Obce na Žďársku by se proti skladu na jaderný odpad nebouřily

Vybudování skladu na vyhořelé jaderné palivo ve štole Skalka na Žďársku by zřejmě nenarazilo na větší odpor obyvatel ani obcí. Stavba připadá v úvahu, pokud se ji společnosti ČEZ nepodaří prosadit v areálu jaderné elektrárny Temelín. Jak ČTK řekli zástupci obcí na Žďársku, lidé jsou zvyklí na těžbu uranové rudy. Stavba skladu by jim přinesla práci po ukončení těžby v příštím roce; kvůli převozu paliva by se podle nich opravila železnice i místní silnice. Štola leží asi kilometr od obce Střítež se stovkou obyvatel. "Nějaké odmítavé názory jsou, ale jsou v menšině," řekl ČTK starosta Radek Štourač. Zastupitelstvo schválilo sklad před osmi lety a podle jeho odhadu by záměr prošel i nyní. Obyvatelé se podle něj jaderného materiálu nebojí. Sklad by zaměstnal lidi při stavbě. ČEZ navíc obce v okolí dotuje; před několika lety zvedal jejich rozpočty na dvojnásobek, nyní přispívá asi pětinou. Do Skalky by se radioaktivní odpad z Temelína vozil po železnici asi dvakrát ročně. Podle mluvčího ČEZ Petra Spilky by se asi jednalo o několik pětimetrových kontejnerů. Rizik spojených s transportem se obce na Ždársku příliš nebojí. Podle starosty Bystřice nad Pernštejnem Josefa Novotného by se díky tomu naopak mohla zachovat a opravit regionální trať mezi Tišnovem a Žďárem nad Sázavou i místní silnice. "Viděl jsem mezisklady a myslím, že je to bezproblémová záležitost. Ale nadšený z toho také nejsem," dodal.

Ražba 700 metrů hluboké průzkumné štoly Skalka byla ukončena v roce 1997. Na stavbu skladu již bylo vydáno územní rozhodnutí, pak se proces zastavil. Lokalita měla původně sloužit jako centrální úložiště pro vyhořelé palivo z obou českých jaderných elektráren. ČEZ ale začal budovat sklady v elektrárnách. První sklad v Dukovanech s kapacitou 600 tun se zaplní do roku 2006, druhé úložiště s kapacitou 1340 tun se nyní staví v jeho sousedství. Stavební náklady se pohybují kolem 300 milionů. Projekt na třetí mezisklad s kapacitou 1370 tun v Temelíně nyní prochází posuzováním z hlediska vlivu na životní prostředí. Proces je mezinárodní, protože Rakousko projevilo zájem se na posuzování účastnit. Sklad by měl být postaven do roku 2010, do té doby se vyhořelé palivo bude skladovat v areálu v bazénech s vodou. Náhradní varianta na Žďársku připadá v úvahu, pokud se stavbu nepodaří projednat včas. Jak řekl v úterý při návštěvě Dukovan premiér Stanislav Gross, rozhodnutí by mělo padnout příští rok. Státní úřad pro jadernou bezpečnost podle své předsedkyně Dany Drábové preferuje mezisklad v Temelíně. Na Žďársko by se vyhořelé palivo muselo převážet, a to zvyšuje riziko. Naopak výhodou štoly Skalka je umístění pod zemí, což by vyloučilo časté spekulace o poškození meziskladu pádem letadla.

Nejnovější zprávy

  • Česko převzalo první zásilku 30 plicních ventilátorů z pomoci EU

    24.10.2020

    Česko převzalo první zásilku 30 plicních ventilátorů z krizových zdravotnických zásob EU. Přivezli je z Rumunska tamní hasiči. Přístroje se zatím uložily do skladů v pražské Nemocnici na Bulovce. Odtud se pak rozvezou podle potřeby do nemocnic. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Brodský. Další ventilátory pošlou v brzké době Nizozemsko, Rakousko, Maďarsko i Severoatlantická aliance. Brodský uvedl, že se přístroje ze skladu rozdělí do nemocnic podle potřeb pacientů. Nemocnice na Bulovce podle svého mluvčího Filipa Řepy nyní přístroje nevyužije. Zatím má svých dostatek.

