Češtinu v Praze studují desítky zahraničních studentů
Více než dvacítka zahraničních studentů převzala v úterý v Senátu diplomy o úspěšném ukončení studia češtiny. Vysokoškolákům z Rumunska, Mongolska, Vietnamu, Kolumbie, Mali a dalších zemí, kteří se připravují na doktorandské studium na Karlově univerzitě, je předala předsedkyně krajanské komise Senátu Jitka Seitlová. Většina z budoucích lékařů, chemiků, veterinářů či politologů přijela před rokem do Česka bez sebemenší znalosti češtiny. Právníka Ochigavy Gochiho z Gruzie se Milena Štráfeldová zeptala na jeho další plány:
"Chtěl bych pokračovat ve svém studiu na Právnické fakultě Karlovy univerzity a přál bych si dobře udělat zkoušky."
Vy jste se zmínil o tom, že Vás zaujala osobnost Vojty Náprstka. Čím?
"Četl jsem o jeho díle a vím, že byl velikým ochráncem lidských práv, zejména práv žen. Byl zakladatelem několika ženských institucí a velkým vědcem."
Co vůbec lidé v Gruzii vědí o České republice?
"Samozřejmě víme, jaký rozvoj měla Česká republika po roce 1989, co pro český národ a pro Českou republiku udělal například první prezident Václav Havel. Vím, jak dopadlo rozdělení mezi Českou republikou a Slovenskem, bez jediné kapky krve. V Gruzii máme politické a teritoriální problémy, a tak jsem chtěl vědět, jak to udělali bez sporů a bez násilí v Čechách."
Jak se Vám tu líbí a jak se Vám studovalo?
Studovalo se mi moc dobře, protože jsme měli moc dobré učitele, dobré podmínky. Špatné je jenom to, že máme problémy s vízem, protože po vstupu Česka do Evropské unie na ně musíme dlouho čekat a nemůžeme jet domů. To je špatné. Samozřejmě víme, že hlavně musíme dobře studovat, ale také jsme se chtěli vrátit domů a o všem vyprávět."
Jak Vás tu lidé přijali? Narazili jste tu na nějaké problémy?
"Já jsem neměl problém, protože jsem velmi komunikativní. Všechno to záleží na člověku, jaké má charakterové vlastnosti, vychování a jaké má vztahy. U nás v Gruzii je skupina Čechů, bydlí v Tbilisi a já jsem s nimi měl dobré vztahy. Chodil jsem na vyučování a poslouchal českou hudbu, měl jsem zájem o českou kulturu a měl jsem dobré vztahy s členy české ambasády v Gruzii."
Byli jste tu dobrá parta? Spřátelili jste se za ten rok?
"Skupina cizích studentů byla určitě velmi dobrá a přátelská, ale bohužel ještě nemám žádného českého kamaráda. A přál bych si mít, protože to je pro mne velmi důležité, pro můj život tady v Praze."
Tříletý pobyt zahraničních studentů v Česku umožňuje vládní stipendium, každý student přitom získává částku 5 500 korun měsíčně. Letošní absolventi jazykového kurzu byli první, kteří mohli v Praze studovat češtinu celý rok.
