Přehled tisku

Lidové noviny píší, že většinu lidí nad padesát let čeká nižší důchod. Změna se dotkne osob, které vydělávají mezi 13 až 35 tisíci korun měsíčně, ty dostanou menší penzi, než na jakou by podle současných pravidel měli nárok.

Snížení bude činit stovky korun měsíčně. Počítá s tím malá penzijní reforma, kterou připravuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Polepší si naopak lidé s platy nad 40 tisíc měsíčně. Malá penzijní reforma je vládní odpovědí na dubnové rozhodnutí Ústavního soudu, který prohlásil, že české důchody jsou příliš rovnostářské a diskriminují lidi s vyššími platy. Jejich důchod je v porovnání s původním platem podstatně nižší než u lidí s nižšími příjmy. Podle studií OECD jsou české penze nejvíce rovnostářské a nejméně spravedlivé v celé Evropě.

---

Hospodářské noviny informují, že obyčejné amalgámové plomby budou dál platit zdravotní pojišťovny. Ačkoli ministr zdravotnictví Leoš Heger chtěl, aby si dospělí co nejdříve začali platit i amalgámové plomby, zatím od svého plánu ustoupil. List uvádí, že důvodem tohoto kroku je to, že se vyřazení plomb z pojištění nelíbilo některým politikům z ODS. Stomatology změna nepříjemně překvapila, nicméně je možné, že ke zpoplatnění dojde později, této myšlenky se ministr Heger totiž do budoucna nevzdává. Vyřazení amalgámových plomb z pojištění pro všechny kromě dětí do 18 let by přineslo zdravotnictví víc než miliardu korun ročně. Dospělým zubaři udělají zhruba 5,5 milionu amalgámových plomb ročně.

---

Deník Právo se odvolává na výsledky průzkumu společností Henkel a Ahold, ze kterého vyplývá, že téměř třetina českých dětí nenavštěvuje žádný zájmový kroužek. Před pěti lety to přitom bylo pouhých 10 % dětí. Na druhou stranu se zvyšuje podíl těch, kteří svůj volný čas tráví na internetu, sledují televizi nebo hrají počítačové hry. Výsledky průzkumu, který byl proveden v rámci projektu Není nám to jedno, by měly motivovat k zamyšlení především rodiče, pedagogy i pracovníky organizací, které se na práci s mládeží zaměřují. Podle průzkumu je někdy problémem finanční situace rodiny, která při nedostatku peněz začne omezovat tzv. zbytné výdaje, nebo velká časová vytíženost rodičů, kteří někdy nemohou děti na kroužky dopravovat a pro děti samotné není přesun lehký.

---

Školy mají výsledky maturit, ale nerozumějí jim, hlásá titulek Mladé fronty Dnes a uvádí, že na školy sice ve středu dorazily výsledky generálky státních maturit, ale jasněji, jak žáci dopadli, po nich nebylo. Mnozí ředitelé netušili, kde je hranice úspěšnosti. Navíc také na čas zkolaboval internetový informační systém.

Státním maturitám se v deníku věnuje také spisovatel Jiří Stránský. "Matka mé vnučky a budoucí maturantky je z těch budoucích maturit rozezlena. Ne pro jejich obsah, ale pro totální odosobnění. Žádné svaté týdny, žádné vytahování otázek, žádná potítka, žádní kantoři, v jejichž očích lze najít aspoň porozumění, když ne pomoc. Žádná opiliáda po vyvěšení výsledků, protože výsledky se potáhnou jako ropná bahna."

Lidové noviny upozorňují, že některé maturitní testy systém vyhodnotil špatně. Šéf agentury CERMAT Pavel Zelený, která má maturity na starosti uvádí, že bylo hodnoceno 1,4 miliony testů a chyba byla objevena u několika desítek a pracuje se na tom, aby byly možné chyby eliminovány. Zelený je s průběhem generálky spokojený, premiér Petr Nečas však méně a ministru školství Josefu Dobešovi proto zadal, aby do konce listopadu vypracoval analýzu, v níž předloží řešení vzniklých nedostatků, aby se už při ostré verzi nemohly opakovat.

---

Mladá fronta Dnes má podle svých slov k dispozici dopis, který rozeslalo vedení jedné velké fakultní nemocnice svým onkologům. Píše se v něm, že až do konce roku není možné nasadit léčbu u žádného nového pacienta, protože ji zdravotní pojišťovna nezaplatí. Začít léčit někoho nového mohou jen tehdy, pokud někdo jiný zemře. Deník uvádí, že se to dotkne až tisíců lidí, kterým bude onemocnění diagnostikováno v posledních dvou měsících roku. V některých nemocnicích budou pacienti skutečně muset na léčbu čekat, jinde ji dostanou, ale levnější. Tedy místo moderních biologických léků či chemoterapie budou např. ozařováni.