Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Přehled tisku ze dne 2.11 připravila Kateřina Brezovská.

Páteční deníky informují o zapojení českých vojáků do války proti terorismu. Americký velvyslanec v Praze Craig Stapleton totiž včera požádal předsedu vlády Miloše Zemana o poskytnutí elitní 9. roty chemické obrany z Liberce a premiér žádosti vyhověl.

Liberecká 9. rota chemické obrany bude rozšířena z původních 158 mužů o zhruba polovinu. Přesné úkoly a místo, kde bude jednotka nasazena, ale zůstává v tajnosti. České deníky se proto ve svých spekulacích různí: Mladá fronta Dnes s odvoláním na důvěryhodný zdroj udává, že prapor bude vyslán na Střední Východ, konkrétně do Pakistánu či Uzbekistánu, kde by pomáhal Američanům v případě, že by Taliban nasadil do boje chemické či biologické zbraně. Lidové noviny zase posílají české vojáky přímo na americké území, kde podle nedávných informací hrozí další teroristické útoky. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík jakékoli spekulace odmítl potvrdit, ale prohlásil, že prapor bude nasazen tisíce kilometrů od Česka, a to na dobu delší než 60 dní. Náklady na měsíční pobyt jednotky ministr ohadl na 30 miliónů korun.

Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad tím, zda je správné, že se čeští vojáci zapojí kampaně vedené Spojenými státy proti teroristům. List připomíná, že podle průzkumu veřejného mínění sice většina lidí souhlasí s amerických zásahem proti teroristům, ale jen část z nich schvaluje účast českých vojáků v ozbrojeném zásahu. Obavy občanů přitom deník chápe, ale litera členství v NATO velí České republice, aby vojáky vyslala. "Buď jsme v NATO, nebo nejsme. Nemůžeme tam být ve chvíli, kdy máme výhody, a jaksi nebýt ve chvíli, kdy neseme rizika. Nemůžeme se těšit svobodě a blahobytu Západu a zároveň se od nich distancovat, když jsou ohroženy... Ta mužnější část duše by měla říci: Tohle je i naše válka. A uděláme všechno, abychom ji pomohli vyhrát," dodá list.


Protitanková střela, která byla v říjnu nalezena u letiště v Praze-Ruzyni, měla sestřelit izraelské letadlo. Píše to deník Právo s odvoláním na dobře informované zdroje. Informace deníku ale nepotvrdil ministr vnitra Stanislav Gross. Podle něj jde o pouhé spekulace, nepotvrzené žádnými poznatky z vyšetřování. List připomíná, že střelu našli ve čtvrtek 18. října hydrogeologové, o dva dny dříve přitom z Ruzyně odlétal na Blízký východ izraelský ministr zahraničí Šimon Peres, který se v Praze účastnil konference Fórum 2000. Zdroj Práva ale teorii o atentátu na ministra vyloučil. "Mělo jít o izraelský cíl, nikoli však o Perese," uvedl. V této souvislosti deník spekuluje, že zamýšleným cílem atentátu mohlo být civilní letadlo na lince Tel Aviv-Praha nebo zpět. Po nálezu střely začali letiště střežit výsadkáři a případ vyšetřují republikoví vyšetřovatelé.


Ministr obrany Stanislav Gross přiznal na středečním projednávání zákona o odtajnění svazků StB, že tajné služby po listopadu 1989 převzaly komunistickou síť agentů. Současně obvinil předchozí pravicové vlády z vydávání čistých lustračních osvědčení agentům komunistické rozvědky. Gross prý zvažuje podání trestního oznámení. Informovaly o tom Mladá fronta Dnes a Právo. Projednávaný zákon o odtajnění svazků by umožňoval všem občanům nad 18 let a cizincům nahlédnout do všech dokumentů StB i svazků zpravodajských a bezpečnostních služeb, s nimiž tehdejší státní bezpečnost spolupracovala. Otevřít by se jim měly i personální a kádrové materiály a archívy KSČ z let 1948-1989. Právo cituje poslance za KSČM, Vojtěcha Filipa, podle něhož by by si Česká republika tímto krokem udělala ostudu u evropských institucí. V souvislosti s odtajněním archívů KSČ rovněž položil otázku, zda budou stejně zpřístupňovány i spisy ostatních stran.


