy. Jde o takzvanou výsluhu, na kterou mají lidé, kteří skončí u policie, nyní nárok až do důchodu. Podle nového služebního zákona, který by měl platit od nového roku, by nárok trval dokonce až do smrti.
Renta se počítá z polovičky platu v posledním roce služby. Když si ale policejní šéfové navzájem poslední rok píší mnohatisícové odměny za služby, tím si základ pro rentu zvýší, uvádí deník. Podle lidoveckého poslance Pavla Severy to není mnoho případů, ale stává se, že pak někdo bere jako výsluhu i šestinásobek průměrného důchodu. Severův návrh, který by trikům s rentami zabránil, bude tento týden projednávat sněmovna. Její osud ale zůstává nejistý.
Nejméně třem romským rodinám, přestěhovaným ze Vsetína na Jesenicko, hrozí, že zůstanou na ulici, informuje deník Právo. Namísto dvacetiletého splácení úvěru, poskytnutého vsetínskou radnicí na koupi domů, budou totiž muset statisícové částky zaplatit okamžitě, navíc s úrokem z prodlení z celé částky za opožděnou platbu splátky. Místní sociální pracovník hodlá podat na vsetínského starostu Jiřího Čunka trestní oznámení, protože smlouvu hodnotí jako lichvářskou a způsob sjednávání úvěrových smluv za podvodné jednání. Podepsány byly dříve, než samotné kupní smlouvy a údajně pod nátlakem.
Na jiném místě v deníku Právo pak starosta Jiří Čunek říká, že všichni, kteří museli byty ve Vsetíně opustit, měli soudní vystěhování. "Pokud to, že jsme jim zajistili jiné bydlení, cítili jako podvod, mohli zůstat na ulici. My jsme je do ničeho nenutili," tvrdí starosta.