Postižení mají pracovat, ale ne u Jaromíra Drábka, píší Lidové noviny. Podle nich totiž ministr práce a sociálních věcí z TOP 09 do zákona ukotvil, že každý zaměstnavatel s 25 a více lidmi musí vyčlenit nejméně 4 procenta svých pracovních míst pro postižené. To ale nedělá ani samo ministerstvo, všímá si list.
Foto: Evropská komise
Postižení mají pracovat, ale ne u Jaromíra Drábka, píší Lidové noviny. Podle nich totiž ministr práce a sociálních věcí z TOP 09 do zákona ukotvil, že každý zaměstnavatel s 25 a více lidmi musí vyčlenit nejméně 4 procenta svých pracovních míst pro postižené. To ale nedělá ani samo ministerstvo, všímá si list. Na úřadu našlo zaměstnání jen 27 lidí, podle zákonné kvóty by jich mělo být 33. Organizace musí také přijímat některé výrobky od chráněných dílen. Ministerstvo od nich ale také nenakupuje, zboží si zajišťuje od firmy, která definici chráněné dílny rozhodně neodpovídá, píší Lidové noviny. Sama firma, která ministerstvu dodává kancelářský papír, také přiznává, že ho nevyrábí. Ministr Drábek chtěl zastavit také nelegální praxi náhradního plnění u postižených. Firma fiktivně zaměstnala postižené, nechala si vyplatit příspěvky do státu, ale skutečnou práci jim nedala, shrnují Lidové noviny.
Foto: Ministerstvo obrany ČR
Česká armáda nemá dostatek peněz na nákup amerických vysílaček, píše deník Právo. Ty by se uplatnily hlavně při bojích v Afghánistánu. Zjistilo se totiž, že česká rádia jsou v tamních podmínkách hluchá, Trn z paty vytrhli Američané, kteří poskytli své vysílačky Harris. Ty mají podle osloveného odborníka větší pokrytí a umožňují i hovory přes satelitní telefon. Armáda část vysílaček Harris dostala a část koupila a nyní by chtěla vybavit všechny jednotky, píše deník Právo. Na dovybavení ale nejsou peníze a stát tak vybaví vysílačkami pouze alianční síly. Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek si ale myslí, že by nákup kvalitnějších vysílaček pro běžné vojáky byl jen vyhazováním peněz. Podle něj speciální výzbroj používá každá armáda v zahraničních misích. Šéf firmy Dicom, která dodávala české vysílačky, nákup americké výzbroje kritizuje, píše deník Právo.
Vůle platit daně klesá, píše Mladá fronta Dnes. Ministerstvo financí spouští kampaň, která by měla přinutit k placení daní zejména podnikatele. Navrhuje také zvýraznit metodu cukru a biče, píše list. Naopak zavrhuje daňovou amnestii, která funguje v několika evropských státech. Zmírní se také možná sankce pro ty, kteří později podají daňové přiznání. Určitým oslazením života bude zřízení callcentra a infocentra, která se budou problematice daní věnovat. Stát také zváží vytvoření speciálního týmu berních úředníků, kteří by fungovali uvnitř celních nebo finančních orgánů, píše deník Mladá fronta Dnes. Čeští úředníci se také možná dostanou k úložkám peněz z tzv. daňových rájů.
Jaroslava Skleničková
Rozhovor se spisovatelkou a pamětnicí tragédie v Lidicích Jaroslavou Skleničkovou přinášejí Hospodářské noviny. Návštěva německého prezidenta Joachima Gaucka podle ní znamenala hodně. Na Gauckovi se jí líbí, že se dobře znal s Václavem Havlem. Věnovala mu i svoji knihu s názvem Jako chlapce by mě zastřelili..., řekla Hospodářským novinám. V roce 1942 Jaroslavu Skleničkovou z Lidic poslali do Ravensbrücku, kde společně s matkou a starší sestrou strávila tři roky. Po válce žila a pracovala v Praze, mimo jiné v Československé televizi. Po odchodu do důchodu se rozhodla vrátit se do Lidic, popisuje list život Jaroslavy Skleničkové. Podle ní ji dělalo problém mluvit dlouho po válce německy, trpěla také smrtí otce, kterého Němci popravili. Kritizovala také poměry v bývalém táboře v Ravensbrücku, který po válce a v 70. letech obsadili Rusové.
