Zemřel malíř a ilustrátor Jan Brychta
Jan Brychta zemřel 13. listopadu. V 60. letech se prosadil jako výtvarník v Československu a v 70. letech také v Anglii, kam s rodinou odešel. Nejvíce jej proslavily ilustrace dětských knih a filmové animace.
Jan Brychta (1928-2013) pochází ze známé výtvarné rodiny, z níž vzešel např. Jaroslav Brychta, zakladatel Sklářské školy v Železném Brodě, nebo Jaroslava Brychtová, sklářská výtvarnice a manželka Stanislava Libenského. Brychta absolvoval VŠUP. Mezi jeho pedagogy patřil Josef Kaplický, na kterého rád vzpomínal. V 50. a hlavně 60. letech začal ilustrovat dětské knížky, včetně Vlastivědy pro 4. ročník základních škol. Po jeho odchodu do Anglie byla tato učebnice stažena z oběhu.
Tehdy se v Československé televizi rozvíjel animovaný film a Brychtu filmová práce zaujala. Podle jeho kreseb vzniklo několik animovaných povídek O´Henryho. Do několika filmů navrhnul kostýmy a v dětském filmu Máte doma lva si dokonce zahrál malíře. V roce 1967 se podílel na slavném Kinoautomatu. Po srpnové okupaci Jan Brychta s ženou a dvěma dětmi odešel přes Francii do Londýna. V rozhovoru pro Český rozhlas o své představě Británie prohlásil: „Než jsme přijeli, představoval jsem si Anglii jako dobře naolejovaný mechanismus, ale úplně to tak není. Angličané jsou také byrokrati a bordeláři. Očekával jsem od nich určitý odstup, ale ukázalo se, že jsou velmi bezprostřední, srdeční, rychle jsme s nimi navázali kontakt.“
V Británii Brychta získal práci jako animátor dětského televizního seriálu Jackanory. Pro televizi BBC, která seriál s velkým úspěchem vysílala, pracoval potom řadu let. Kromě práce pro televizi Brychta maloval, dělal plakáty a také ilustroval knihy exilového vydavatelství Rozmluvy Alexandra Tomského. „Pan Tomský nejenže knihy vydával, on je také prodával,“ vzpomínal později Brychta. „Jednou jsem si u něj něco kupoval a přišla řeč na to, že jsem kdysi pracoval jako výtvarný redaktor v Mladé frontě. Tomský se mě hned zeptal, jestli bych neudělal obálku ke knize Jiřího Kovtuna, kterou právě připravoval k vydání. Stalo se, a od té doby jsem dělal obálky prakticky ke všem jeho knihám až do začátku 90. let, kdy se pan Tomský vrátil do Prahy.“
Po roce 1990 se Jan Brychta vracel do Česka. Vyšlo několik knih s jeho ilustracemi, např. Poselství v láhvi od whisky od Zdeňka Mahlera. Je škoda, že tu nikdy nevystavoval. Výjimkou byla výstava BRYCHTOVI: 4 GENERACE, která se uskutečnila v roce 2009 v pražském Mánesu. Představilo se na ní 10 výtvarníků z širší rodiny Brychtů, každý několika díly. Vedle Jana Brychty byla zastoupena i jeho žena Lída a syn Alex. Alex Brychta (původním jménem Aleš) je vyhlášeným ilustrátorem čítanek pro vydavatelství Oxford University Press. V roce 2012 dostal od anglické královny Řád britského impéria (MBE). Brychtova dcera Edita je herečkou.
Jan Brychta neztrácel vtip a nadhled, a to jak ve svých ilustracích, tak v osobním životě. Humorně glosoval výstřelky anglických postmodernistů, např. Damiana Hirsta. „Kvalitu umění stejně prověří čas,“ říkával. V posledním rozhovoru mi prozradil, co si myslí o anglickém vkusu: „Angličané se vůči nám rozhodně nemůžou tvářit nadřazeně. Stačí srovnat meziválečnou avantgardu v Československu a v Británii. Pokud jde o pohled na umění, Britové jej většinou vnímají jako komoditu, investici. A ten jejich vkus! Poznáte to podle toho, čím se doma obklopují. Když už u nich najdete slušný obraz, tak má hrozný rám!“
