Přehled tisku

O Gottwaldově dvojím metru píše Mladá fronta Dnes v článku o překvapivém postoji někdejšího československého prezidenta k synovi popraveného generála Heliodora Píky Milanovi. Zatímco generál dostal v červnu 1949 oprátku, tehdejší kapitán Milan Píka pak v listopadu téhož roku po mnohaměsíčním žalářování a výsleších prezidentskou milost.

O okolnostech svého náhlého propuštění poprvé promluvil 87letý Milan Píka až teď, po šedesáti letech. Dříve prý nepovažoval za důležité šířit se o Gottwaldově milosti, a podstatná pro něj byla rehabilitace otce. Mladá fronta Dnes cituje historika Františka Hanzlíka z brněnské Univerzity obrany, pro něhož je objev novinkou a zároveň záhadou. Pro Gottwalda nebylo podle Hanzlíka nic jednoduššího, než se v tichosti zbavit nepohodlného svědka zjevně zmanipulovaného procesu a poslat na smrt či doživotně za mříže i Milana Píku. Vyšetřován byl za přípravu únosu svého otce do americké zóny v Německu a mnozí lídři komunistické strany se prý přikláněli k oprátce nebo doživotí. Kapitána právního odboru ministerstva obrany ale zachránil záhadný záblesk lidskosti Klementa Gottwalda, píše Mladá fronta Dnes.

---

Jiří Paroubek

Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek ztrácí po čtyřech letech podporu své strany. Dva důležití členové ČSSD - místopředseda Roman Onderka a vlivný ústecký sociální demokrat Jaroslav Foldyna - ho vyzvali, aby rezignoval, když nevyhraje podzimní volby, píší Hospodářské noviny. Podle nich ale Paroubek svým oponentům vzkázal, že jejich výzva je "hloupá". Deník připomíná, že ČSSD prohrála evropské volby a v průzkumech je začíná předhánět ODS. Navíc výrazně klesá obliba samotného předsedy. Sociální demokraté jsou z toho nervózní a bojí se, že prohrají i podzimní volby. Paradoxem je, že to byl právě Paroubek, kdo stranu naučil "dělat politiku" podle výsledků průzkumů veřejného mínění, konstatují Hospodářské noviny a citují slova lídra ČSSD, že připouštět volební prohru několik týdnů před volbami je defétismus a straně to neprospívá.

Brněnský primátor Roman Onderka se ale podle novin snaží celý spor zlehčovat. "Moje slova navíc překroutili novináři. Já jsem jen řekl, že předseda má zodpovědnost za parlamentní volby. Stejně jako já ponesu odpovědnost za výsledek krajských voleb v roce 2010," citují Onderku Hospodářské noviny, podle nichž ale člen širšího vedení ČSSD pod podmínkou anonymity k věci dodává, že "Paroubkovi nestačí vyhrát volby. Pokud bychom je vyhráli jen těsně a nemohli sestavit vládu, stejně by mohl o křeslo předsedy přijít."

---

Zakázka na opravu lokomotiv záhadně vzrostla o miliardu, tvrdí Lidové noviny. Podle nich provázejí tendr Českých drah na opravy a modernizaci přestárlých vlaků velké nejasnosti. Sedm zakázek, které dráhy vypsaly v červnu, mělo přijít na 3,5 miliardy korun, ale nyní po měsíci firma vyhlásila vítěze s výslednou sumou přesahující 4,3 miliardy. Cena se proti zadání zvýšila u všech sedmi zakázek v průměru o sto milionů a více, píše deník. Expředseda dozorčí rady drah Zdeněk Žák v něm říká, že výběrové řízení má cenu srazit dolů a ne vyšroubovat nahoru, proto pojal podezření, že zadávání veřejných zakázek není v pořádku. Železnice ovšem podle novin tvrdí, že nezaplatí za opravy ani o korunu víc, než původně měla. Nepoměr dráhy vysvětlují tím, že k původní zakázce přibyla cena dalších oprav, které by se teprve mohly objevit. Lidové noviny si dále všímají toho, že zakázky si rozdělily tři firmy, z nich dvě vlastní samy České dráhy. Těm se tak podařilo vyhrát vlastní výběrové řízení a ještě navýšit cenu zakázky. Podle Zdeňka Žáka to souvisí i nejasnou strukturou dceřinných společností drah.

