Univerzity kvůli reformě škol hrozí protesty

Boje o reformu školství dále pokračují. Návrhy čelí výtkám akademické obce, naopak ministerstvo školství v čele s Josefem Dobešem tvrdí, že se nic zvláštního neděje. Zástupci Studentské komory Rady vysokých škol se s ministrem Dobešem domluvili na jednání začátkem března. Chtějí, aby reformu přepracoval. V pátek ale podpořil školskou reformu přímo premiér Petr Nečas.

Petr Nečas

Nečas na zasedání České konference rektorů řekl, že změny ve vysokém školství a vědě musí nastat, aby Česká republika zůstala konkurenceschopná. Chystaná reforma je podle něj nutná a do systému se musí zapojit víc soukromých prostředků. V současném návrhu se kromě zavedení školného počítá také se změnami pravomocí akademických orgánů a akreditační komise. Nově by se také školy měly orientovat buď na výzkum, vzdělávání nebo praktické uplatnění absolventů. To se ale nelíbí akademikům a chystají protesty. 27. února na univerzitách po celé zemi začne Noc univerzit. Pokračuje předseda studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek.

"Univerzity chystají na celý týden soubor různých akcí, nejenom Noc univerzit. Dá se očekávat, že některé z nich do toho zahrnou i aktivity protestního charakteru. Další vývoj bude do jisté míry poznamenán tím, co se bude dít na ministerstvu školství, jaká budou vyjádření ministerstva ve vztahu k projednávaným věcným záměrům. Akce protestního charakteru se úplně vyloučit nedají."

Foto: ČTK

Pokud jednání selžou, kabinet by měl návrh reformy projednat v březnu. Podle Cyrila Höschla, profesora psychiatrie a člena vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, ale obavy studentů z omezení pravomocí akademických senátů a zavedení rady z řad specialistů nejsou opodstatněné.

"Ty obavy jsou oprávněné, ale nikoliv tak úplně opodstatněné. Co se týče rady z řad renomovaných specialistů, jedna třetina členů rady je jmenována na návrh rektorů, jedna třetina na návrh akademického senátu a jen třetina na návrh ministra. Znamená to, že tato externí třetina je snadno přehlasovatelná."

Marcel Chládek (vlevo), foto: ČTK

Stavu českého školství se nedávno věnovala také komise Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. OECD Česku doporučila zavedení kariérního řádu pro učitele, vadí ji vyřazování znevýhodněných žáků z běžných typů škol. Také má výtky k systému plošného testování, který navrhuje ministr Josef Dobeš. Na základě výsledků maturity a celonárodních testů žáků pátých a devátých tříd by neměly vznikat žebříčky škol. První náměstek ministra školství Ladislav Němec ale řekl, že tato obava je lichá. Úřad podle něj zatím žádné žebříčky škol sestavovat nechystá.

"Stejně jako to bylo liché u maturitních zkoušek. Před spuštěním maturitních zkoušek také byly obavy, že se budou sestavovat žebříčky škol a nestalo se tak. Ministerstvo ty žebříčky nemá, nepotřebujeme je. Potřebujeme dát zpětnou vazbu jednotlivým školám a učitelům."

Proti myšlence srovnávacích testů v pátých a devátých třídách je Marcel Chládek, stínový ministr školství z ČSSD.

"Chtěl bych upozornit i na zahraniční zkušenosti, protože právě plošné testování například v Americe dopadlo takovým způsobem, že úroveň školství šla dolů. To je velké nebezpečí, které se může stát i v České republice. Testování může být dobrým pomocníkem, dobrým sluhou, ale zlým pánem."

Josef Dobeš

Podle zjištění školských expertů OECD končí v bývalých zvláštních školách i žáci bez lehkého mentálního postižení. Úřad na to, podle ministra školství Josefa Dobeše, reagoval vyhláškami. Podle nich mají bývalé zvláštní školy přijmout jen děti s postižením. Snížit vyřazování dětí z hlavního vzdělávacího proudu prý pomohou i právě srovnávací testy v pátých a devátých třídách.

"Žák, rodič, pan učitel nebo paní učitelka a ředitel či ředitelka dostanou informaci, jak Honzík umí matematiku ve standardech, ale po 4 letech, když je v páté třídě, v deváté třídě - a to je to klíčové - pro podporu inkluze - jak ta škola pracuje s předpoklady dětí."