Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z tisku s datem 9. listopadu připravila Kateřina Brezovská.

Jedním z předních témat zpravodajství i komentářů dnešních deníků je obnovení vysílání Rádia Svobodná Evropa do Afghánistánu z Prahy, o kterém uvažují Spojené státy.

Šíření svobodných informací do zemí, v nichž vládne tmářství, má nezastupitelný význam, píše Pražské Slovo. Ovšem šíření protitalibanského vysílání z Prahy představuje podle listu riziko, které musejí politici vzít v úvahu. Svobodná Evropa, která má rádio pro Afghánistán zaštítit, je pro islámské teroristy už nyní nejlákavějším terčem mezi ašským výběžkem a řekou Moravou. Rozšířením vysílání na Afghánistán se ohrožení ještě zvýší, míní list. Úvaha, zda sídlo Svobodné Evropy stojící ve středu Prahy u dopravní tepny přestěhovat, je podle deníku na místě. Česká vláda by nicméně měla dát jasně najevo, že má zájem, aby Svobodná Evropa v Praze zůstala jako jeden ze symbolů americké přítomnosti v Evropě, dodává Slovo.

Ve střetu s terorismem neměla podle Mladé fronty DnesČeská republika na první pohled příliš co nabídnout. Čím dál tím více je však podle listu zřejmé, že nejde jen o válku bomb a rangerských výsadků, ale výrazně také o boj informační. Ve chvíli, kdy by od nás mohlo zaznít vysílání směrem k Afghánistánu, zařadíme se vcelku plnohodnotně a věrohodně do konfliktu, uvažuje komentátor, i když a neopomíjí určitá rizika spojená s vysíláním. Zmiňuje ovšem také doby nesvobody, kdy zahraniční vysílání v češtině rušili nacisté či komunistický režim. Mělo by nám alespoň trochu činit dobře, že jsme nyní na té druhé straně. Od nás se vysílá. Tam se zavírá a ruší, uzavírá komentář Mladá fronta Dnes.


"Jsme chudá země," říkal ve čtvrtek podle Lidových novin ministr školství Eduard Zeman zástupcům vysokoškolských studentů, když hájil svou dosavadní práci v čele resortu. Dokonce si "sypal popel na hlavu", když vysvětloval, kam se ztratilo 50 miliard korun, které jeho vláda slibovala vyčlenit na školství v roce 2002. Ministr však nebyl jen v defenzívě. Oprávněně kritizoval vysoké školy za to, že si nedokážou opatřit významnější část prostředků na svůj provoz vlastním podnikáním, konstatuje list. Další výpad podle něj vedl Zeman z bruselské strany s tím, že se vysoké školy handrkují o dvě miliardy, zatímco z Evropské unie mohly získat miliard šest. K ministrově smůle měl nedaleko jednání Ivan Wilhelm, předseda České konference rektorů, který Zemanova slova vzápětí radikálně popřel. "Vzhledem k dosavadní pravdivostní hodnotě výroků Eduarda Zemana musíme tedy ministrovy sentence nahlížet opravdu skepticky," uvažuje komentátor Lidových novin.


Až tři čtvrtiny taxikářů podle Lidových novin používají k okrádání klientů přístroj nazývaný turbo, napojený přímo na taxametr. Jeho ovládání umístěné například vedle pedálů umožňuje změnit taxametr na jinou platební sazbu, aniž by zákazník něco tušil, píše list s odvoláním na vyjádření nejmenovaného taxikáře. Pomocí turba lze například naúčtovat za tříkilometrovou jízdu po městě více než 300 korun. Řidič má přitom na taxametru zadané sazby v rámci předpisů. Turbo má skoro každý taxikář, přitom odhalit ho je pro kontrolory takřka nemožné," řekl podle listu řidič taxislužby a jeho slova potvrdil také odbor životního prostředí pražského magistrátu. Lidové noviny píší, že v Praze kontroloři žádné takové zařízení nikdy neodhalili. Podle taxikáře se před případnou technickou kontrolou vozu dá turbo během několika minut odmontovat.


O summitu Severoatlantické aliance připravovaném na příští rok jednají podle deníku Právo už týden v pražském Kongresovém centru odborníci z centrály NATO. Pražský summit aliance, který by se měl uskutečnit 21. a 22. listopadu 2002, by se mohl podle řady odborníků stát zlomem v dalším vývoji bývalého pražského Paláce kultury, nyní Kongresového centra. Jeho generální ředitel František Dušek potvrdil, že by po summitu měla stoupnout cena objektu a měl by nastat vhodný okamžik pro jeho prodej strategickému partnerovi. Dušek deníku řekl, že zájemci jsou. Do summitu si však podle něj ani Američané ani česká ministerstva nepřejí, aby se majetková struktura centra měnila. Stoprocentním akcionářem je hlavní město.


