Univerzita Karlova láká studenty z celého světa, je jich přes 7 tisíc
Cizinecký ruch v Praze netvoří zdaleka jen turisté. Do města přijíždí tisíce studentů, ať už na jeden semestr v rámci programu Erasmus anebo na celé studium jako samoplátci.
Amalina Shamsun Nahar pochází ze ze Singapuru a v Praze studuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Přijela jsem do Česka, protože moje matka se provdala za Čecha a přestěhovali se za ním. To bylo před osmi lety, já jsem tehdy zůstala v Singapuru. Takže když jsem je v létě navštívila v Praze, pokaždé jsem viděla, že žijí ve městě, které je jako pohádka v reálném světě. Moc se mi líbí zdejší životní styl - je to rušné, ale klidné, dobrá kombinace obojího, na rozdíl od Singapuru. Univerzita Karlova je také skvělá univerzita, je velmi dobře zavedená.“
Pokud jde o kvalitu vzdělávání na Fakultě sociálních věd, Angelina je velmi spokojená.
„Učitelé jsou super přátelští, velmi vstřícní, pomohou vám, kdykoliv něco potřebujete. I v zahraničním oddělení jsou super milí a velmi spolehliví lidé. Všechny je známe jménem, takže komunikace je skvělá a o zahraniční studenty se výborně starají. Jediným nedostatkem byl studentský život, který se po covidu těžce a pomalu obnovoval.“
Nejvíc Amalina oceňuje kosmopolitní atmosféru na fakultě.
„Skvělá je rozmanitost. Myslím, že tu potkala někoho z téměř každé země na světě. Znám více než 30 nebo 40 studentů z různých zemí, takže je to super rozmanité. Všichni jsou ochotni spolu mluvit a pomáhat si, není nutné se držet pouze své země nebo regionu, všichni jsou mezi sebou přátelé. Myslím, že to je na Univerzitě Karlově opravdu jedinečné.“
Kosmopolitní složení studentů se promítá i do výuky.
„Máme spolužáka z Kazachstánu a jeho otec kandidoval na prezidenta. Takže když jsme mluvili o politických systémech, mluvil o své zemi. Máme také studenty z Číny, takže získáváme tyto první zkušenosti z různých zemí, které bychom normálně nezískali z učebnice nebo videa na YouTube, jsou to skutečné osobní zkušenosti.“
Medicínu studují v Praze i Němci
Mnoha mladým Němcům se nedaří realizovat svůj sen o studiu medicíny kvůli obrovské konkurenci při přijímacích zkouškách v jejich rodné zemi. Studium v zahraničí je pro mnohé východisko. Třeba v Praze. Jaká jsou ale úskalí studia na vysoké škole v České republice a jaké jsou výhody? Max Stang, pochází z Německa a šest let studuje medicínu na Karlově univerzitě v Praze. Při výběru univerzity sehrála v jeho případě rozhodující roli zeměpisná poloha:
„Byly i jiné možnosti, dostal jsem například místo na univerzitě ve Varšavě. Moje tehdejší přítelkyně ale žila v Drážďanech, a protože je to z Prahy jen co by kamenem dohodil, nakonec jsem jel sem.“
Přednášky v angličtině, komunikace s pacienty v češtině
Semináře a přednášky v rámci Maxova studia probíhají výhradně v angličtině. Zpočátku se obával, že pak nebude schopen popsat nemoci ve svém rodném jazyce. Ale i na to našel řešení:
„Všechny povinné stáže jsem absolvoval v Německu. Mohl jsem zůstat v Čechách nebo odjet do Ameriky, ale místo toho jsem každé léto strávil čtyři týdny v Německu. Chtěl jsem si zvyknout na tamní systém a umět medicínskou němčinu.“
Navzdory studiu v angličtině se Max nemohl zcela vyhnout studiu češtiny v Praze. Při kontaktu s pacienty v nemocnici je nezbytná znalost místního jazyka. Zejména na začátku pro něj byl jazyk těžký:
„Nejprve si musíte naučit základy, abyste získali cit pro jazyk. Lékařskou slovní zásobu přidal později. Naučili nás například otázky pro rozhovor s pacientem. Naučili jsme se česky vysvětlovat, co budeme vyšetřovat. A pak nás pustili na pacienty v nemocnici.“
Podle Maxe existuje ještě jeden zásadní rozdíl mezi výukou medicíny u nás a v Německu:
„Praktické zkušenosti zabírají v Německu mnohem více místa. V tomto ohledu jsou tamní studenti mnohem vyspělejší než my v Česku. Ale teoreticky k tomu máme opravdu dobrou pozici. Nedostatek praktických zkušeností během studia v České republice však můžete nahradit stážemi v Německu.“
Max Stang v Praze strávil šest let. Nyní se blíží poslední státní zkouška a po létě se Max vrátí do Německa a bude hledat místo lékaře. Jak se ohlíží za svým životem v Česku?
„Stal jsem se velkým fanouškem Prahy. Je to prostě ideální studentské město. Jsem městský člověk a mám rád, když je město živé a hlučné. Proto jsem dostal své peníze v centru. Existuje také mnoho příležitostí, jak se kulturně vyžít. Barová scéna v Praze je právem světově proslulá.“
Loučení je pro budoucího lékaře těžké:
„Samozřejmě jsem se dostal do bodu, kdy chci dokončit studium a začít novou kapitolu. Odjet z Prahy ale bude těžké. Město mi bude chybět."
Ústní zkoušky jsou česká specialita
Eliota, studenta z Francie, v Česku překvapilo velké množství ústních zkoušek. V zahraničí se již vyskytují jenom výjimečně, na některých fakultách skoro vůbec ne.
„V Česku jsou běžné ústní zkoušky před třemi nebo čtyřmi vysokoškolskými profesory, kteří se hodně ptají. Pro každý předmět existuje stránka s několika otázkami na kapitolu, které pravděpodobně padnou. V den zkoušky vyberou jednu za kapitolu a vy na ni musíte odpovědět ústně.“
Španělku Itziar Nieto zase příjemně překvapila možnosti studovat předměty mimo studijní plán svého oboru. Díky tomu v Praze absolvovala kurz francouzštiny a dostala za něj kredity. Něco takové její domovská univerzita ve Španělsku nepovoluje.
"Příležitost studovat jazyk, který nemá absolutně nic společného s obsahem mého studia, mi udělala opravdu velkou radost."
Na Univerzitě Karlově je v současnosti zapsáno téměř 7 000 zahraničních studentů. Mohou si vybrat mezi přibližně 260 studijními programy v angličtině, němčině, ruštině nebo francouzštině. Drtivá většina cizojazyčných programů je v angličtině, obory v dalších v třech jazycích jsou výjimkou. Za studium v cizích jazycích se platí.
Související
-
5 nejlepších univerzit v Česku
Proč jít studovat do Česka? Jak kvalitní je výuka? O jaké obory je mezi cizinci největší zájem? V jakém jazyce jsou české studijní programy?
