Přehled tisku
Výsledky víkendových parlamentních voleb na Slovensku dominují na stránkách českého tisku. Očekávaná koalice proreformních a prozápadních stran, vzešlá ze slovenských voleb, je také tématem většiny komentářů českých deníků. Z vnitropolitických událostí listy mimo jiné zaznamenávají úmysl hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského kandidovat na prosincovém sjezdu ODS na funkci předsedy strany.
Výsledky víkendových parlamentních voleb na Slovensku dominují na stránkách českého tisku. Očekávaná koalice proreformních a prozápadních stran, vzešlá ze slovenských voleb, je také tématem většiny komentářů českých deníků. Z vnitropolitických událostí listy mimo jiné zaznamenávají úmysl hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského kandidovat na prosincovém sjezdu ODS na funkci předsedy strany.
Poprvé v historii může mít podle Hospodářských novin Slovensko normální vládu, v níž nebudou strany zprava doleva jen proto, aby Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara zůstalo v opozici. Demokratická pravice pod vedením Slovenské demokratické a křesťanské unie Mikuláše Dzurindy dostala jedinečnou šanci naplnit činy slova o reformě sociálního a důchodového systému, právním státě, boji s korupcí, reformě zdravotnictví a vysokého školství, píše list. Zdůrazňuje, že nyní už půjde o vše. Vláda se nebude moci vymlouvat ani na sílu postkomunistů, ani na Mečiarovo neblahé dědictví. Hospodářské noviny podotýkají, že úspěch není zdaleka jistý: na pravici kandidovaly čtyři hodnotově takřka identické strany a ne jeden blok. Navíc většina v parlamentu je jen velmi těsná. Přesto je podle listu výsledek voleb šancí pro celé Slovensko. Tečkou za "mečiarismem", a tím koncem nejistoty kolem šancí na vstup do NATO a Evropské unie.
Nadšení nad cestou Slovenska do Evropy, kterou letošní volby otevřely, mírní podle Lidových novinúspěch komunistů, kteří se vracejí do parlamentu. Z velké části lze úspěch Komunistické strany Slovenska vysvětlit nostalgií po starých jistotách a odklonem mnoha voličů od Mečiara. Na druhé straně je zřejmé, že komunisté vydělávají na dlouhodobě vysoké nespokojenosti nezaměstnaných, kteří se od Dzurindovy vlády mnoha slibovaných nových míst nedočkali, poznamenávají Lidové noviny.
Mladá fronta Dnes konstatuje, že HZDS téměř s jistotou skončí v opozici, která, jak ukázal propad volebních výsledků, mu nesvědčí. Nelze ani vyloučit rozpad strany, jejíž členové přiznávají únavu a zklamání, míní deník. Podle něj může HZDS pomoci jen nový vítr do plachet: Ten by mohl znamenat výměnu Mečiara nebo případný odchod většiny poslanců z parlamentního klubu. Nelze však zapomínat ani na dalšího jestřába, kterému už nyní přezdívají "malý Mečiar", komentuje list úspěch šéfa strany Smer Roberta Fica, který se dostal do parlamentu se slušným ziskem. Podle deníku půjde tvrdě za svým a stane se velmi silnou opozicí, která vládě jen tak něco nedaruje. Přes to vše je podle Mladé fronty Dnes podstatné to, že Slovensko si zvolilo cestu na Západ. Že se ukázalo jako dospělá země, "protože volilo rozumně a nerozumné pustilo k vodě," zdůrazňuje deník.
Sto dnů poté, co Občanská demokratická strana v čele s Václavem Klausem prohrála i druhé volby v řadě, došlo také na slovenského Vladimíra Mečiara, uvažuje komentátor deníku Právo. Domnívá se, že jako čeští občanští demokraté má i Hnutí za demokratické Slovensko nulový koaliční potenciál. V čele obou stran byli a jsou stále autokratičtí muži, kteří nedovolili vyrůst vůdcům mladším a modernějším, soudí autor. Obě strany jsou podle něj do nemalé míry nacionalistické, obě strany jsou v různé míře euroskeptické. Žádná z nich nepostřehla, že nadchází doba střídání stráží. Nezbabrají-li slovenské nemečiarovské a nepopulistické strany svoji roli a nepropásne-li česká koaliční vláda svoji příležitost, čeká jak Vladimíra Mečiara, tak Václava Klause a jejich strany pochod mocenskou pouští delší, než se dá změřit nejbližším volebním obdobím, domnívá se komentátor deníku Právo.
Českým občanským demokratům a úmyslu moravskoslezského hejtmana Evžena Tošenovského vystřídat v jejich čele Václava Klause se věnuje glosa deníku Právo. Její autor konstatuje, že jde o muže ošlehaného povodňovou krizí, vyrostlého z komunální politiky, znalého krajských problémů, ale s vlivem nadregionálním a dokonce s autoritou i mimo stranickou veřejnost. Tošenovský tak dlouho odolával lákadlům ministerským, až se pokusí stát lídrem pro příští křeslo premiérské. To není malá sázka. Už teď se mohou jeho konkurenti v ODS i sociální demokracii, lidovci a unionisté klepat, píše autor. Ptá se však, zda není těch kladů na jednoho člověka moc. Tošenovského pravá pozice se podle komentátora ukáže, až se bude muset vyjadřovat k věcem, k nimž dosud nebyl tázán. Až se projeví všechna stranická pnutí například v parlamentu. A až se bude muset přestěhovat do Prahy a vymete zívající centrálu. Pro ODS je Tošenovský šance, jestli ovšem nevyhraje kompromisní šeď," uvažuje závěrem autor glosy deníku Právo.
