Situace na Ukrajině se zhoršuje každý den, říkají čeští krajanéa chtějí se vrátit do Česka

Ema Snidevyč a Věra Doušová

Tento týden se čeští krajané z Ukrajiny obrátili na náš stát s prosbou, aby se mohli vrátit do Česka. Situace na Ukrajině je podle nich velmi nebezpečná, obávají se útoků ozbrojenců i rostoucí kriminality v zemi. Dopadá na ně také všeobecná mobilizace na Ukrajině. Rádi by proto přesídlili do původní vlasti. Žádají o přestěhování zhruba čtyřiceti rodin.

Ve středu kvůli tomu navštívila předsedkyně krajanského spolku v Žitomyru Ema Snidevyč předsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka. V telefonickém rozhovoru pro Radio Praha pak vysvětlila, co konkrétně ji do Prahy přivedlo:

"My bydlíme v Žitomyrské oblasti a ta hraničí s Běloruskem. U nás je moc těžká situace. Naši mladí chlapci dostávají pozvánky k mobilizaci a část z nich už odešla s armádou na Cherson. A část je ještě na cvičení. Takže naše maminky a manželky se kvůli tomu trápí. Situace je zlá."

Jak je to s kriminalitou? Prý narůstá...

"To víte, že narůstá, protože není, na koho se obrátit. U nás v Žitomyru je to jako v Chicagu. Jsou tam všelijací opilci, spodina, někomu rozbili hlavu, zapálili obchod nebo auto... Lidi večer nikam nechodí, sedí doma. S kriminalitou je to teď u nás zlé."

Hrozí českým krajanům také nějaké útoky ze strany ukrajinských ultranacionalistů?

"Ne, to nemůžu říct. Ty útoky jsou proti obyčejným lidem."

Vy jste v Praze o této situaci jednala s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem. Jak to jednání probíhalo a dostali jste příslib, že by se krajané mohli vrátit do Česka?

"Příslib jsme dostali, je to ale jen příslib. Teď se teď vracím domů, uděláme seznamy lidí, pošleme je na ministerstvo zahraničních věcí a snad z toho něco bude. Máme naději, že nám pomůžou. Nikdo jiný nám nepomůže. Strádá celý ukrajinský národ, nejen my. My ale máme naději, že česká vláda a český národ nás zachrání a umožní nám návrat do vlasti."

Mluvil Jan Hamáček o tom, do kdy by bylo možné, abyste se vrátili?

"O tom nám neříkal. Pamatuji si ale, že stěhování z Malé Zubovštiny trvalo asi rok."

Právě, trvá to dlouho a není to otázka dnů nebo týdnů...

"Ano, ale lidi budou čekat!"

Jedná se teď jen o krajany z okolí Žitomyru, nebo se chtějí do Česka vracet i krajané z jiných oblastí, konkrétně z Krymu?

"Já se teď vracím na Ukrajinu a mám za úkol to zjistit. Na Věru Doušovou se obrátili krajané ze Simferopolu, tam jde o několik rodin. Na mne se už obrátila česká rodina z Charkova. Z Vinice mi už napsalo asi pět rodin. Takže se rozneslo, že jsem v Praze, ten impuls je tady. Naši lidé se to už dozvěděli. Nejdřív za mnou ale přišli krajané ze Žitomyru a z Malinovky."

Zeptám se ještě na jednu věc. Tady proběhla televizní reportáž, kde čeští krajané na Krymu vlastně vítali, že Krym připadne Rusku. Jak se na to díváte? Je to pravda?

"Každý má svůj osobní názor. Já nevím, jak se k tomu stavět. Když jim to tak vyhovuje, je to dobře. Možná se ale báli něco jiného říct, protože mnoho lidí se opravdu bojí. Na to je potřeba mít odvahu. Já vím, že teď Rusové podle videozáznamů identifikují odpůrce ruského režimu. Ženy se kvůli tomu zříkají manželů, aby zachránily zbytek rodiny. Tak možná se báli. Já ale také znám krajanské rodiny, které o stěhování vůbec neuvažují a vítají Rusy. Jsou to proruské rodiny, které měly za bývalého prezidenta velké postavení. Vítají to, protože pokud se Janukovyč vrátí, tak jeho Strana regionů zdvihne hlavu a oni budou mít znovu moc. A takoví lidé jsou i mezi krajany."

Do Prahy přijela i předsedkyně České národní rady na Ukrajině Prof. Ludmila Muchina. Ta již dříve jednala se zmocněncem pro krajany na ministerstvu zahraničí Karlem Kühnlem. Podle ní je pro krajany kritická hlavně situace na Krymu:

"Já jsem přijela do Česka už před týdnem a v té době to bylo klidnější. Když ale teď sleduji internet. tak vidím, že se situace zhoršuje každý den. Ruská armáda stojí na našich hranicích, hodně vojáků je i na Ukrajině, Krym už docela okupovali. Lidé proto cítí velkou nejistotu. Nevědí, co můžou čekat zítra."

Kde podle vás jsou krajané v největším ohrožení?

"Já myslím, že nejhorší je to na Krymu, v Simferopolu."

A chtějí se krajané ze Simferopolu vrátit zpátky do České republiky?