    Brodský upřesnil, že dalších 105 ventilátorů poskytne Česku Nizozemsko a 15 Rakousko. Celkem 150 ventilátorů dodá podle premiéra Andreje Babiše (ANO) České republice Maďarsko. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že Severoatlantická aliance schválila poslání 60 přístrojů z aliančních zásob.
    Podle údajů , které zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, je v Česku 1942 lůžek s umělou plicní ventilací. K půlnoci jich bylo 915 volných, tedy 47 procent. Nejmenší volná kapacita byla v Karlovarském kraji, a to 14 procent. Největší podíl těchto volných lůžek byl v Plzeňském kraji, a to dvě třetiny. Statistici poukazují na to, že se situace může rychle měnit podle počtu nemocných a jejich stavu. Na ventilátoru je nyní 402 lidí, na konci září to byla zhruba čtvrtina.

  • Neovlivní: Brusel poslal do Prahy další reakci k Babišovu auditu

    24.10.2020

    Evropská komise poslala do Prahy svou reakci na české stanovisko k auditní zprávě komise o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Serveru Neovlivní.cz to potvrdilo zastoupení Evropské komise v ČR. Podle auditu má Babiš přímý i nepřímý vliv na svěřenské fondy, do kterých v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem Agrofert a SynBiol. Česku kvůli tomu hrozí, že přijde o unijní dotace. Babiš jakýkoli střet zájmů popírá. Podle ministerstva pro místní rozvoj, které vyjádření pro komisi k její loňské auditní zprávě v květnu poslalo, je obsah dokumentu na žádost komise stále důvěrný.

    V květnu ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že EK částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k auditu. Auditní zpráva obsahovala 22 zjištění a komise pět z nich uzavřela, dvě zrušila, 12 zjištění nechala otevřených zcela a tři částečně, oznámilo tehdy MMR.

  • Kaderka se stal prezidentem evropské federace Tennis Europe

    24.10.2020

    Ivo Kaderka se stal prezidentem evropské federace Tennis Europe. Šéf Českého tenisového svazu (ČTS) byl na tříleté období zvolen na zasedání na Krétě a ve funkci nahradil Rusa Vladimira Dmitrijeva. "Mám pochopitelně velikou radost. Je to ocenění výsledků českého tenisu a jeho obrovské síly, kterou ve světě a v Evropě má. Je to jistě i důsledek našeho mohutného restartu v létě po první vlně pandemie, kdy jsme pomohli celé Evropě a celému světu a ukázali cestu zpět na kurty," řekl Kaderka v prohlášení pro ČTK. Zvolení bere jako odpovědnost v době, kdy svět bojuje s koronavirem. Nechce proto otevírat kontroverzní témata, jako jsou Davis Cup a Fed Cup.

  • Politologové jsou opatrní s prognózami ohledně Prymulova odvolání

    24.10.2020

    Politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu v Praze nepovažuje za jednoznačné, že prezident Miloš Zeman odvolá ministra zdravotnictví Romana Prymulu (za ANO), jak mu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO). Očekává spíše průtahy. Babiš předložil v Lánech Zemanovi návrh na Prymulovo odvolání. Ministr předtím odmítl vyhovět žádosti předsedy kabinetu, aby sám rezignoval kvůli fotografiím při odchodu z restaurace. Babiš hlavě státu navrhl Prymulova nástupce, Zeman by se s ním měl sejít v úterý. Premiér doufá v to, že ve čtvrtek ho bude moci uvést do úřadu. Jméno kandidáta, kterého hlavě státu navrhl, neprozradil.

