Testování zvládla většina žáků
Téměř 3800 žáků pátých a devátých tříd si v úterý v Česku vyzkoušelo plošné testování. Projekt má ukázat, jak na tom která škola, co své žáky naučila, a zároveň má zvýšit úroveň vzdělávání. Testy žáci dělali na školních počítačích, výsledky se automaticky vyhodnotily a děti se je dozvěděly hned. Testy zvládla většina žáků, po technické stránce dopadla generálka také dobře.
"Hlavní smysl ověřování kvality je dát zpětnou vazbu školám, rodičům i dětem, jaká je úroveň znalosti v 5. a 9. třídách, a sjednotit po celé České republice v pětkách a devítkách to minimální z matematiky, českého jazyka a cizího jazyka, co musí dítě umět. To jsou ony standardy."
Dvoudenní testování na 104 školách bylo jen pokusné, naostro se mají testy spustit od roku 2014, ale už příští rok dojde podle ministra Dobeše k jisté změně:
"V květnu 2012 přidáme francouzštinu a němčinu a nastavíme standardy cizích jazyků tak, aby nejlepší děti mohly získat mezinárodní certifikáty."Pilotní testování mělo zjistit, jak na školách funguje technika a zda žáci měli s testy nějaké problémy, řekl odborný garant obsahové části testu Petr Suchomel:
"Jedním z cílů pilotního testování je zjistit skutečně, nakolik je tato situace pro žáky nová a zvládnutelná. Skutečnost, že 94 procent žáků má pocit, jiná věc ještě je, jestli to tak reálně bylo, že nenarazili na žádný problém, je myslím dobrým vysvědčením pro tvůrce té aplikace."
Srovnávací zkoušky mají i své kritiky. Mezi ně patří Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která se zabývá vzděláváním. Současná podoba testování mu připadá zbytečná, protože školám neřekne o vědomostech žáků víc, než co by samy věděly:
"Já mám pocit, že to, co jim ty testy momentálně sdělí, to znamená, kolik dětí v ročníku jsou propadlíci, tak to oni už dávno vědí. V čem bychom jim mohli pomoci, že bychom přesně pojmenovali, co ty děti neumí. Ale to se nepovede pomocí tohoto plošného testu. Hlavně bychom měli poskytovat metodickou podporu, jak je zlepšit. A to také ten test, a to po něm ani nikdo nemůže chtít, udělat nemůže."Stejně jako centrálně organizované maturity rozpoutaly srovnávací testy bouřlivou debatu mezi učiteli. Ředitel základní školy Dělnická v Karviné Petr Juras si například myslí, že žádný smysl nemají:
"Před několika lety jsme přijali školní vzdělávací program a na jeho základě každá škola dává některé předměty do popředí. V té chvíli, i když máme rámcová vzdělávací program, nemohou všichni být na stejném místě. A z toho vyplývá, že republikové testování, dáno nějakými standardy, nemá tudíž význam."
Prezidentka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová testování vítá, avšak výhrady některých učitelů k plošnému testování chápe:"Bohužel ministerstvo zatím nikdy neřeklo konkrétně, jak si testování představuje, nebo spíš jak naloží s výsledky testování, když budeme hovořit o tom testování, které je připravení až na závěr školního roku. To je to, co vyvolává negativní diskuse. Jinak testování, pokud to bude jeden z nástrojů pro školu, tak vždycky to bude jenom ku prospěchu, pokud se s tím bude dobře nakládat."
Po technické stránce dopadla generálka nad očekávání. Ze 104 škol, které se pokusného testování zúčastnily, měla technické problémy jedna, protože spadlo internetové připojení. Žáci pátých ročníků skládali testy z matematiky a angličtiny, deváťáci pak z češtiny. Například ze 779 žáků pátých tříd, kteří skládali test z matematiky, jich třetina uspěla na 80 až 100 procent, 27 procent dětí pak složilo test na 60 až 79 procent a 30 procent žáků pátých tříd napsalo test na 40 až 59 procent. Nejvíce dětí chybovalo v otázce na převádění a sčítání jednotek délky. Žáci devátých ročníků zase měli v testu z češtiny nejvíce chyb v úloze na určování větných členů.