Elektrárna Dětmarovice, foto: Wikimedia Commons
Deník E15 zjišťoval, kdo koupí největší českou černouhelnou elektrárnu Dětmarovice. Podle deníku má zájem těžební společnost NWR, Energetický a průmyslový holding a také Česká energie. Společnost ČEZ v pondělí uvedla, že dostala čtyři nabídky na koupi elektrárny. Podle E15 není jasné, zda má zájem i dodavatel tepla na severu Moravy Dalkia. ČEZ prodává své uhelné elektrárny, aby získal finanční prostředky. Především ovšem, aby přesvědčil Evropskou komisi, že neomezuje konkurenci, píše E15. K prodeji nabízí pět elektráren: Počerady, Chvaletice, Tisovou spolu s Mělníkem 3 a Dětmarovice, píše deník. Kolik z nich skutečně prodá, zatím není jisté. V dohodě o urovnání s Evropskou komisí se zavázal prodat jednu o výkonu nejméně 800 megawattů.
Děti zvlčily, píše v titulku na první straně deník Právo. Prvňáci se často neumějí vyjadřovat a nemají základní hygienické návyky. Učitelé vidí důvod celé situace v rozvolněné výchově, píše deník. Nejde jen o běžné stížnosti, že "každá generace je horší." Podle jedné z učitelek základní školy mají prvňáci větší volnost a rodiče na ně nemají čas. Podle ní si mají potřebu povídat, protože doma to není možné. Velká potíž je i s kázní, dříve do škol přicházeli ustrašenější děti, kdežto dnes je čím dál tím větší problém prvňáky motivovat. Nejsou zvyklé na tzv. záměrnou činnost, tedy být chvíli v klidu a soustředit se, popisuje zkušenosti pedagogů deník Právo. Do prvních ročníků nastoupily silné ročníky potomků tzv. Husákových dětí, tedy lidí narozených v 70. letech. Problém je v tom, že ve školách je pro tyto ročníky málo místa a tak chybí individuální přístup, který by umožňovaly menší třídy.
České pobočce internetového giganta Google se daří, píše deník E15. Obrat z prodeje reklamy a dalších služeb roste letos stejně jako loni o desítky procent. Podle kvalifikovaných odhadů Google loni v Česku utržil kolem 1,5 miliardy korun. Tyto peníze česká pobočka, která funguje jako obchodní zastupitelství, neúčtuje přímo, zdůrazňuje list. Nejprve peníze putují do irského Googlu v Dublinu. Ten pak spolu s americkou matkou posílá českým kolegům zpět odměny z prodeje. Společnost Google od otevření pobočky v roce 2006 uvedla na český trh zhruba stovku lokalizovaných služeb pro české uživatele, připomíná ekonomický deník E15.
Odpadků v Česku dál přibývá, píše Mladá fronta Dnes. Lidí, kteří je třídí, ale nikoli. ČR stále zaostává ve třídění za Německem, předčilo ale východní sousedy. Jen necelých 15 procent odpadu, který občan vyhodí, se dále použije, upozorňuje deník. Několik let trvající nárost počtu lidí, kteří třídili, se zastavil. Objem vytříděného odpadu je za poslední čtyři roky totiž prakticky stejný. Za stagnujícími čísly vidí list absenci kontejnerů na tzv. bioodpad, který dosud končí na skládce nebo ve spalovně. Co se týče statistik za posledních deset let, Češi se zlepšili: před10 lety vyprodukovali jen 16 kilogramů tříděného odpadu ročně, tedy zhruba třetinu toho, co dnes. Nový zákon o odpadech plánuje předložit ministerstvo životního prostředí, píše Mladá fronta Dnes. Počítá s výrazným navýšením poplatků za skládky i s povinností obce umožnit lidem třídění odpadu, píše list.
