Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 3. října 2000 připravila Renata Prátová.

České deníky věnují značný prostor rozhodnutí Otakara Motejla, který v pondělí oznámil své odstoupení z funkce ministra spravedlnosti. Listy v této souvislosti také uvažují, zda by Otakar Motejl mohl uspět jako kandidát na funkci ombudsmana.

Hospodářské noviny soudí že osud započaté reformy justice se s odchodem ministra Motejla zdá být velmi nejistý. Je proto dobře, že místopředseda vlády Pavel Rychetský počítá s tím, že by případně resort řídil až do nástupu nového ministra. Rychetský totiž podle listu poskytuje záruku, že se reforma bude ubírat dál. I když místopředseda pro legislativu o to patrně nestojí, je zapotřebí dodat, že by "spravedlnosti" prospělo, kdyby tam zůstal co nejdéle. Jeho advokátská praxe ho totiž naučila jemným finesám, které by snad tolik nepopouzely Poslaneckou sněmovnu, jako přímočaré, a někdy neústupné jednání Otakara Motejla. Tak by se asi lépe prosazoval záměr justiční reformy, která se musí beze sporu dovést do konce, píší Hospodářské noviny.

Také deník Právo uvádí, že po Motejlově odchodu je jasné, že reforma justice, pokud se vůbec nějaká uskuteční, půjde zřejmě jiným směrem. A určitě nebude nijak radikální. Zastánci starých dobrých zkostnatělých poměrů podle listu zvítězili na celé čáře. S ministrem míní opustit úřad i jeho první náměstek Josef Baxa, který zřejmě jako jediný mohl ve snahách o uskutečnění reformy pokračovat. O výsledcích takového pokusu ale nelze mít velké iluze. Odpor politiků, který se poslední dobou vyznačoval zejména naprostým ignorováním, by Motejlovo dítě asi stejně postupně udusil. Tak musí sociální demokracie zvolit jiného bojovníka. Tomu do voleb zbývá tak akorát času, aby vytvořil novou, politicky únosnou koncepci. Nikoli však, aby ji uskutečnil. Evidentně tedy, alespoň co se justice týče, zůstane pouze u předvolebních slibů, které se z programového prohlášení nedostaly dále než do koše s odpadky, domnívá se deník Právo.

Možnou budoucností odstupujícího ministra Motejla ve funkci ombudsmana se zabývají Zemské noviny. Někdejší advokát disidentů patří k zapáleným obhájcům lidských práv. Jde o muže znalého práva, který oplývá životními zkušenostmi. Není členem žádné strany, jeho krátká politická dráha je nejspíš u konce. Nemusí se podbízet politickým elitám, a tak dává určité záruky nestrannosti. Motejl si ale zadal s vládou, ve které zasedal déle než dva roky. A teď se chystá stanout v čele úřadu dohlížejícího na činnost státních úředníků, potažmo na činnost vlády, která za chod státních úřadů nese odpovědnost. Jde o neobvyklý přestup. Proč se proti němu opozice nebouří? Bere Motejla jako nestraníka, který s kabinetem sociální demokracie nesplynul. Je to kandidát, jehož mravní kredit si nikdo nedovolí zpochybnit. Jak ale dále Zemské noviny píší, ze skutečnosti, že jeho kandidatura nevyvolává u stran velký odpor, nelze vyvozovat, že bude v nové funkci úspěšný. Nevyplývá z toho, že se Motejl bude těšit v novém úřadě respektu politiků. Bez respektu přitom bude každý ochránce práv jen trapnou figurkou. Jeho moc stojí a padá s osobní autoritou, s tím, že jeho hlas a podněty jsou vyslyšeny. Motejl působil podle deníku dojmem bezmocného politika. Nedokázal změnit poměry v české justici. Lze očekávat, že změní poměry na českých úřadech?, ptají se v závěru Zemské noviny. Stěží, odpovídají si vzápětí.


Lidové noviny věnují pozornost trestnímu oznámení, které hodlá na bývalé manažery Investiční a poštovní banky (IPB) podat Česká národní banka (ČNB). Manžeři IPB mají být obviněni ze dvou trestných činů: zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování povinností při správě cizího majetku. Za vedení účetnictví je podle mluvčího centrální banky Milana Tománka odpovědné představenstvo společnosti. Trestní oznámení by se tak mohlo týkat například bývalého ředitele banky Jana Klacka (vedl banku v letech 1998 až 2000), Jiřího Tesaře (předseda představenstva 1993 až 1998) či jejich zástupce Libora Procházky. Konkrétní jména ale ČNB neuvedla. Podle Lidových novin přichází trestní oznámení na bývalé bosse IPB za pět minut dvanáct. Z výstupů z parlamentní vyšetřovací komise se zatím zdálo, že stíhána bude spíše druhá strana - vláda a národní banka. Chystaný krok je proto dobrou inspirací právě pro poslaneckou desítku spravedlivých. Co kdybyste pánové už konečně začali dělat svoji práci pořádně a vyslechli ty, kteří o nepořádcích v IPB věděli z první ruky, protože chytré kličky před zákonem dělali právě oni?, vyzývá list s tím, že Procházka a spol. jim o dění v bance řeknou jistě více než bankovní rada nebo bezvýznamné figury jako bývalý generální ředitel Jan Klacek. Vyslýchat "známé" je však pro komisi asi příliš. Policie by při šetření trestního oznámení České národní banky takové "osobní" problémy mít neměla, píší Lidové noviny.


