Přehled tisku

Budoucí koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se ještě ani neujala svých vládních funkcí a už ji čeká vážný střet. Na první pohled přitom jde o zdánlivou maličkost, totiž o páteční volbu ombudsmana, píše deník Právo.

Vyjednávači ODS (zleva) Petr Tluchoř, Petr Nečas a Alexandr Vondra, foto: ČTK

Zatímco ODS prý bude nejspíš volit prezidentem nominovanou bývalou poslankyni za ODS Evu Dudáčkovou, TOP 09 je připravena podpořit někdejší disidentku a bývalou zástupkyni ombudsmana Annu Šabatovou, píše deník. V této otázce tak TOP 09 vytvořila neformální koalici se sociální demokracií nejspíš i komunisty, kteří se k volbě Šabatové přiklánějí. Nečasova ODS ale podle novin považuje i toto hlasování za koaliční a tedy jednotné. TOP 09 ale tvrdí, že jde o výběr nezávislého člověka. „Kdyby měl být ombudsman volen podle stranických direktiv, tak tu instituci raději zrušme. Ta instituce má smysl jen v případě, pokud je nezávislá,“ cituje Právo místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska, podle něhož na jméně veřejného ochránce práv neexistuje koaliční shoda, ani by si ji nepřál.

---

Šlechtici jdou do politiky, tvrdí Mladá fronta Dnes, podle níž po úspěchu Karla Schwarzenberga lákají strany slavná jména z dalších rodů. Nejvíce jich přitom přitahuje právě Schwarzenbergova TOP 09. „Češi rádi volí 'modrou krev'. V politice proto zřejmě budeme kromě Schwarzenberga čím dál častěji potkávat jména jako Czernin, Sternberg nebou Buquoy,“ píše deník. Podle něj potomci šlechtických rodů získali v Česku v posledních dvaceti letech dobrou image i proto, že začali trpělivě opravovat navrácené zámky, často v otřesném stavu, a podporovali různé kulturní akce. A i proto se ve stranických primárkách TOP 09 příští týden utká o možnost kandidovat na senátora za Nymbursko a Jičínsko 48letý Tomáš Czernin, jehož rodina vlastní zámek Dymokury. Barvy TOP 09 už v parlamentu hájí nově i Czerninův strýc Jaroslav Lobkowicz z Plzeňska, který už byl poslancem za KDU-ČSL v letech 2002 až 2006, pokračuje Mladá fronta Dnes.

Výčet lidí s erbem zde však nekončí. Stejnou stranu bude ve Sněmovně reprezentovat i historik a proděkan filozofické fakulty Jihočeské univerzity Zdeněk Bezecný, který mimochodem patří mezi největší odborníky na českou šlechtu. Jeden z Bezecného předků byl povýšen v 19. století do šlechtického stavu, uvádí deník a dodává, že mezi aktivní příznivce TOP 09 patří i Jiří Sternberg, který hospodaří na zámku Jemniště u Benešova.

---

Foto: ČTK

Tři krátery a dost – tak zní titulek glosy Hospodářských novin k nejnovějšímu propadu půdy na stavbě vnitropražského tunelu Blanka. Připomíná, že budova ministerstva kultury je velmi pozoruhodným architektonickým dílem a vůbec první pražskou stavbu s plochou železobetonovou střechou. Ne náhodou byla zařazena mezi kulturní památky a začátkem letošního roku se o ni zajímala i delegace z UNESCO, která přijela posuzovat možný vliv stavby tunelu Blanka na Pražskou památkovou rezervaci. Mluvčí Metrostavu tehdy rozhořčeně odmítl, že by se stavba tunelu ještě mohla dostat do potíží. Popřel hrozbu vzniku dalšího kráteru a dva předchozí ve Stromovce připsal na vrub složitým geologickým podmínkám.

Ani do obrovské prohlubně, která teď zeje u ministerstva kultury, by se přitom nevešla všechna arogance, nezodpovědnost a alibismus, které havárie ve skutečnosti způsobily, dodávají Hospodářské noviny. Podle nich Metrostav mluví s veřejností jako s malým dítětem, „protože co může kdo říkat tak velké a zkušené firmě, plné inženýrů a špičkové techniky“. Odborná státní instituce, Český báňský úřad, má sice určité výhrady, neumí prý už ale dohlédnout, zda byla sjednána náprava. To by měl zaručit dozorující magistrát, odkud se ovšem ozývá, že zodpovědnost za provedení je přece na Metrostavu, protože nikdo než jeho odborníci téhle věci lépe nerozumí. Kruh se uzavírá, ruka ruku myje, dodávají Hospodářské noviny.

---

Foto: ČTK

Český paradox. Málo bouraček, hodně obětí. To je titulek článku Lidových novin, podle nichž riziko, že řidiči přijdou při dopravní nehodě o život, je nejvyšší v zemích východní Evropy. Týká se to také bohužel Česka. Celkový počet dopravních nehod v přepočtu na obyvatele je totiž v Česku výrazně nižší než třeba v sousedním Rakousku či Německu, když už ale ke kolizi dojde, riziko úmrtí je v tuzemsku naopak znatelně vyšší než ve většině států EU.

Tento závěr podle Lidových novin potvrdil i nedávný celoevropský výzkum Rakouského dopravního klubu. Podle jeho údajů připadá v Česku na milion obyvatel ročně 2148 dopravních nehod, což zemi řadí na osmnácté místo mezi státy evropské sedmadvacítky plus Chorvatska, Švýcarska a Norska. Více bourají například i Britové, Italové, Němci i Rakušané. Ale zatímco Rakousko eviduje více než dvojnásobek dopravních nehod než Česko, loni při nich na rakouských silnicích zemřelo v přepočtu na milion obyvatel 76 osob, zatímco v Česku 103, dodávají Lidové noviny.