    Podle Mrklase Babišovo vyjádření zakládá důvod pro řadu otázek. "Proč prezident neodvolal ministra Prymulu ihned? Proč nejmenoval ihned nového ministra? Proč se má s kandidátem na ministra sejít až v úterý? Jsme v krizové situaci a nemáme ani den na prodlevu. Z toho tedy usuzuji, že to vůbec není jednoznačné a očekávám spíše průtahy. Vlastně již to samotné odložení skoro o týden je v naší situaci průtahem. Doufejme, že posledním," napsal ČTK.

    Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze se domnívá, že k odvolání dojde, ač loňská zkušenost s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) podle něj velí k opatrnosti. Loni při návrhu na Staňkovo odvolání Zeman krok několik měsíců odkládal s argumentem, že mu ústava neukládá žádnou lhůtu, ve které má konat. Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně si nemyslí, že by se kauza Staněk opakovala. Zemanovi podle Kopečka záleží na vlastní veřejné reputaci. Tím pádem držet v takové situaci Prymulu dlouhodobě v úřadu nechce, protože by to poškozovalo i jeho, míní.

  • KSČM chce návrat českých lékařů z EU a doplacení jejich mezd

    24.10.2020

    Komunisté chtějí, aby vláda jednala s Evropskou unií o návratu českých lékařů z unijních zemí a doplatila jim rozdíl ve mzdách. Návrh Výkonný výbor KSČM podložil tím, že lékaři z Česka znají místní mentalitu a dorozumí se lépe než zdravotníci Severoatlantické aliance a EU, o jejichž zapojení do ošetřování českých pacientů s covidem-19 bude jednat na žádost vlády Sněmovna.

    Kvůli obavám z nedostatku zdravotnického personálu v příštích týdnech, kdy má zesílit příliv těžkých případů covidu-19 do nemocnic, vláda požádala o pomoc spojence. Vedle Spojených států, které pošlou 28 vojenských lékařů, jedná s Německem. Ve čtvrtek kabinet souhlasil s možností pobytu až 300 vojenských lékařů NATO a EU v Česku po dobu 90 dnů, návrh poslal k projednání Sněmovně a Senátu, obě komory ho projednají příští týden.

  • Počet případů covidu byl v pátek opět rekordní, překročil 15.000

    24.10.2020

    Denní přírůstek nakažených koronavirem v Česku poprvé překročil 15.000. Pátečních 15.252 případů nákazy překonalo zhruba o 300 dosavadní rekord ze středy. Nemocných je aktuálně 144.701 lidí, u většiny má onemocnění covid-19 mírný průběh. Hospitalizovaných už je ale víc než 5000 a počet úmrtí se blíží dvěma tisícům. Obě čísla rychle rostou. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

    Koronavirem se dosud v Česku nakazilo 238.323 lidí, vyléčilo se 91.651 z nich. S nemocí covid-19 zatím zemřelo 1971 pacientů, za poslední týden počet vzrostl téměř o polovinu. Nejvíc se v posledním týdnu nákaza šířila na Zlínsku, kde bylo za tu dobu potvrzeno zhruba 1004 případů na 100.000 obyvatel. Následují okresy Příbram s 936 nakaženými a Plzeň-jih s 929 případy na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní. Pod 300 má tento údaj jako jediný okres Cheb.

  • Česko na semaforu zčervenalo, koronavirus se všude šíří komunitně

    24.10.2020

    Koronavirus už se v celém Česku šíří komunitně, nedaří se tedy nalézat zdroje nákazy. Všechny kraje jsou po páteční aktualizaci takzvaného semaforu rizika nákazy červené, před týdnem bylo v nižším oranžovém stupni pět krajů. Nově zčervenaly Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Olomoucký kraj a Vysočina. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

    Česko v semaforu červenalo postupně od poloviny září. Semafor ministerstvo zdravotnictví vytvořilo v létě. Původně ukazoval stav koronavirové nákazy v jednotlivých okresech. Sloužil k odstupňování restrikcí zaváděných hygieniky pro jednotlivé oblasti, nařizovalo se podle něj třeba uzavírání škol. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) ale před měsícem upozornil, že semafor vzhledem k rychlému nárůstu počtu nakažených přestává mít smysl, protože celý zčervená.