Nejžhavějším tuzemským kandidátem na stavbu nového výrobního závodu německé automobilky BMW je ze sedmi lokalit v České republice zřejmě severomoravská Kopřivnice, uvádí deník Právo. Podle listu Kopřivnice nabízí Podnikatelský park s rozlohou zhruba 80 hektarů, s eventuální výstavbou závodu BMW v Kopřivnici by připadalo v úvahu i využití části volných prostor v areálu Tatra. Konkretizací této možnosti se podle deníku mělo zabývat v pondělí jednání dozorčí rady a.s. Tatra. Spolu s Kopřivnicí jsou podle práva ve hře také Louny s bývalým vojenským letištěm, Brno s nově budovanou průmyslovou zónou a jihočeský Písek hned se třemi lokalitami. Další lokalitou, která se bavorské automobilce také nabízí, je Žatec s nevyužitým bývalým vojenským letištěm. Jak ale Právo zároveň připomíná, celkem se pak o novou investici do nového výrobního závodu BMW uchází 53 zájemců v celé Evropě. "BMW se dívá na několik zemí, asi nejvážnější kandidáti jsou Maďarsko, Česká republika a Německo, zejména Bavorsko, které má velký zájem o umístění této investice," řekl v pondělí ČTK Martin Jahn, generální ředitel agentury Czechinvest, která byla pověřena jednáním s automobilkou. Nový závod by měl produkovat 200.000 vozů ročně. Do jeho výstavby by se mělo podle Jahna investovat zhruba 500 miliónů eur, dodává deník Právo.


Lidové noviny přináší rozhovor s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem. Ten pro list uvedl, že za zbytečnou pilnost považuje to, že se Česká republika připojila k sankcím Evropské unie proti Rakousku poté, co se do jeho kabinetu dostala nacionalistická strana Svobodných (FPÖ). "Každopádně nám připadalo podivné, že Česká republika se jako jediná z kandidátských zemí do Evropské unie připojila k sankcím. Myslím, že to byla naprosto přebytečná úloha z pilnosti. Nikdo vás k tomu přece nenutil, všichni ostatní kandidáti se chovali způsobem výrazně chytřejším, opatrnějším a vlastně i evropštějším," řekl Schüssel. Pokud jde o uskupení zemí v Evropské unii, nepřeje si zastánce jejího rozšíření o Českou republiku a další státy střední a východní Evropy "žádný direktoriát" a doufá, že Češi také ne. "Vždycky jsem si Evropu představoval jako společenství rovných, ať jsou velcí nebo malí. Nechci, aby mě dirigovali z Paříže nebo z Berlína," uvedl kancléř. Jako "velmi těžký případ" však vnímá otázku Jaderné elektrárny Temelín. "Dokud nenajdeme společnou cestu, dokud se neshodneme na evropském přezkoušení a dokud nebudeme moci garantovat evropské standardy, je pro nás vyloučené, aby se tato kapitola v jednáních uzavřela," prohlásil pro deník. Schüssel by si přál, aby česká vláda vystupovala s větší otevřeností. Za určitý posun považuje to, že se před týdnem setkali rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer se svým českým protějškem Milošem Kužvartem v Mikulově, aby projednali otázky spojené s jadernou elektrárnou Temelín. "Ale zase u toho nebyl žádný zástupce ministerstva průmyslu, které je v energetických otázkách tím pravým partnerem pro jednání," zdůraznil v Lidových novinÝCH rakouský kancléř.


Deník České slovo komentuje emisi korunových obligací v celkové hodnotě deseti miliard korun, kterou chystá k zajištění provozního financování Škoda Auto. Podle listu shání nejúspěšnější česko-německý podnik peníze na svůj rozvoj tím nejlepším způsobem. Kdyby si totiž půjčil těch deset miliard v bance, přišly by ho na úrocích tak draho, že by musel vyrábět automobily ze zlata, aby půjčku mohl splatit. České banky peníze mají, ale odmítají je půjčovat za rozumné úroky. Není sice vyloučeno, že kdyby za nimi přišla právě mladoboleslavská Škodovka, že by vzhledem k tomu, o jak spolehlivého zákazníka se jedná, trochu slevily. Nicméně peníze získané prodejem obligací stále zůstávají nejlevnějším finančním zdroje, píše deník České slovo. Soudí přitom, že o obligace Škodovky bude značný zájem a že prostředky do nich vložené budou spolehlivě investované peníze. Obligace patří mezi nejspolehlivější cenné papíry, především ty státní. Dluhopisy vydávají i města, která shánějí peníze třeba na čističku, ovšem k jejich chronickým finančním potížím je o ně zájem poměrně malý. Obligace mladoboleslavské Škodovky ale zřejmě budou velmi žádaným cenným papírem, který českému kapitálovému trhu jen prospěje, uzavírá deník České slovo.


Mladá fronta Dnes informuje o tom, že nejslavnější dílo spisovatelky Boženy Němcové Babička se po mnoha originálních zpracování dočkalo i muzikálové verze. Premiéru muzikálu Babička uvede 10.října pražské Divadlo Jiřího Grossmana. Tvůrčí tým - autorka textu Hana Postránecká, autor scénáře a hudby Richard Pachmann i režisérka Karla Štaubertová-Šturm - se nesnažil o netradiční nebo humorné pojetí příběhu, autoři muzikálu naopak chtěli zachovat poetičnost, něhu a jak svorně říkají lásku, tak jako ji do textu vnesla Božena Němcová, dodává Mladá fronta Dnes.

Autor: Renata Prátová
spustit audio