Další český zápis na seznamu UNESCO? Výbor rozhoduje o nominaci chmelařského Žatecka
Výbor kulturního a přírodního světového dědictví OSN pro výchovu, vědu a kulturu by mohl tento týden rozhodnout o dalším českém zápisu na seznam UNESCO. Nominováno je město Žatec a jedinečná krajina žateckého chmele. O zapsání na seznam usiluje severočeské město už deset let. Podle ministerstva kultury je jeho nominace nejpokročilejší ze všech návrhů, které Česko připravuje.
V Česku je celkově zhruba 5 tisíc hektarů sklizňové plochy chmelnic, z toho téměř čtyři tisíce se nachází v severočeské Žatecké chmelařské oblasti. Jde o kraj, který se rozprostírá mezi městy Rakovník na jihu a Žatec a Podbořany na severu. Na západě jej ohraničují sopečné vrchy Doupovských hor a na severu meandrující řeka Ohře.
Chmelnice jsou tam v místech, na kterých jsou vhodné podmínky pro pěstování chmele už po staletí, díky půdě, spodní vodě či přírodní bariéře proudění severních větrů. Díky tomu je žatecký chmel tak speciální, že je chráněn nejen českou, ale i evropskou legislativou. Pouze chmel, který je vypěstován ve více než 300 obcích této oblasti a splňuje dané parametry, smí používat Chráněné označení původu „Žatecký chmel“.
Město Žatec, jehož historie je více než 800 let pevně provázána s pěstováním a zpracováním chmele, se zase může pyšnit unikátním souborem chmelařských skladů, sušáren či sirných komor, kde probíhalo zpracování chmele zakončené jeho prodejem a vývozem do světa. Některé z budov lze snadno poznat podle vysokých komínů, které dodávají autenticitu siluety Žatce.
Všechno jsou to atributy pro zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Žatec o něj usiluje už od roku 2014. Když v roce 2017 předložil téma – Žatec, město chmele, výbor mezinárodní organizace nominaci uznal jako zajímavé téma, které není na seznamu zastoupeno, rozhodnutí ale odložil a doporučil jej rozšířit o „příběh“ chmele. Za příklad dal tehdy výbor Žatci slavnou francouzskou Champagne, kde je zapsán celý příběh – od rostlinky po celý produkt.
„Úkolem bylo, aby se v dokumentaci odrazil celý příběh chmele, tedy nejen jeho zpracování, ale i pěstování v okolní krajině,“ uvedla koordinátorka přípravy Olga Bukovičová, která bude přímo na zasedání v Rijádu.
Upravenou nominaci Žatce a jeho chmelařské krajiny dokončila pracovní skupina v roce 2020 a loni byla připravena k předložení výboru UNESCO. Zasedání se mělo konat v Ruské Kazani, ale kvůli válce na Ukrajině bylo zrušeno. Nyní by výbor měl rozhodnout do 25. září.
Sedmnáctý zápis?
Pokud nominaci Žatce schválí, půjde o 17. památku Česka na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Vzhledem ke své velikosti má tak Česko relativně hodně zápisů. V poslední době však nepřibývají tak často, jako tomu bylo krátce po roce 1989.
Zatím poslední český zápis na tomto seznamu je z roku 2021. Jde o Slavná lázeňská města Evropy v čele s Karlovými Vary, Mariánskými a Františkovými Lázněmi. Ve stejném roce byla na seznam zapsaná také první česká přírodní památka - Jizerskohorské Bučiny.
Na seznamu jsou ještě například historická centra Prahy, Českého Krumlova, Telče a Kutné Hory, zámky v Litomyšli a Kroměříži. Dále to je vesnické stavební dědictví v Holašovicích, zahrady v Kroměříži či krajina Lednicko-Valtického areálu.
V Třebíči to je Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa, v Olomouci sloup Nejsvětější Trojice, na Zelené hoře Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, v Brně pak funkcionalistická vila Tugendhat. Kulturní krajiny reprezentuje Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří a unikátní Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem.
Česko má i osm zápisů mezi světovým nehmotným dědictvím UNESCO, kam patří například zvyky, tradice nebo kulturní události. Jde o tradiční slovácký tanec Verbuňk, Masopustní průvody s maskami na Hlinecku, Sokolnictví, Jízda králů, České loutkářství, Modrotisk, Výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel a Vorařství.
