„V hororech je zelená barvou mrtvých. Když mrtví vstávají z hrobu, není obyčejně o co stát,“ píše v nadsázce Mladá fronta Dnes a klade si otázku, zda po brněnském sjezdu zelení skutečně vstávají z hrobu.
Foto: ČTK
Podle komentátora se přinejmenším pokoušejí vyhrabat nebo alespoň dokázat, že byli pohřbeni zaživa. Dále autor připomíná, že na minulém sjezdu vyhrál Martin Bursík stejně drtivě jako nyní Ondřej Liška a byl to začátek rozpadu a soumraku strany. Poražení totiž nevzali svou porážku jako důsledek demokratického hlasování, ale jako jakousi zradu původních ideálů. A svou následnou zradu brali nikoli jako podlost, ale jako návrat k těmto idejím. Tak mohly poslankyně Zubová a Jakubková uprostřed evropského předsednictví potopit vládu s účastí zelených, pokračuje Mladá fronta Dnes.
Podle komentátora se poměr sil mezi Bursíkovci, jejichž hlavou je teď Liška, a fundamentalisty od předešlého sjezdu téměř nezměnil. Hlavy však vychladly a ke smíru je blíž, míní autor. Šanci na pět procent by zelení patrně měli, kdyby nebylo TOP 09, která skoro vylovila rybník, kde dřív brala ODA nebo Unie svobody. Liška však může nabídnout rozumný ekologismus a nekonvenční stranu zaměřenou na mladé lze uprostřed muzea politických dinosaurů vítat, pokud nebude fanatická nebo zapšklá, uzavírá Mladá fronta Dnes.
Foto: ČTK
Podle deníku Právo do víkendového sjezdu byla naděje, že Strana zelených znovu začne bojovat za ideály ochrany životního prostředí, emancipace člověka vedoucí k suverenitě občana, samosprávy a občanské společnosti, ochrany lidských práv a multikulturality, boje proti autoritářství, klientelismu, konzumentství, mrhání zdroji a fetiši hospodářského růstu. Byl by to boj v konkurenci ČSSD, ale křídlo sociální demokracie, které o to usiluje, je po vítězství Bursíka převlečeného za Lišku oslabeno.
V ČSSD teď posílí vidina růstu růstu, podpora kamionů a výroba elektřiny na export, lobbyismus, rezignace na odpor proti velkokapitálové globalizaci. ČSSD se bude v těchto konzervativních postojích předhánět s novu stranou Miloše Zemana, která se vydává za levicovou, uzavírá Právo.
Foto: ČTK
„1200 limuzín, soukromé tryskáče... ekosummit začíná,“ zní ironický titulek na první straně Lidových novin. Z klíčové ekologické konference OSN má vzejít smlouva, která by nahradila kjótský protokol. Podle posledních údajů se do dánské metropole chystá 15 tisíc účastníků ze 192 zemí světa, mezi nimi více než 100 šéfů států a vlád. A protože jde o konferenci ekologickou a o snižování emisí skleníkových plynů, již v sobotu zamířil z Bruselu do Kodaně vlak se 450 "ekopasažéry". Podobné "zelené" vlakové soupravy vypravila do Dánska i další evropská města.
Jenže tímto způsobem se chce do Kodaně dopravit jen malé množství delegátů, připomíná deník. Většina účastníků totiž použije pro svou cestu naprosto neekologickou leteckou dopravu. Navíc mnoho z nich přiletí i soukromými letadly. Nemluvě o množství emisí z limuzín, které si chtějí v Kodani půjčit. Organizátoři i účastníci této akce se zkrátka chovají méně ekologicky, než by se dalo očekávat, uzavírají Lidové noviny.
