Česká expedice Monoxylon IV doplula do cíle, urazila Egejským mořem 500 km
Česká námořní expedice Monoxylon IV je v cíli své zhruba 500 kilometrů dlouhé trasy Egejským mořem. Experimentální archeologové z Archeoparku Všestary na Královéhradecku se ve středu v replice pravěkého člunu vylodili na Peloponésu v pevninském Řecku poblíž významné archeologické lokality, jeskyně Franchthi. Cílem expedice Monoxylon je přispět k poznání, jak před 9000 lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace. Navazuje na námořní výpravy archeologů v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019, z nichž dvě byly v Egejském moři.
"Takto velký člun z kmene na tak dlouhé trase nikdo opakovaně ve více úspěšných expedicích ještě nepoužil. Všichni jsme moře přečkali, známe vlastnosti člunu, posunuli jsme se hodně dopředu," uvedl dnes pro ČTK organizátor expedice Radomír Tichý. Expedice podle něj přinesla řadu nových poznatků, například údaje o chování plavidla v proměnách Egejského moře. Expedice urazila celkovou vzdálenost 500 km za 100 hodin pádlování s průměrnou rychlostí pět kilometrů v hodině.
Plavidlo bylo vyrobeno loni z jednoho kusu kmene dubu a je větší než dlabané čluny použité při dřívějších expedicích. Téměř tři tuny vážící člun má délku 11,5 metru, široký je až 120 centimetrů. Předlohou expedičního plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. Výpravu tvořilo 20 pádlařů a kormidelník. Součástí experimentu byla i přeprava nákladu, proto byl v plánu trasy ostrov Melos, kde se již kolem roku 8000 před naším letopočtem těžil obsidián, který sloužil k výrobě nástrojů.