Méně hvězd než se čekalo dorazilo na páteční recepci v Absolventském centru Newyorské univerzity, která byla součástí večera na počest českého prezidenta, píší Lidové noviny a pokračují: Vrcholem večera se tak stalo vystoupení Lou Reeda, který na Havlových večírcích v Americe hrává již tradičně. Reed v pestrobarevném saku zazpíval prezidentovi hit Perfect Day, jehož poslední verše si upravil právě pro tuto příležitost. "Je to skvělý den díky vám, Václave Havle. Držíte nás nad hladinou," zpíval. Společnost českému prezidentovi dělali spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Toni Morrisonová, režisér Miloš Forman a zachránce několika set českých dětí před holocaustem sir Nicholas Winton. Od organizátorů jedné ze sbírek na likvidaci následků povodní dostali manželé Havlovi symbolický šek na 160 tisíc dolarů. Peníze byly shromážděny díky jedinému inzerátu, jenž nesl podpis Miloše Formana a byl zveřejněn v deníku The New York Times, uvádějí Lidové noviny.
Dražší telefonování, brouzdání po internetu, ale pravděpodobně i stavební práce či topení. To vše podle Mladé fronty Dnes přinesou změny v dani z přidané hodnoty, na nichž pracuje ministerstvo financí. Dvě současné sazby DPH (5 a 22 procent) pravděpodobně doplní třetí: 12, či 13 procent. Ministerstvo neplánuje podle deníku do "nové" sazby přeřadit - a tím i výrazně zdražit - potraviny, léky, knihy či vstupenky do galerií. Zavedení další sazby by mělo zabránit jednorázovému cenovému šoku po vstupu České republiky do Evropské unie. Ta totiž požaduje, aby některé věci a služby, zařazené nyní do nejnižší pětiprocentní sazby, byly po vstupu do unie daněny 22 procenty. Deník připomíná, že bruselská pravidla diktují danit vyšší sazbou i stavební práce a teplo. U nich však může Česká republika díky sjednané výjimce zvýšit daně až začátkem roku 2007. Vláda však potřebuje získat do státní pokladny více peněz, a proto se do nové 12 či 13-ti procentní sazby pravděpodobně časem přeřadí i teplo a stavební práce, tedy věci na něž má Česko od unie výjimku, píše deník. Pokud by Česká republika vstoupila do Evropské unie počátkem roku 2004, platila by se 12 či 13-ti procentní DPH až do této chvíle, a poté by věci opět podražily přeřazením do nejvyšší 22 procentní kategorie, dodává Mladá fronta Dnes.
Generální ředitel české soukromé televize Nova Vladimír Železný je přesvědčen, že splnil vše k čemu byl zavázán arbitrážní rozhodnutím. "Byla vrácena kupní cena včetně příslušenství. Nic dalšího platit nemám," uvedl Železný v rozhovoru pro deník Právo. Společnost CME v tiskového oznámení ze středy 18. září potvrdila příjem 20,24 miliónů dolarů od holdingu MEF za Vladimíra Železného. Uvedla však, že celkový závazek CET 21 vůči CME vyrovnán nebyl. "Vedle škody a úroků má CME nárok na podstatné právní výlohy spojené s vymáháním a skoro šest miliónů dolarů od ČNTS za určité programy," tvrdí CET. Tyto požadavky CME jsou však podle Železného absurdní. "Myslím, že bych také dokázal vyčíslit, kolik mě právní válka s CME stála," řekl Železný v rozhovoru pro deník Právo. Uvedl rovněž, že v případě vítězství v senátorských volbách zůstane generálním ředitelem Novy. "Obě funkce spolu nijak nesouvisí," řekl Železný.
Manželka premiéra Viktorie Špidlová nastoupí 1. října v Praze do práce. Podle deníku Právo bude pracovat v knihovně, stejně jako v Jindřichově Hradci, odkud se nedávno přestěhovala za manželem do pražské Kramářovy vily. Špidlová však již nebude zaměstnána v kulturním oddělení, ale nastoupí jako katalogizátorka. "Je to práce, která na vás počká, a přitom je to můj obor, má profese, takže jsem moc ráda," řekla listu. Podotkla, že v práci bude někdy chybět, protože bude mít povinnosti i jako žena premiéra. Manželé Špidlovi, kteří donedávna žili v Jindřichově Hradci, se teprve na přelomu srpna a září přestěhovali do Kramářovy vily. Se stěhováním čekal premiér na to, až jeho ženě skončí pracovní úvazek v hudebním oddělení jindřichohradecké knihovny. Špidlová se netajila tím, že se jí z Hradce, kde měla práci a přátele, do hlavního města moc nechce. I v roli manželky premiéra si přála pracovat a hledala zaměstnání ve svém oboru, uvádí deník Právo.
