Vysokoškolské vzdělání má necelých 27 procent Čechů, je to třetí nejnižší podíl v Evropské unii

Česko má v rámci Evropské unie velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj za rok 2022 má vysokoškolské vzdělání v Česku necelých 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Ze zemí Evropské unie, kde je průměr 38 procent vysokoškoláků, má nižší podíl takto vzdělaných pouze Itálie a Rumunsko.

Podle žebříčku OECD bylo v podílu vysokoškolsky vzdělané populace v Česku v loňském roce přesně 26,67 procenta vysokoškoláků, což je podobný podíl, jako má Kostarika nebo Kolumbie. V sousedním Německu je podíl lidí s univerzitním vzdělání 33 procent, v Polsku 34 procent, v Rakousku 36 procent a na Slovensku 29 procent. Evropský průměr je na 37,67 procenta.

OECD přitom upozorňuje, že úroveň dosaženého vzdělání souvisí s pracovními, ekonomickými a sociálními pozitivními dopady pro jednotlivce.

„Pracovníci v České republice ve věku 25 - 34 let s vyšším středním vzděláním nebo postsekundárním neterciárním vzděláním vydělávají o 43 % více než pracovníci bez vyššího středního vzdělání, zatímco výdělečná výhoda pro pracovníky se všeobecným vyšším sekundárním nebo postsekundárním neterciárním vzděláním je 29 %. Téměř ve všech zemích OECD však terciární tituly poskytují výrazně větší ziskovou výhodu. V České republice vydělávají pracovníci ve věku 25–34 let s bakalářským (nebo ekvivalentním) vzděláním o 71 % více než jejich vrstevníci bez vyššího středního vzdělání, zatímco pracovníci s magisterským nebo doktorským vzděláním (nebo ekvivalentem) vydělávají o 100 % více,“ uvádí studie OECD.

Podle odborníků by bylo vhodné podporovat univerzity v tom, aby otevíraly praktičtěji zaměřené programy, které by byly kratší, tří nebo čtyřleté a měly by více odrážet požadavky trhu práce a podniků.

Danuše Nerudová|Foto: Martin Vaniš, Radio Prague International

„Namísto podobného počtu bakalářů a magistrů potřebujeme v Česku masovost bakalářů a exkluzivitu magistrů. To jsou ta vyšší čísla v EU, která jsme ještě nedohnali,“ uvedla na sociální síti X ekonomka a emeritní rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.

Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a člen Národního konventu ke vzdělávání při ministerstvu školství na stejné síti upozornil, že je třeba definovat, jakou vysokou školu studují, zda prakticky založený bakalářský program, či k vědě inklinující magisterský program. „Podle mě u nás právě tyto bakalářské programy chybí, částečně to suplují VOŠ, které jsou mimo systém a moc se k nim ve vizích nikdo nehlásí,“ uvedl.

Jan Konvalinka|Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

„Pro přesnost je třeba také připomenout, že v Česku (podobně jako v Německu, které má vysokoškoláků skoro tak málo jako my) máme tradici velmi kvalitního technického středního školství, takže ta čísla ve skutečnosti tak děsivá nejsou,“ reagoval na data OECD na síti X biochemik Jan Konvalinka.

Zájem se zvyšuje

Zatímco v posledních asi deseti letech počet zájemců o vysokoškolské studium v Česku klesal, nyní se na univerzity začínají hlásit silnější populační ročníky. Podle statistického úřadu loni celkem na vysokých školách v Česku studovalo 305 tisíc lidí, což je o polovinu více než v roce 2001. Více než devět z deseti studentů se vzdělávalo na některé z 26 veřejných vysokých škol a 28 tisíc navštěvovalo jednu z 32 soukromých škol.

Karlova univerzita |Foto: Archiv časopisu Forum/www.cuni.cz

Letos se hlásilo více lidí než loni například na Univerzitu Karlovu, České vysoké učení technické a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Další nárůst zájmu a počtu uchazečů univerzity čekají v souvislosti s rostoucí demografickou křivkou zvláště od akademického roku 2027/2028. Tehdy se budou hlásit mnozí z těch, kteří se letos hlásili na střední školy.

Mikuláš Bek|Foto: René Volfík, iROZHLAS.cz

Česká konference rektorů a Rada vysokých škol ovšem varovaly, že je potřeba, aby se na očekávaný nárůst školy připravily. Žádají proto navýšení peněz na vysoké školství, protože podle nich už nyní chybí asi jedenáct miliard korun. Podle univerzit je objem peněz na vysoké školy v Česku nižší než průměr EU. Předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil uvedl, že Česko dává na terciární vzdělávání 0,86 procenta HDP, zatímco průměr v EU je 1,27 procenta.

Ministerstvo financí naopak chce podle zveřejněného návrhu státního rozpočtu vzít v příštím roce školství 11,6 miliardy korun oproti letošnímu rozpočtu. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) však tento návrh neodráží pozdější koaliční dohody a školám by peníze ubýt neměly.