Přehled tisku

mfdnes_sustr.jpg
0:00
/
0:00

Aféru s fiktivním pokusem o uplácení a návštěvu papeže spojuje v jednom komentáři deník Právo.

Aféru s fiktivním pokusem o uplácení a návštěvu papeže spojuje v jednom komentáři deník Právo.

Podle něj bylo poučné sledovat, jak se do morálního prázdna rozšířeného aférkou s uplácením snaží dostat katolíci. „Dle jejich komentářů papež vlastně přijel do Česka, aby nabídl lidem znechuceným politickým chlévem alternativu,“ píše autor a pokračuje slovy, že dva zasažení politici – Ladislav Šustr a Jiří Stodůlka – mají za sebou léta v pobožné KDU-ČSL. „Deklarovaná víra jako vakcína nezabrala,“ píše Právo. Podle něj je navíc Šustr léta znám jako jeden z hlavních účastníků tzv. 'dělení medvěda' ve Sněmovně ve prospěch 'svého' Orla. A Stodůlka dal svou prostořekostí pěknou ránu jednotnosti lidovců, s jakou bojují za vyšší zdanění hazardu.


Papež při setkání se zástupci Ekumenické rady církví, foto: ČTK
Krátká vyjádření několika osobností o jejich dojmech z návštěvy papeže přinášejí Lidové noviny. Sociolog a teolog Tomáš Halík oceňuje vstřícnou reakci médií a postoje české společnosti. „Důraz na vznešenost českého národa mohl být pro lidi, kteří nejsou schopni chápat duchovní stránku věci, překvapením. Kdyby si uvědomili, jakou to má marketingovou hodnotu v době, kdy politická prestiž naší země není velká, tak je to reklama k nezaplacení,“říká novinám Halík.

Předseda islámské nadace v Brně Muneeb Hasan označuje papežovu návštěvu za velkou událost pro tuto zemi a pro Brno a 120 tisíc lidí na tamní mši považuje za obrovské číslo. Podle herce a bývalého velvyslance ve Vatikánu Martina Stropnického pořád omíláme, že jsme ateistickou zemí, ale v Brně se sešel obrovský houf lidí nejrůznějších věkových a sociálních skupin. „Byly tam mladé holky, které tam stanovaly přes noc a vypadaly, že namísto na papeže jdou na U2,“říká Lidovým novinám Stropnický.

Poutníci ve Staré Boleslavi, foto: ČTK
A Mladá fronta Dnes zase srovnává velké mše s rockovými koncerty. Podle autora je papež největší showman, který letos do Česka dorazil. I kdyby se fandové Madonny a Kabátu spojili do jedněch šiků, v počtu sto tisíc by jich stále bylo málo na papežovu moravskou show, píše bez špetky ironie deník a připomíná jako dozvuk ještě staroboleslavskou mši pro čtyřicet tisíc věřících. Tamní papežovo pódium připomínalo scénu velkých koncertů včetně velkých bočních projekčních ploch po obou stranách. Aréna rozdělená na sektory, velké stany, občerstvení, pomocné služby, to vše známe z letních festivalů, píše autor.

Přiznává, že srovnávat mše s koncerty populární hudby může být diskutabilní, ale lidová zábava a církevní obřady se podle něj už v historii ovlivňovaly a doplňovaly třeba při masopustech nebo pouťových oslavách. A církev má výhodu, že existuje čtyřicetkrát delší dobu, než rock'n'roll, a může si vše v klidu vyhodnocovat, dodává recenzent Mladé fronty Dnes.


Václav Klaus
Vzniká tajný plán, jak zlomit Klause, tvrdí na své titulní straně Hospodářské noviny. Podle nich vláda Jana Fischera i špičky ODS a ČSSD hledají cestu, jak přes odpor Václava Klause zajistit co nejrychlejší ratifikaci Lisabonské smlouvy v Česku. Zastánci Lisabonu jsou totiž pod čím dál silnějším tlakem z EU, kde se počítalo s platností Lisabonu už od příštího roku. A nechtějí se smířit s tím, že budou prezidenta v jeho odporu jen pasivně sledovat, píší noviny. Podle nich ministři probírali nejrůznější možnosti, jak na postoj prezidenta reagovat - například jej zažalovat u soudu anebo Hradu seškrtat rozpočet. "Vnímáme, že nervozita ze zahraničí stoupá. Snažíme se to ale řešit standardní cestou a jednáním,"říká ale novinám premiér Jan Fischer.

Právníci blízcí vládě ale podle Hospodářských novin vymysleli plán pro případ, že prezident bude svůj podpis neustále odkládat: navrhují, aby vláda podala na prezidenta žalobu k soudu - a to buď k Nejvyššímu správnímu soudu, nebo k běžnému správnímu soudu. „Prezident totiž už čtyři roky nepodepsal dodatek ke smlouvě o evropské sociální chartě, kterou dávno schválil parlament. Vláda by se mohla obrátit na soud a stěžovat si na prezidentovu 'nečinnost'. Soud by pak musel rozhodnout, jestli prezident musí schválený dokument podepsat. Pokud by rozhodl kladně, pak by prezident měl podle stejné logiky podepsat i Lisabonskou smlouvu,“ uvádí deník.


Foto: Evropská komise
Podle Lidových novin chce vláda lákat do některých oborů cizince. Pláč personálních agentur po schopných, vzdělaných a zkušených zaměstnancích je slyšet napříč internetovými servery s nabídkou zaměstnání i v agenturách zabývajících se 'headhuntingem'. Už přes pět roků se mu české vlády snaží odpomoci programem, který specialistům ve vybraných oborech z vybraných zemí usnadňuje aklimatizaci v České republice a teď ministerstvo práce navrhuje ten program ještě zintenzívnit, píší noviny. Podle nich je to dobře, i v recesi a přes rostoucí nezaměstnanost totiž dobří manažeři, odborníci na informační technologie, technici, zdravotníci nebo umělci chybí.

„Neměli bychom si ale od toho slibovat zázraky. V rámci tohoto programu získalo trvalý pobyt od poloviny loňského roku jen 314 účastníků – a to i včetně rodinných příslušníků,“ zdůrazňuje však autorka. Podle ní je navíc sporný seznam 51 zemí, jejichž občané se do nového programu kvalifikují: hlavně proto, že významnou část položek na seznamu tvoří země vyspělejší než Česká republika. „Čím asi budeme lákat lidi, jimž nemůžeme nabídnout vyšší plat ani civilizační úroveň?“, ptá se glosa. A uzavírá slovy, že zatímco ministerstvo práce se snaží přilákat ze zahraničí i mladé vědce, na úřadu vlády a na ministerstvu školství přemýšlí, jak těm českým – třeba v Akademii věd – znepříjemnit život. „Jako celek tedy vláda lije vodu do děravého hrnce. I když přiláká mladé vědce z ciziny, kolik jí za tu dobu uteče jiných mladých vědců za oceán?“, ptají se Lidové noviny.