Paumerova pohřbu se účastnili stovky lidí i představitelé státu

Stovky lidí i nejvyšší ústavní činitelé kromě prezidenta se v Poděbradech zúčastnili pohřbu člena odbojové skupiny bratří Mašínů Milana Paumera. Paumer zemřel po těžké nemoci 22. července v Praze ve věku 79 let. Na smuteční obřad v divadle přijeli například premiér Petr Nečas, vicepremiéři Karel Schwarzenberg a Radek John, ministr obrany Alexandr Vondra, předsedové parlamentních komor Přemysl Sobotka a Miroslava Němcová. Nečas v proslovu označil Paumera za odvážného a rovného člověka. Nesouhlasí s výklady, které činnost skupiny zpochybňují. Premiér je označil za nesprávné a nespravedlivé. Předseda Senátu Přemysl Sobotka řekl, že lidé zapomínají, že skupina bratří Mašínů působila za studené války. "Za takové situace měli ti nejstatečnější právo zvednout zbraň proti diktatuře," zdůraznil Sobotka. Se slzami v očích četla poselství Josefa a Ctirada Mašínových dcera Josefa Mašína Sandra. Mašínové psali o věrném přátelství a o Paumerovi jako svém bratru. Byl to pro ně odvážný voják třetího odboje. Po obřadu zazněly salvy, které obstarali příznivci vojenské historie. Rakev s Paumerovými ostatky odvezla kolona historických vojenských vozidel.

Na pohřeb přijela i sestra Josefa a Ctirada Mašínových Zdena Mašínová. Spolu se Sandrou Mašínovou rozdávaly prohlášení Josefa a Ctirada Mašínových, v němž zdůvodňují, proč na Paumerův pohřeb nepřijeli. Stojí v něm mimo jiné, že se po svém útěku chtěli vrátit do svobodného Československa. To ale podle nich dnes kvůli prezidentům Václavu Havlovi a Václavu Klausovi neexistuje. Komunistická strana je v parlamentu a právní řád byl přejat z minulého režimu, uvedli Mašínové.

Podle serveru iDnes.cz se v Poděbradech objevily plakáty, které Paumera označují za vraha. Pohřbu se oficiálně neúčastnili představitelé ČSSD. Její předseda Bohuslav Sobotka to na tiskové konferenci vysvětlil tím, že strana nesouhlasí s metodami, které skupina bratří Mašínů používala. Jinak si ale podle něj zaslouží ocenění za odvahu, s jakou se postavili proti komunistickému režimu.

Autor: Peter Gabaľ