Česko zahraniční studenty potřebuje
Česko má velký zájem o zahraniční studenty. Důvod je jednoduchý. Příliv studentů, z nichž mnozí se rozhodnou zůstat v zemi natrvalo, se považuje za nejlepší způsob migrace. Cílová země získává nové vzdělané, bezproblémové obyvatele. Na první pohled se Česku daří lákat mladé inteligentní cizince. Když se na situaci podíváme zblízka, vidíme i řadu problémů.
Ke studiu v Česku se v letošním školním roce zapsalo 55 tisíc cizinců. Téměř polovina z nich jsou Slováci (přibližně 22 tisíc). Přitažlivost českých univerzit pro Slováky je dána především blízkostí češtiny a slovenštiny, a také tím, že ti, kdo si vyberou studium v češtině, nemusejí platit školné. Studijní programy v češtině proto lákají mládež z dalších slovanských zemí, především z Ukrajiny a Ruska. Ti obvykle zahajují studium v zemi ročním placeným kursem češtiny (Slováci za takové kurzy čas a peníze neztrácejí). Třetí příčku mezi zahraničními studenty zatím zaujímají Rusové, protože studium trvá dlouho, a proto se ve statistikách zatím málo projevil zákaz vydávání víz pro ruské a běloruské občany, který platí od začátku války na Ukrajině. Rusy částečně nahrazují Kazaši, kteří si rovněž vybírají studium v češtině. Ke studiu v angličtině se nejčastěji hlásí Indové.
ČTĚTE TAKÉ
Díky Slovákům a Ukrajincům není z celkových čísel na první pohled zřetelné, že Česko poměrně výrazně zaostává v náboru zahraničních studentů z ostatních zemí světa, a to zvláště ve srovnání s Polskem a Maďarskem. Proč? Sousední země nabízejí mnohem přátelštější a rychlejší proces vyřízení víz a celkové integrace studentů. Ministerstva vnitra a zahraničí argumentují tím, že musí odsévat „45leté Nigerijce, kteří tvrdí, že jdou studovat matematiku, přitom neumějí ani spočítat trojčlenku“, jak zaznělo od zástupců těchto úřadů na konferenci o zahraničních studentech, pořádané Domem zahraniční spolupráce. Zástupci univerzit si na konferenci stěžovali, že vyřízení českého víza je pro mnohé uchazeče z mimoevropských zemí malý zázrak.
Michala Uhla, ředitele této instituce, která má za úkol mj. lákání zahraničních studentů do země, jsme se zeptali, zda-li má tato činnost vůbec smysl, pokud zájemci o studium ve finále nedostanou české vízum? Nebo situace s vízy přece jen není tak dramatická?
„Ta situace není tak dramatická, jak se o tom mluví. Česko si jasně uvědomuje, že chce mít zahraniční studenty a dělá pro to řadu kroků. Ministerstvo školství nám svěřilo úkol lákání zahraničních studentů do Česka a jsme v tom ve spolupráci s vysokými školami poměrně úspěšní. V současné době zde máme 55 tisíc zahraničních studentů, což je 18% ze všech studentů. Jsme velmi rádi, že tady tyto zahraniční studenty máme.“
Snaží se Česko reagovat na demografickou situaci? Mám na mysli výkyvy v porodnosti, která přinášejí období nízkého počtu studentů a naopak roky, kdy je o studium velký zájem i mezi mladými Čechy?
„Je to jeden z klíčových faktorů. V minulosti byli zahraniční studenti vítáni především z hlediska diverzity a pestrosti toho vysokoškolského prostředí. Teď si uvědomujeme, že to má přímý dopad do národního hospodářství. Vidíme, že zahraniční studenty potřebujeme, jednak proto, že máme demografický pokles českých studentů, ty silnější ročníky už jsou na trhu práce, byť teď přijde krátkodobý vzrůst, nicméně trend je sestupný. Ale, a to především, je obrovský rozdíl mezi počtem lidí, kteří teď odcházejí z trhu práce do důchodu a mezi počtem lidí, kteří na trh práce vstupují. To je v krátkodobém horizontu více než 50 tisíc lidí ročně. To je další důvod, proč lákat chytré a talentované lidi z celého světa, aby se tady usadili, pracovali a spokojeně tady žili. Mimochodem, podle různých ukazatelů je Česko mimořádně zajímavé místo pro život, byť mezi lidmi, kteří naši zemi znají jen povrchně a zdálky, ta reputace není až tak dobrá. Myslím, že i my sami se v sebeprezentaci podceňujeme.“
Máme údaje o tom, kolik lidí, kteří zde vystudují, se tady rozhodnou zůstat?
„Máme několik studií na toto téma. Retence je odlišná u studentů, kteří studují v češtině a těch, kteří si vyberou studijní program v angličtině. U lidí, studujících v češtině je naděje, že tady zůstanou daleko vyšší. Celkové čísla říkají, že zhruba 45% cizinců, kteří zde vystudují, tady pak zůstanou.“
