Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Extremistická Dělnická strana, kterou chce ministr vnitra Martin Pecina příští měsíc zakázat, má překvapivého sponzora. Je jím muž obviněný ze žhářského útoku ve Vítkově David Vaculík, píší Lidové noviny.

Extremistická Dělnická strana, kterou chce ministr vnitra Martin Pecina příští měsíc zakázat, má překvapivého sponzora. Je jím muž obviněný ze žhářského útoku ve Vítkově David Vaculík, píší Lidové noviny.

Podle nich z výročních zpráv Dělnické strany vyplývá, že tato finanční podpora byla opakovaná a dlouhodobá, byť nešlo o velké částky. Ministerstvo vnitra považuje toto zjištění za závažné. Prozatím ale nechce spekulovat, jestli by mohlo přispět ke zrušení Dělnické strany. Podle odborníků na extremismus je však nyní jasné, že Dělnická strana je s extremisty spojena víc, než přiznává. Lidové noviny citují Ondřeje Cakla ze sdružení Tolerance a občanská společnost, podle kterého to každopádně ukazuje, jací lidé se stranou sympatizují. Podle Lidových novin jsou ale zajímavá i další jména v seznamu sponzorů. Například Jiří Švehlík nebo Erik Sedláček patří mezi „známé firmy“ z řad českých neonacistů, a v seznamu jsou i představitelé hnutí Autonomní nacionalisté.


Až 400 tisíc mladých lidí – „facebookové generace“ – bude mít letos na podzim poprvé právo zvolit své poslance do Sněmovny, odhaduje deník Právo z údajů Českého statistického úřadu. Počet prvovoličů je přitom téměř totožný s počtem lidí, kteří v roce 2006 do uren hodili hlas pro KDU-ČSL. Právě mladí lidé však patří ke skupině, u níž je poměrně nízká pravděpodobnost, že půjde volit. Politické strany v Česku přesto chtějí přilákat nové voliče. Právo se proto zajímalo, čím je chtějí získat. Podle deníku se politické strany v obecných bodech příliš neliší – mladé chtějí oslovit především v oblasti dalšího vzdělávání, pomoci jim při hledání prvního zaměstnání či usnadnit elektronickou komunikaci s úřady.


Stát se pustil do boje s takzvaným "švarcsystémem", tvrdí Hospodářské noviny. Stát podle nich chce zabránit současnému triku tuzemských firem, které zaměstnance propustí a vezmou ho zpět na dohodu o provedení práce. Podnik za něj nemusí platit sociální a zdravotní pojištění, a pracovník navíc bere podporu. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto v jednáních s odbory a zaměstnavateli zvažuje právní úpravu dohod o provedení práce, aby nemohlo docházet k jejich zneužívání. Objevují se návrhy, aby dohody podléhaly placení zdravotního a sociálního pojištění nebo aby byly úplně zrušeny. Odboráři, podle kterých může stát přijít zneužíváním dohod o 3,5 miliardy ročně, preferují variantu placení pojištění, při které by dohody ztratily na atraktivitě. Ekonomové však odporují, že podniky tak přijdou o možnost získání rychle dostupné a levné pracovní síly. To by pak mohlo vést k pravému opaku toho, co stát požaduje - firmy budou lidi zaměstnávat na černo či dojde k renesanci varianty švarcsystému v podobě zaměstnávání na živnostenský list, píší Hospodářské noviny.


Mladá fronta Dnes věnuje celou novinovou stránku poslankyni Olze Zubové. Do sněmovny byla zvolena za Stranu zelených, po vyloučení z ní se podílela na vzniku Demokratické strany zelených, za níž neúspěšně kandidovala do Evropského parlamentu. Nyní kandiduje na volitelném místě pražské kandidátky sociální demokracie. Noviny připomínají, že v roce 2005 Zubová přestoupila z ČSSD ke Straně zelených, zatímco její muž ještě asi rok zůstal u sociálních demokratů. Dnes, kdy Zubová už je v „nové“ zelené straně DSZ, Zubov je ještě stále členem té „původní“ Strany zelených, za niž sedí v radě města Kutná Hora. Kutnohorští sociální demokraté mají k politickému působení manželů Zubovových podobné výtky jako Strana zelených, například neloajalitu ke straně. Zubov prý měl ambice obsadit vedení místní ČSSD, ale nebyl zvolen. Od té doby to podle kutnohorských sociálních demokratů začalo skřípat. „Přibývali nám noví členové, o kterých nikdo nic nevěděl, a vypadalo to jako černé duše, které někdo přihlásil bez jejich vědomí,“ cituje Mladá fronta Dnes. Podle ní pak Zubovovi organizovali vznik nové místní organizace a místní ČSSD se rozdělila na dva ne příliš přátelské tábory. „Jenže pak Zubovovi přešli k zeleným, kde vycítili větší šance, a nechali za sebou dvě rozhádané buňky,“ líčí straníci podle Mladé fronty Dnes.


Hospodářské noviny se vracejí k otázce vedlejších příjmů politiků. Poslanci a senátoři podle nich nejsou jediní, kdo obcházejí zákon o střetu zájmů: komunální politici dokážou "bokem" vydělat za rok i milion korun ve firmách spoluvlastněných městem, které zastupují. Noviny si všímají, že pražský radní Martin Langmajer (ODS) si loni vydělal jeden a půl milionu korun v dozorčí radě Pražské energetiky (PRE), které ale neuvedl do majetkového přiznání tak, jak mu to přikazuje zákon o střetu zájmů. Langmajerův případ je podle Hospodářských novin zajímavý právě kvůli výdělkům v PRE. Obchází totiž zákon o střetu zájmů, který zakazuje, aby si komunální politici přivydělávali v městských a poloměstských firmách, tvrdí deník. "Beru odměny za PRE, ale PRE nevlastní Praha, nýbrž společnost PRE Holding, takže zákon se na moji odměnu nevztahuje," citují noviny slova radního Langmajera. Ten ale podle Hospodářských novin už ale neřekl, že vlastníkem PRE Holding je i hlavní město. A navíc pražští radní sami schvalují výši odměn pro členy dozorčí rady PRE, tedy odměny sami pro sebe.

Podobným způsobem si v Praze přivydělává mnoho politiků. První místopředseda ODS David Vodrážka dostává vysoké odměny od developerské společnosti TCP Vidoule, kterou založilo a vlastní město. Vodrážka ale tvrdí, že v dozorčí radě sedí coby pražský zastupitel a nikoliv jako starosta a proto prý peníze brát může. Navíc ho platí ještě firma Pražské služby, poznamenávají Hospodářské noviny a uvádějí podobné příklady z dalších měst.