  • Přerovu se podařilo odbahnit Lagunu pomocí bakteriální směsi

    24.10.2020

    Přerovu se podařilo zbavit místní Lagunu letitých nánosů bahna pomocí speciální bakteriální směsi. Díky aplikaci ze dna zmizelo 1800 krychlových metrů bahna. Podle zástupců města se dá toto číslo přirovnat k 220 plně naloženým nákladním autům. Nánosy bahna v Laguně už řadu let odrazují obyvatele od koupání v této kdysi oblíbené nádrži v rekreační zóně města. Vyčištění dna o rozloze 2,75 hektaru stálo zhruba 200.000 korun. Vyšlo tak mnohem levněji než dříve používané čištění bagrem, sdělila ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová.

    Laguna v odpočinkové zóně Přerova je uměle vytvořená nádrž, která nemá odtok ani přítok. Na začátku 80. let minulého století patřila tato vodní plocha k vyhledávaným místům k letní rekreaci, ovšem později se sem kvůli nánosům bahna Přerované přestávali chodit koupat. Situace se zhoršila po povodni v roce 1997, kdy se množství bahna zvýšilo. Speciální mikroorganismy do vody aplikovali z loďky přerovští rybáři, kteří se o dávkování od jara do podzimu starali. Směs má podle zástupců firmy povolení i od Evropské unie. Může se používat v nejpřísnějším, tedy pátém stupni ochrany.

  • Povídková kniha dnešních autorů připomíná sto let slova robot

    24.10.2020

    Sté výročí prvního použití slova Robot, které tehdy použil spisovatel Karel Čapek ve hře R.U.R., připomene povídková antologie z nakladatelství Argo. Přispělo do ní 11 českých autorů jako třeba Emil Hakl, Pavel Kosatík, Ondřej Neff či Petr Stančík i světově proslulý britský spisovatel Ben Aaronovitch. Oslovení autoři dostali zadání spojit své texty s myšlenkami původního Čapkova díla a pokud možno v nich odkrýt, které z jeho myšlenek v lidech dosud rezonují i po celém století.

    Antologie ROBOT100 vznikla díky nápadu propagátora české science fiction ve světě, diplomata Jaroslava Olši mladšího a iniciativě redakce nakladatelství Argo. V roce 1920 napsal Karel Čapek hru, jejímiž hrdiny jsou umělí dělníci nebo inteligentní pracovní stroje. Karel Čapek je chtěl původně pojmenovat laboři, ale nebyl se slovem spokojen. Jeho bratr, malíř Josef, mu poradil roboty. Hra R.U.R. se po úspěchu na domácí scéně dostala počátkem 20. let do New Yorku, Londýna, Vídně, Berlína a dalších světových metropolí. Čapkova hra R.U.R. byla přeložena do více než 30 jazyků včetně esperanta.

  • Některé objekty v ČR dnes budou svítit modře na počest OSN

    24.10.2020

    Na počest 75. výročí vzniku Organizace spojených národů (OSN), jejíž zakládající charta vstoupila v platnost 24. října 1945, se dnes večer v Česku rozsvítí modře některé objekty. V Praze se do modrého světla zahalí Petřínská rozhledna, Tančící dům, žižkovský vysílač a britská ambasáda. V Olomouci bude modře nasvícena katedrála svatého Václava a v Ostravě Nová radnice. Připomínka Dne Spojených národů, který připadá na dnešek, se bude konat po celé Evropě.

    OSN se zrodila na sklonku druhé světové války a navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy. Zakládající konference OSN se uskutečnila 25. dubna až 26. června 1945 v San Francisku a zúčastnilo se jí 50 států, včetně Československa.