Památkáři zdokumentovali sušárny chmele na Žatecku

Pět let dokumentovali památkáři ojedinělé historické sušárny chmele. Stavbám, které sloužily desítky let, hrozí zánik, nejsou potřeba. Na Žatecku jich odborníci našli přes 6000. Nashromážděné poznatky a zajímavosti představují na výstavě ve svém sídle v Ústí nad Labem. Prohlédnout si ji mohou zájemci i z pohodlí domova, a to prostřednictvím internetu.

Na začátku projektu, který souvisí mimo jiné s úsilím Žatce o zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, odborníci předpokládali, že historických sušáren najdou stovky. "Nakonec jsme jich zdokumentovali přes 6000, což je množství, které nás překvapilo," řekla ČTK Lucie Radová z NPÚ, která projekt vedla. Počet dokládá, že stavby se významně podpisují na podobě vesnic na Žatecku. "Kdo není místní a projíždí, určitě si všimne minimálně množství věží, které jsou pro sušárny typické," uvedla Radová.

Chmel se sušil původně na půdách v nízkých vrstvách, musel se obracet a práce byla náročná na lidskou sílu. Pokrok přineslo umělé sušení, které znamenalo stavbu vysokých zděných budov s topeništěm. Sušárny se v krátké době objevily takřka v každé vesnici na Žatecku. "Je to stavební fenomén, protože objekt potřebovali zemědělci pouze tři týdny v roce, kdy sušili chmel, pak jim k ničemu nebyl," poznamenala památkářka.