"Už jsme o tom mluvili. Teď, když se bude otvírat program, budeme upřesňovat počet, kolik by jich jelo."

Lidé z města by se asi vrátili. Co ale lidé na vesnici? A jakých vesnic se to hlavně týká?

"Je to největší česká vesnice Lobanovo, bývalá Bohemka, pak Alexandrovka. A dál jsou tam i menší vesnice. Když už v Chersonu jsou vojáci a byly tam položené miny! Prý jim vydali 21 tisíc min! To je myslím pro ně složité..."

Jak rychle by podle vás bylo třeba krajany přemístit zpátky do Česka? Jak moc to spěchá?

"Spěchá to hodně, protože nevíme, co můžeme zítra čekat. Proti nám stojí cizí vojáci, kteří nás museli chránit, když jsme odevzdali své atomové zbraně, a teď nás napadli!"

S přesídlováním českých krajanů z Ukrajiny má velké zkušenosti Věra Doušová z občanského sdružení Sedm paprsků. Na začátku 90. let minulého století zajišťovala repatriaci téměř dvou tisíc krajanů, kteří byli postiženi černobylskou tragédií. Proto i teď se na ni obrátili Češi hlavně z Žitomyrské oblasti, aby jim pomohla. Byla i u jednání s předsedou sněmovny Janem Hamáčkem:

"Krajané prosí českou vládu, aby pro ně vytvořila humanitární podmínky. Pokud by totiž postupovali podle nařízení, která dnes platí pro krajany, tak by si museli sehnat byt a prokázat, že mají v České republice vyděláno asi 48 tisíc korun. To samozřejmě nemohou. Je to taková zvláštní podmínka, kterou oni nejsou schopni splnit. A nechtějí přistoupit na nějaký podvod, že by si půjčovali peníze a pak úřadům ukazovali, že je mají, jak se to leckde dělá. Takže by byli moc rádi, kdyby dostali možnost ubytování, kdekoliv mimo Prahu. A kdyby pro ty, kteří jsou v důchodovém věku, byla stejná možnost kompenzovat důchody, jako to bylo u první vlny přesídlení. Aby to nebyl holý přepočet, protože podle něj by třeba lékař dostal měsíční důchod dva tisíce korun."

Mluví se o přestěhování asi čtyřiceti rodin. Kolik by to bylo fakticky lidí?

"Je to asi dvě stě lidí."

Stěhovaly by se všechny generace, od dětí až po ty nejstarší?

"Ano, rodiny tam většinou drží pohromadě, jsou vícegenerační. Mladí si věří, že se uživí všude, já tomu věřím taky. A samozřejmě staré rodiče nebo prarodiče tam nechtějí nechat, protože tamní situace je dost nebezpečná. Neustále se mění a zatím ne k lepšímu."

Jsou to lidé jak z vesnic, tak z větších měst, jako je třeba Žitomyr?

"Obojí, jak z Žitomyru, tak z vesnic, kde první vlna přesídlení už proběhla v 90. letech. To je Malinovka, Zubovština, Korosteň a okolí. A také lidé z Krymu."

Co vlastně při jednání ve Sněmovně přislíbil předseda Jan Hamáček?

"Říkal, že se pokusí doporučit vládě, aby ministři vnitra a zahraničí udělali co nejrychleji koncepci. Řekl, že pro vládu, která tak rychle vydala padesát milionů na první pomoc zraněným na Majdanu, by nemusel být problém vydat stejnou částku na pomoc čtyřicet nebo padesáti českým rodinám na přesídlení."

Padl tam nějaký termín, do kdy by se případně mohli přesídlit?

"Ne. Novináři se ho ptali, jestli si uvědomuje, že jde o potřebu rychlé pomoci, a on řekl, že si toho je vědom. Mně se ale zdálo, že naše vláda k tomu zaujala velmi vstřícný postoj, a doufám, že to tak zůstane. A že se jim budou snažit nějak pomoci. A mám velkou radost, že také veřejné mínění reaguje velmi pozitivně. Nejenom na Facebooku jsou velmi pozitivní reakce na možnou pomoc České republiky. A dokonce se mi ozval člověk, který pro rodinu krajanů rovnou nabízí čtyřpokojový byt v Horoměřicích. Dokonce je ochoten jim sehnat i práci. Z téhle iniciativy obyčejných lidí mám velkou radost."

Je nějaká naděje, že by se ozvaly i obce a nabídly ubytování?

"To doufám a přemýšlím, jak vyzvat lidi, zda by sami, než se to vyřeší na úrovni vlády, nenabídli nějakou pomoc. Ať už by to byly obce nebo lidé, kteří mají volný byt a chuť pomoci."

Podle předsedy Sněmovny Jana Hamáčka je v silách Česka, aby krajanům pomohlo. Ministerstvo zahraniční věcí na Ukrajinu vyšle zmocněnce pro krajanské záležitosti Karla Kühnla, aby přímo na místě zjistil, co krajanům hrozí a co pro ně může český stát udělat. Situaci volyňských Čechů na Ukrajině prověří i zástupce českého zastupitelského úřadu v Kyjevě. S dvěma policisty za nimi vyrazí v sobotu. Poslancům to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.