Handrkování o procenta, miliardy, o to, zda vláda plní závazky, či jen slibovala a teď kličkuje - tak vypadala podle deníku Právočtvrteční diskuse ministra školství Eduarda Zemana s dvanácti členy Studentské komory Rady vysokých škol v resortním úřadu. Ministr Zeman se snažil dokázat, že vláda dělala, co mohla, aby vysokým školám polepšila, studenti se pokoušeli ministra usmažit v pomyslném kotli, ale místy museli zařadit zpátečku, protože ne vždy našli pádná slova. Jejich nejsilnější argument zněl: Na vysoké školství vynakládáme pouze 0,65 % hrubého národního produktu, zatímco rozvinuté země OECD 1,8 %. "Pokud jde o podíl procent z HDP, vláda nedokázala splnit svůj slib. Snažila se, co mohla, a nárůst byl extrémní, zhruba o třetinu. Je mi to líto, že se to nepodařilo vzhledem k procentům, ale komu ty peníze vezmeme?" reagoval Zeman. Připustil, že VŠ chybějí peníze. "Ale v této zemi je podfinancované všechno - jsme chudý stát," zdůraznil. Podle něho dostanou vysoké školy příští rok přibližně 18 miliard korun, přičemž celý resort má 80 miliard korun. Podle Zemana mají VŠ volný prostor k podnikání a mohou dokonce ručit i svým majetkem, což se mu nelíbí, ale novela zákona to umožnila. Kritizoval univerzity za to, že nevytvářejí rozvojové projekty, s kterými by se více ucházely o peníze Evropské unie. "V Bruselu leží nevyužitých 6 miliard korun a my se tady hádáme o dvě miliardy," dodal. Tolik deník Právo.


Přesně za týden bude písecká samosoudkyně Vlasta Halbrštátová nepřímo rozhodovat, zda bývalému kancléři Karlu Schwarzenbergovi zůstane majetek, který mu byl vydán v restituci. Píše Mladá fronta Dnes. Zdánlivě jde jen o hájenku na Písecku, o spor, který vyvolal sám exkancléř. Ten však může přerůst v sérii procesů: pokud soud prvního stupně neuzná, že má oprávněný nárok na restituci majetku svého otce Karla. Soudkyně Halbrštátová tak vlastně určí, zda Schwarzenberg dostal několikamiliardový majetek podle práva. "Zkoumám oprávněnost žalobce při uplatňování restitučních nároků na hájenku," uvedla. Pozvala si i znalce z oboru mezinárodního práva pro posuzování platnosti adopcí. Schwarzenberg se výsledku neobává: "Jde o starý a už vyvrácený nesmysl, kterým se druhá strana snaží prodloužit celý proces," řekl listu. Mladá fronta Dnes připomíná, že soudní peripetie začala v roce 1993, kdy Schwarzenberg žaloval o vydání hájenky ve Smetanově Lhotě bývalého generálního prokurátora Jaroslava Krupauera. Ten schwarzenberský majetek získal před čtvrt stoletím - podle žalobce za polovinu odhadní ceny. Schwarzenbergovi advokáti neuspěli hned. Teprve u Ústavního soudu dokázali, že písecký soud nařídil objekt vydat. Ale Krupauer pak zpochybnil Schwarzenberga jako oprávněného dědice původního vlastníka. Karla Schwarzenberga totiž v roce 1960 adoptoval v Rakousku jeho strýc Jindřich, ale restituent vystupoval s nároky na dědictví majetku svého biologického otce Karla z druhé rodové větve, která vlastnila panství kolem Orlíku na Písecku. Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl, že oprávněností nároku se bude znovu zabývat písecký okresní soud.


Češi a Moravané se definitivně usadili ve světové špičce v pití, konstatuje Pražské Slovo. Zatímco v okolních zemích spotřeba alkoholu klesá, v České republice roste. Dokonce výrazně přibývá pijících žen a dětí. V Česku hodnotí situaci lékaři jako velmi špatnou. Karel Nešpor, primář oddělení závislostí z pražské psychiatrické léčebny v Bohnicích uvádí, že ročně vypijeme včetně kojenců a důchodců takřka deset litrů čistého lihu, což je téměř čtyři sta piv anebo více než dvacet lahví vodky. Neobstojí přitom podle něj argument, že skutečná spotřeba je nižší, protože část z toho připadá na zahraniční turisty.V těchto deseti litrech není naopak zahrnut alkohol vypitý Čechy v cizině, doma pálená slivovice či pití denaturovaného lihu. Lidé podle Nešpora navíc začínají s pitím stále dříve. Ukazuje se, že alkohol už ochutnala většina jedenáctiletých dětí, uzavírá Pražské Slovo.