S blížícím se vstupem Česka do Evropské unie se zřejmě zpřísní bezvízový styk s našimi slovenskými sousedy, píše Mladá fronta Dnes. Ministerstvo zahraničí totiž připravuje nový návrh bezvízové smlouvy, podle něhož by si slovenští občané pobývající na českém území déle než 90 dní museli vyřizovat dlouhodobá pobytová víza. Česká strana také zvažuje, že přechod přes česko-slovenskou hranici už nebude možný kdekoli, ale jen na konkrétních hraničních přechodech. Pro cestu by již také nestačil občanský průkaz, ale byl by nutný pas. Evropská unie totiž také kritizuje volný režim při přecházení státní hranice, protože oblast se tak stává průchodištěm ilegálních migrantů. Další zvažovanou změnou je podle listu i to, že Slovákům k možnosti legálně pracovat v ČR nebude stačit jen registrace u pracovního úřadu. "To je jedna možnost, ale ještě nevíme, zda to tak skutečně bude. Návrh se musí samozřejmě projednat se slovenskou stranou," řekla listu Blanka Ryboňová, koordinátorka příprav vstupu Česka do Evropské unie na ministerstvu vnitra. Podle deníku ale čeští představitelé zdůrazňují, že plánovaná opatření nesmí narušit zvláštní vztahy mezi zeměmi. Není zájem narušit komfort lidí, ale omezit ilegální migraci," řekl Mladé frontě Dnes Karel Borůvka z resortu zahraničí.


Školské odbory hrozí zablokováním maturit a neuzavřením klasifikace. Reagují tak na rozhodnutí vlády ušetřit 1,5 miliardy korun ze státního rozpočtu tím, že státním zaměstnancům zvýší platy až od dubna místo původního ledna. Zprávu přinášejí Pražské Slovo a Právo. Odbory se mají příští úterý sejít s místopředsedou vlády Vladimírem Špidlou a jednat o své situaci. Ten nechává otázku otevřenou a připouští, že platy se zvýší podle předpokladu již v lednu. Ministr školství Eduard Zeman je podle svých slov v Radiožurnálu překvapen.


Lidé, kteří se zraní nebo onemocní v zaměstnání nebo vinou jiného člověka, by měli od 1. ledna 2002 dostat čtyřikrát vyšší odškodné než dosud. Vyplývá to z návrhu nové vyhlášky o jednorázovém odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Vláda by se měla návrhem ministerstva zdravotnictví zabývat příští týden, uvádí Lidové noviny. Podstatnou změnou návrhu vyhlášky je zvýšení hodnoty bodu, kterými je každý úraz či onemocnění oceněno, z 30 na 120 korun. Zvýšení se částečně dotkne i výplat úrazových pojistek komerčními pojišťovnami. Vyhláška má umožnit i lepší vyčíslení skutečného rozsahu způsobené újmy, uvádí LN. "Vyhláška se připravuje. Momentálně ji posuzuje legislativní komise vlády," řekl bez bližších podrobností mluvčí resortu zdravotnictví Otakar Černý. Pokud nová verze vyhlášky začne platit, mohl by například člověk, který kvůli práci s chemikáliemi onemocní rakovinou, požadovat od svého zaměstnavatele 120.000 korun. Další peníze bude muset firma vyplatit za případné operace. Na neodpovídající částky vyplácené za pracovní úrazy, nemoci z povolání či újmy na zdraví způsobené jinou osobou upozornil loňský případ poškození několika pacientek v rumburské nemocnici. Pojišťovna tehdy ženám, které po gynekologických operacích trpěly bolestmi a byly v dlouhodobé pracovní neschopnosti, mohla podle platných předpisů vyplatit jen zhruba 2000 korun.