Přehled tisku
Hlasování o důvěře menšinové vládě Mirka Topolánka skončilo bez překvapení, shodují se komentáře středečního tisku. Podle Mladé fronty Dnes polici odmítli přímou cestu k předčasným volbám a budou se k nim propracovávat přes tři neúspěchy vlád ve sněmovně.
Podle Hospodářských novin je příliš snadné říci, že Mirek Topolánek za čtyři měsíce "nic nevymyslel". Přesnější je ukázat, v čem neuspěl: nepřesvědčil ani v létě coby vítěz voleb, ani v září coby premiér, soudí list. Dva měsíce demonstroval jednotu s lidovci a zelenými, aby pak 23. srpna představil velmi drsnou verzi nové opoziční smlouvy. Tak drsnou, že se proti ní vzbouřili tři místopředsedové strany a jedině veletoč Miroslava Kalouska a následná vřava u lidovců mu zachránily pověst. Podle deníku měl Topolánek i jiné možnosti. Mohl buď hned 4. června nahlas říci: "Lituji, ale bez dohody s Paroubkem to nejde. Slibuji, že ta dohoda bude veřejná a čistá." Nebo mohl uznat neschopnost "sestavit reformní vládu" a na úkol rezignovat. Žádným činem nepřesáhl svoji základní kvalitu - není jako Klaus. Pro mnoho voličů má ale ještě jednu důležitou vlastnost: není schopen všeho, tedy není jako Jiří Paroubek. Ani jedno, ani druhé není zanedbatelné, na vládnutí to nyní nestačí, píšou Hospodářské noviny.
Nedůvěra Topolánkově vládě se dala čekat, spíše šlo o to, jestli mají Mirek Topolánek a Jiří Paroubek ve sněmovně vyrovnané síly, píše v komentáři Právo. "Jak vidno, nemají, tři lidovečtí poslanci v čele s Miroslavem Kalouskem v úterý možná vykročili vstříc Paroubkově náruči," soudí list s tím, že slova předsedy ČSSD, že by mohl prezidentu Václavu Klausovi nabídnout sněmovní většinu, už nevypadají jako pusté vychloubání.
Lidovecký poslanec Libor Ambrozek, který se v úterý zdržel hlasování o důvěře vládě ODS, nevyloučil za určitých okolností podporu případnému kabinetu ČSSD. K takovému kroku by se ale podle něj musela rozhodnout jeho strana. Informují o tom středeční Právo a Mladá fronta Dnes. To, že by se KDU-ČSL rozhodla pro podporu menšinové vlády ČSSD, je ale nepravděpodobné. Občanští demokraté a zelení dlouhodobě odmítají, že by případnou vládu ČSSD podpořili. Takový kabinet by se tedy musel opírat o hlasy komunistů. Nedávná celostátní konference KDU-ČSL přitom odhlasovala, že se strana nezúčastní žádné vlády závislé na komunistech a nebude ji ani tolerovat či podporovat.
Vedle Ambrozka pro ODS nehlasovali i další dva lidovci - Miroslav Kalousek a Ladislav Šustr. Kalousek podporu případnému menšinovému kabinetu sociálních demokratů vyloučil, Šustr by se nebránil myšlence duhové vlády bez komunistů. Všichni tři shodně uvádějí, že pro kabinet Mirka Topolánka nehlasovali, protože nejsnazší cesta k předčasným volbám je ta, když sněmovna třikrát vysloví vládám nedůvěru. Ani tři chybějící lidovci by ale menšinový kabinet ODS nezachránili.
Vláda Mirka Topolánka ve sněmovně při hlasování o důvěře získala 96 hlasů, proti bylo 99 poslanců. Příští středu chce kabinet podat demisi. Občanští demokraté předpokládají, že i druhý pokus o sestavení vlády svěří prezident Václav Klaus jim, na svou šanci ale čeká i Jiří Paroubek jako předseda druhé nejsilnější strany. Právu Paroubek sdělil, že bude usilovat o většinovou podporu menšinové vlády sociální demokracie. Říká, že strategii sice má, ale zatím nelze hovořit o podrobnostech. Chce jednat se zástupci všech stran.
Vláda Mirka Topolánka předpokládá, že schodek státního rozpočtu pro letošní rok dosáhne zhruba 90 miliard korun. Schodek tak bude minimálně o 15 miliard korun větší, než kolik schválila loni v prosinci sněmovna. Ve svém středečním vydání to uvádí deník Právo. Vyplývá to z analýzy vývoje české ekonomiky, která tvoří součást návrhu státního rozpočtu na příští rok, který Topolánkova vláda předložila poslancům, píše Právo. Obdobný schodek, ve výši 91,3 miliardy korun, se předpokládá i v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Důvodem zvýšení letošního deficitu je potřeba uhradit 15,2 miliardy korun jako úhradu záruky ve prospěch České národní banky, která souvisela se stabilizací českého bankovního sektoru. "Úhrada měla proběhnout až příští rok, ale to by ještě více zatížilo rozpočet na příští rok. Proto vláda rozhodla, že úhrada bude provedena v předstihu již letos,"řekl ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS). Schodek by mohl být vyšší i kvůli chybějícím penězům na výplatu důchodů. Vláda podle Tlustého hledá i jiné možnosti, jak deset miliard korun potřebných na důchody zajistit jinými způsoby než zvýšením rozpočtového deficitu. Letošní rozpočet počítá s deficitem 74,4 miliardy korun. Nejhlubší propad zatím státní rozpočet zaznamenal v roce 2003, kdy schodek činil 109 miliard.
Výdaje za léky se v Česku rok od roku zvyšují. Zatímco ještě v roce 2002 lidé za léky utratili 45,5 miliardy korun, loni už to bylo téměř 58 miliard. V letech 2002 až 2004 rostly meziroční výdaje na léky o deset procent, loni se ale nárůst o polovinu snížil. S odvoláním na nejnovější údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky o tom informují Hospodářské noviny. Dvě třetiny výdajů za léky dlouhodobě tvoří platby ze zdravotního pojištění. Loni tak zdravotní pojišťovny z pojistného vybraného od občanů utratily za léky skoro 37 miliard korun, píše deník.
Dalším faktorem zvýšení výdajů na léky je prosté každoroční zdražení. Podle Suchopára to meziročně představuje jen několik procent. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba míní, že náklady na léky rostou nejvíce v nemocnicích, kde se údajně mnohem častěji umisťují nejdražší léky. "V ambulantní sféře jsou nárůsty mnohem nižší," podotkl. V zemích západní Evropy se každoroční růst výdajů na léky pohybuje mezi šesti a deseti procenty. Česko se tak vzhledem k pětiprocentnímu nárůstu mezi lety 2004 a 2005 v mezinárodním srovnání nijak zvlášť nevymyká.
