Studenti vyjdou do ulic, začal Týden neklidu
Univerzitní města po celé republice zažijí Týden neklidu. V jeho rámci chtějí studenti a akademici protestovat proti chystaným reformám veřejných vysokých škol. Protesty odstartovala nedělní debata v pražském Divadle Komedie. Po celý týden pak budou na programu přednášky nebo promítání.
"Budou probíhat odbornější přednášky, které se budou pokoušet ukazovat a vysvětlovat a také kritizovat stávající připravované reformy, druhá část přednášek se bude zaměřovat na dlouhodobější perspektivy ohledně vývoje a rozvoje vysokého školství. Třetí část se bude pokoušet formulovat jakési vize, kam by se to veřejné vysoké školství mělo posouvat. K tomu budou probíhat popularizační přednášky a promítání dokumentů."
Iniciativu studentů podpořili například kněz Tomáš Halík, dokumentaristka Olga Sommerová nebo filozof Erazim Kohák. A co se konkrétně nelíbí odpůrcům reforem? Zavedení školného, omezování akademických svobod a propojování škol s podnikatelskou sférou a politikou. Studentce Západočeské univerzity Heleně Morozové například vadí omezení autonomie vysokých škol a návrh zřídit rady, které by řídily chod univerzit. Ty mají má i dohled nad peněžními toky.
"Nelíbí se mi, že by tato rada mohla dohlížet na finance vysoké školy, také na volbu rektora, to by mělo být samosprávné. V současné době vlastně senát vysoké školy volí rektora, podle toho návrhu by se mohlo stát, že si vybere svého rektora, ale rada ho neschválí."Podle předsedy legislativní komise Rady vysokých škol Marka Hodulíka, chybí v návrhu jakákoli odpovědnost těchto rad.
"Rada vysoké školy získává obrovské kompetence, mimo jiné má ona společně s rektorem rozhodovat o tom, zda vysoká škola může investovat do různých akciových společností a podobně, to znamená vyvádět peníze směrem z univerzity. Na druhou stranu je tam nastavena nulová odpovědnost těch členů, to znamená nebudou majetkově ani trestněprávně ani jinak postižitelní za svá rozhodnutí. Tato rozhodnutí budou mít bázi pouze politickou, ale bez jakékoli zpětné vazby, aby rozhodnutí byla správná."
Dalším horkým tématem je školné na vysokých školách. Nesetkává se ale jenom s odmítavým postojem u studentů. Předseda České studentské unie Jiří Kohout například školné podporuje, předložený návrh ministerstva školství ale považuje za špatný.
"Myslím si, že zavedení školného v rozumné výši a samozřejmě uceleným systémem finanční pomoci studentům by vysokému školství mělo prospět. Byl bych pro školné, ale musí být kvalitně připraveno, musí být ustanoven celý rámec finanční pomoci. V uplynulých pěti letech na to vznikly vynikající analytické studie o stovkách stránek. Opravdu to v podstatě bylo připraveno. Byl jsem pak hrozně zklamán, když jsem viděl návrh věcného zákona, protože tam v podstatě všechny tyto věci vypadly. Přišlo mi, že to bylo šito horkou jehlou na poslední chvíli a spousta věcí tam bylo nedomyšlených."Ministr školství Dobeš, pod jehož vedením vznikl současný návrh reformy, v otázce školného ale ustoupil. V pondělí oznámil, že navrhne aby místo školného studenti více platili za překročení standardní délky studia. Víc by se připlácelo i za studium na další vysoké škole. Podle děkana Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka jsou vysoké školy připraveny o reformě jednat.
"Na jedné straně ten protest je nutný na druhé straně je tady velká otevřenost opravdu připravit společně dobou reformu a to slovo společně zdůrazňuji."Reformu vysokých škol podporuje premiér Petr Nečas. Podle něj je nutné, aby Česká republika neztratila konkurenceschopnost. Aktivitu univerzit ale kritizoval už dříve český prezident Václav Klaus.
"To, co oni předvádějí, je falešná hra na akademickou svobodu. Jsme ve světě veřejného školství, které platí stát, respektive daňoví poplatníci. Proto také stát musí mít právo, aby o tom rozhodoval nebo spolurozhodoval."