Praktičtí lékaři si kvůli měsíčním příspěvkům od zdravotních pojišťoven za každou osobu v kartotéce, tzv. kapitačním platbám, nevybíravými metodami dále přetahují pacienty, píše Právo. Podle jeho informací řadu lidí v posledních měsících zaskočil jejich praktický lékař sdělením, že je neošetří, protože se zaregistrovali u jiného doktora. To se však ve skutečnosti nikdy nestalo. Deník cituje slova pacienta, který přes pojišťovnu zjistil, že si ho „přivlastnila“ lékařka, u níž byl před pěti lety jednou vyšetřen. Za šest měsíců, kdy za nic netušícího pacienta dostávala kapitační platby, si tak podle novin přilepšila nejméně o 300 korun. Sama ale Právu přiznala, že podobných pacientů bylo asi patnáct, což ale vysvětlovala chybou.
Ve snaze dostat co nejvíce jmen do svých kartoték se lékaři přímo i přes prostředníky často uchylují k nejrůznějším podvodným praktikám. Lidi se snaží nalákat na nejrůznější výhody, například na slib delších ordinačních hodin či prohlídky bez regulačních poplatků. A i když pacienti poté zjistí, že naletěli, už mohou mít u svého původního lékaře dávno zabouchnuté dveře. Často se totiž stane, že původní praktik mezitím přijal jiné pacienty a vyhlásil stop stav. Najít nového doktora pak může trvat i několik měsíců, píše Právo. Zástupci pojišťoven podle něj potvrzují, že někteří lékaři dokonce bez skrupulí podpisy pacientů falšují.
Foto: Evropská komise
Stát jen tuší, kolik má Česko obyvatel, píší Lidové noviny. Podle nich se dvě oficiální evidence liší přibližně o dvě stě tisíc lidí. Podle počtu obyvatel přitom obce dostávají peníze z daní. A tak má město Brno více než 400 tisíc obyvatel, nebo možná jen 370 tisíc. Úředně posvěcené jsou přitom oba údaje. Není proto jasné ani to, kolik obyvatel má republika jako celek. V přepočtu se tak ztrácejí nebo objevují dvě Olomouce.
Jedním zdrojem informací je sčítání lidu, jehož výsledky pravidelně aktualizuje Český statistický úřad. Druhou evidenci vede ministerstvo vnitra. Jejich počty se ale shodují jen v minimu obcí. Dalekosáhlým následkem úředně zjištěného počtu obyvatel je ale rozdělování peněz z daní. Například třicetitisícový rozdíl v případě výše zmíněného Brna znamená finanční rozdíl až ve výši půl miliardy. Ministerstvo financí se drží údajů statistického úřadu, které ve více než dvou třetinách obcí hlásí nižší počet obyvatel, než vnitro.
Podle resortu financí statický úřad lépe splňuje technické předpoklady pro použití své evidence jako zdroje dat. A z čeho vlastně ony rozdíly plynou? Lidové noviny citují statistika, podle jehož slov je problémem odhadovaných 130 až 150 tisíc lidí, kteří se nezúčastnili sčítání lidu. Druhou příčinou pak je, že zatímco resort vnitra započítává do počtu obyvatel i lidi, kteří se dlouhodobě zdržují v zahraničí, údaje statistiků jsou o toto číslo menší.
Kamiony budou jezdit dál i v pátek. V té době se jim zdraží mýto. V ostatních dnech jim zase zlevní. Zelení to považují za podfuk vlády, píší Hospodářské noviny. Podle nich vláda vzala ze sněmovny zpět původní zákon pocházející ještě z Topolánkova kabinetu a chystá schválit nový plán, který upraví ceny mýta. Záměr kopíruje předchozí požadavky dopravců, píše deník. Podle něj přitom do státní kasy toto opatření více peněz nepřinese. A zatímco zákaz jízd by musel mít podobu zákona, o platnosti nově upraveného návrhu postačí jen rozhodnutí vlády, bez hlasování ve sněmovně. „Ministr dopravy Gustáv Slamečka už má svůj záměr s ministry předjednán. Vláda jej projedná ještě v prosinci, platit začne od nového roku,“ dodávají Hospodářské noviny.