---

Foto: ČTK

Mladá fronta Dnes přináší článek kanadského publicisty Victora Gomeze, který jako žurnalista a redaktor pracoval v Praze v letech 1993 až 2002. „Poněkud se stydím, jsem totiž Čechokanaďan žijící v Torontu," píše autor na úvod své úvahy. Je mu značně nepříjemné, že kolegové a přátelé se jej začali vyptávat, co se to děje, že z Česka do Kanady přicházejí uprchlíci. „Dívám se do českých zpráv a blogů na internetu, abych se dozvěděl, co se vlastně děje. Najdu spoustu výmluv. Čtu si třeba zprávy o 'špatném' kanadském imigračním zákoně. Čtu si o 'organizovaném' vystěhovávání Romů či o byznysu kolem zprostředkování a vyvážení Romů do Kanady. Čtu si o české intelektuální elitě, která prohlašuje, že Romové jsou oslnění vidinou kanadského lepšího života," píše Gomeze a shrnuje: „Jinými slovy, viníky jsou všichni, viníkem je daná situace, ale nikdy ne česká většina." Podle něj ale nelze přehlédnout ani zprávy o pochodech rasistů romskými předměstími a cituje podle něj obehranou píseň: „Ne, Češi přece nejsou rasisté. My nemáme nic proti Romům, kteří pracují."

„Tak přemýšlím, jak asi bílí Češi poznají, který romský Čech pracuje a který nepracuje," pokračuje Victor Gomez v Mladé frontě Dnes a klade si otázku: „Jaký je to pocit sedět někde v tramvaji a vědět, že většina z okolních lidí vás má za někoho, kdo využívá státní podpory, nebo za někoho, kdo si vydělává nějakou nekalou činností?"

---

O vzestupu a pádu podnikatele v cestovním ruchu Václava Fischera uvažují Hospodářské noviny. Podle nich jde o „ikarovský osud podnikatele, ukazující lesk i bídu kapitalismu: let vzhůru a strmý sešup, na němž se podepsala krize po teroristických útocích na USA." Podle autora ale pádem Tomi Tour Václav Fischer končí jako nepoučitelný hochštapler, který kvůli růstu a honbě na klienty zapomíná vytvářet rezervy a platit dluhy. „Kdy se udála tahle proměna hvězdy turistického ruchu ve ztroskotance, jaké Fischer likvidoval při svém nástupu v devadesátých letech?" ptá se autor a označuje za zajímavé, že dluhy Fischerovy první cestovky začaly narůstat, když její majitel slavně vtáhl do Senátu. „Možná v době, kdy byl nejoblíbenějším politikem v zemi, se zrodil ve Fischerovi jakýsi pocit nezranitelnosti, který se promítl i do jeho podnikání a prvního bankrotu. Fischerovo působení v Tomi Tour už pak bylo marným pokusem o návrat do podnikatelské špičky," míní Hospodářské noviny.

---

Do roku 2030 by počet nemocných rakovinou měl stoupnout až o 300 procent. Jestliže je nyní v České republice ročně diagnostikováno asi 70 tisíc nových případů rakoviny a 28 tisíc lidí na onkologické onemocnění zemře, za 21 let by ročně mohlo rakovinou onemocnět až 210 tisíc lidí, všímá si deník Právo a dodává, že vzhledem k pokroku léčby se ale podle odborníků bude na rakovinu méně umírat. Právo cituje slovy přednosty Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, profesora Luboše Petruželky, že lékaři nyní dovedou vyléčit i taková onemocnění, jež před desítkami let vedla k úmrtí pacientů i v mladém věku.

A za trend současnosti Petruželka označuje snahu o tzv. personalizovanou neboli adresnou medicínu. "V onkologii to znamená, že vycházíme z pochopení jedinečnosti každého pacienta. Už tedy nejde jen o správnou léčbu ve správný čas správnému pacientovi, ale je nutné respektovat výlučnost každého jedince. Před rozhodnutím o postupu léčby bychom měli mít molekulární nebo genetický popis nádoru a až na jeho základě rozhodovat o léčbě," cituje deník Právo.