OECD: Vysokoškolské vzdělání má v ČR necelých 27 procent lidí od 25 do 64 let, podíl je třetí nejnižší v EU
Vysokoškolské vzdělání má v Česku 26,67 procenta populace ve věku 25 až 64 let. Ze zemí Evropské unie, kde je průměr 37,67 procenta vysokoškoláků, má nižší podíl takto vzdělaných pouze Itálie a Rumunsko. Průměr pro země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 40,44 procenta lidí s terciárním vzděláním. Vyplývá to z aktuálních dat OECD za rok 2022. Nejvyšší podíl vysokoškoláků starších 25 let měla loni mezi zeměmi OECD Kanada s 63 procenty. Následovalo Japonsko, Irsko a Korea. Právě Irsko má nejvíce lidí s nejvyšším vzděláním mezi zeměmi Evropské unie, jejich podíl činí 54 procent. V Česku je podle výzkumníků asi 27 procent vysokoškoláků. V sousedním Německu je podíl lidí s univerzitním vzdělání 33 procent, v Polsku 34 procent, v Rakousku 36 procent a na Slovensku 29 procent. Nejméně vysokoškoláků mají ze zemí EU Itálie a Rumunsko s 20 procenty. Zatímco v posledních zhruba deseti letech počet uchazečů o vysokoškolské studium v Česku klesal, nyní se na univerzity začínají hlásit silnější populační ročníky. Už letos se hlásilo více lidí než loni například na Univerzitu Karlovu, České vysoké učení technické a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Další nárůst zájmu a počtu uchazečů univerzity čekají v souvislosti s rostoucí demografickou křivkou zvláště od akademického roku 2027/2028. Tehdy se budou hlásit mnozí z těch, kteří se letos hlásili na střední školy.
