České školy bez hranic připomenou další umělce mezi legionáři z Velké války
V tomto týdnu proběhlo v Praze další mezinárodní setkání Českých škol bez hranic. Jedním z letošních projektů těchto škol, ve kterých se češtinu učí děti zahraničních Čechů, jsou výtvarníci v řadách československých legionářů v letech první světové války. Zakladatelky škol a předsedkyně sdružení Česká škola bez hranic Lucie Slavíkové Boucher z Paříže jsme se zeptali, co je v tomto projektu nového:
"V letošním školním roce vlastně školy reálně teprve začnou pracovat s vytvořenými materiály. A protože máme několik dotazů z francouzských škol, rádi bychom pracovní listy přeložili. Například se na nás obrátilo lyceum v Tarasconu, kde byl vězněn Gutfreund. Lyceum by rádo pracovalo s tím, co jsme připravili, ale samozřejmě ne v češtině. Tak teď přemýšlíme, jak to udělat, abychom materiály přeložili."
Teď přicházíte s novým programem, jde o literáty mezi československými legionáři...
"My jsme viděli literární tvorbu v československých legiích jako doplnění výtvarné tvorby, protože i ta mapovala dobu, jak vše probíhalo. A zároveň ovlivnila jednotlivé bojovníky, kteří se vrátili z legií a kteří pak nějak reflektovali svou životní zkušenost z fronty. Je zajímavé zařadit do školní čítanky ukázky z tvorby těchto mužů."
Kdo to jsou?
"Zpracováváme dílo Františka Langera, Rudolfa Medka a Josefa Kopty."
Jaká díla budete uvádět?
"Snažíme se nacházet díla, která jsou dostupná dětem, zároveň u Františka Langera budou ale děti studovat i divadelní hry."
Váš další projekt se týká cizinců, kteří měli vztah k Československu...
"Ten je nazvaný Významní cizinci v dějinách Československa. Jedná se o osud generála Maurice Pellé a slavisty Ernesta Denise, kteří se významnou měrou podíleli na vytvoření Československa."
Možná bychom měli připomenout, že Denis byl historik, jehož dílo inspirovalo i Masaryka, a Pellé byl prvním velitelem československé armády hned po jejím vzniku. Je to tak?
"Přesně tak. Maurice Pellé byl zároveň iniciátorem prvního branného zákona v novodobém Československu. Působil tu od roku 1918 do roku 1920."
Jakým způsobem budete tyto dvě osobnosti přibližovat?
"Velice podobně jako výtvarníky, v podstatě na základě dobových dokumentů, které mapují jejich život, co řekli, co zažili. Děti budou analyzovat text a prostřednictvím textu poznají tu dobu."
V tomto případě se ale nejedná o mezinárodní projekt jako u výtvarníků, ale spíš o projekt francouzský...
"Francouzský ve smyslu, že žili ve Francii, jinak je celkem mezinárodní, protože se dotýká všech Čechů. Tito lidé stáli u počátků naší republiky."
Mohou podobné projekty vznikat i v jiných zemích, třeba ve Spojených státech? Mohou přiblížit tamní osobnosti?
"Myslím, že by to bylo určitě zajímavé. My jsme letos poprvé oslovili školy ve světě, aby se poohlédly po osobnostech, které nějakým způsobem mají vazbu na československou historii, zároveň to ale byli významné lidé v jejich zemích. Máme tak už jednu osobnost z Belgie, šperkařku Martu Polákovou, která byla žačkou Alfonse Muchy. Prozatím hledáme dokumentární materiály, protože dostupné o ní jsou hlavně materiály výtvarného charakteru. Ona se později hodně zajímala o holocaust, protože celá její rodina zahynula v koncentračních táborech. To se pak projevilo na jejích obrazech i ve šperkařské tvorbě. Zatím nemáme mnoho textů, takže Martu Polákovou budeme zpracovávat až příští rok. Podobným způsobem bychom ale nacházeli další zajímavé osobnosti."
