Volyňští Češi chtějí pomoci krajanům na Ukrajině k návratu
Česká republika by měla pomoci krajanům žijícím na Ukrajině. Pokud o to krajané projeví zájem, měla by jim umožnit co nejrychlejší návrat do původní vlasti. Uvedli to zástupci volyňských Čechů v ČR. Podle Lubomíra Sazečka ze Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel (SČVP) jsou zatím takových žádostí desítky. Ukrajinští Češi přitom nežijí pouze v oblasti Volyně, ale také na Krymu, který byl nedávno anektován Ruskem. Odhad až 20.000 českých krajanů na Ukrajině je však podle představitelů SČVP hodně nadnesený, jde o zhruba 2000 lidí.
"Pokud jim skutečně chceme pomoci, mělo by to být hned," řekl Sazeček. Navíc podle něj se zdaleka ne všichni chystají k návratu do země svých předků. "Z oblasti Žitomiru jde asi o 40 rodin, z oblasti Dubna asi o 20 lidí, z dalších regionů zatím informace nemáme," uvedl Sazeček. Jejich umístění by podle něj nebylo problémem. Jeho sdružení se hlásí jednotlivci i obce, nabízející bydlení i práci.
Členové SČVP jsou s krajany na Ukrajině v kontaktu. "Z rozhovorů vím, že se bojí, i když oficiálně to nedávají najevo. Situace na Ukrajině je nejistá, hrozí občanská válka," řekl Boris Iljuk, docent ze Slezské univerzity v Opavě, který se do Česka vrátil na začátku 90. let. "Naši lidé zapadli do české společnosti, pracují a jsou spokojeni," dodává Iljuk. Jako představitel Čechů žijících na Ukrajině byl u prvních jednání s prezidentem Václavem Havlem o návratu krajanů z okolí Černobylu. Teď se snaží pomoci těm, kteří zůstali na Ukrajině. Program jejich reemigrace byl však před dvaceti lety z české strany ukončen.
Ukrajinští Češi přitom nežijí pouze v oblasti Volyně, ale také na Krymu, který byl nedávno anektován Ruskem. Odhad až 20.000 českých krajanů na Ukrajině je však podle představitelů SČVP hodně nadnesený, jde o zhruba 2000 lidí.
Volyň je historická oblast na dnešní Ukrajině, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století. Volyňští Češi se do původní vlasti vraceli ve třech velkých vlnách. Nejprve po druhé světové válce, někteří hned se Svobodovou armádou, potom po roce 1947 a naposledy na počátku 90. let. Jejich počet včetně potomků žijících v České republice se nikde neeviduje.