Přehled tisku
Sovětský diktátor měl Československo za nespolehlivé. Výsledkem byl Gottwaldův alkoholismus, píše na své titulní straně Mladá fronta Dnes.
Za "nejslabší článek v soustavě lidově demokratických (rozuměj Sověty kontrolovaných) států" označoval sovětský diktátor Stalin Československo pod vládou komunistů, kteří mu přitom po puči 25. února 1948 dělali, co mu na očích viděli, napsala Mladá fronta Dnes. Nově nalezené dokumenty podle ní ukazují, že sovětský tlak přivedl vůdce československých komunistů, prezidenta Klementa Gottwalda k naprosté závislosti na alkoholu a pak mu prý stačilo přinést láhev vodky a on podepsal vše, co si Moskva přála. Deník se zde odvolává na popis situace od tehdejšího náměstka předsedy vlády Zdeňka Fierlingera.
Sověti například v roce 1951 označovali politické poměry v československém státě za nejisté, bojeschopnost ozbrojených viděli jako nízkou a pochybovali o spolehlivosti většiny velitelského sboru. Stalin nemohl Gottwaldovi zapomenout zejména odmítnutí vojenské pomoci v únoru 1948 a připomínal, že jen v Československu a Bulharsku nejsou umístěna sovětská vojska, píše Mladá fronta Dnes. Podle ní se Gottwalda zmocňoval děsivý strach, který stále častěji zaháněl alkoholem. „Musel ho vypít ohromné množství, protože během několika málo let jeho osobnost zcela rozložil. Z energického a (všeho) schopného politika, kterým bezesporu byl v únoru 1948, se Gottwald za pět let, které mu zbývaly, změnil v opuchlou trosku,“ uzavírá deník.
„Nemohli se více mýlit,“ poznamenává historik. Že se únorem 1948 „otevírala cesta do pekel a marasmu“, toho si podle Tůmy možná paradoxně byli vědomi i ti, kteří Vítězný únor organizovali a cítili se tehdy jako vítězi. „Mnohá dobová svědectví mluví o tom, že atmosféra byla spíše stísněná a trochu rozpačitá než euforická. Jako by i někteří z těch, kteří právě přebírali moc, začínali v koutku duše cítit, že takto to snad ani nechtěli,“ píše v Mladé frontě Dnesředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a uzavírá: „Někteří z nich se k jasnému poznání propracovali obtížně a až za dlouho a alespoň se pokusili něco napravit v 60. letech a potom v disentu.“
Pozemní systém raketové obrany plánovaný pro Evropu ještě nefunguje a zůstává ve stadiu zkoušek. V těch je třeba pokračovat, ale zároveň jednat s Ruskem a NATO. Podle deníku Právo to delegaci sociálnědemokratické frakce Evropského parlamentu ve Washingtonu řekla šéfka amerického sněmovního podvýboru pro strategické síly Ellen Tauscherová. Deníku to sdělil vedoucí delegace, europoslanec Libor Rouček, s tím, že Obamova administrativa záležitost štítu v Evropě nechává otevřenou. Podle europoslance však Tauscherová dala také najevo, že radar plánovaný pro Česko by mohl mít širší využití, protože může až o polovinu zvýšit účinnost jiných a prověřených protiraketových systémů, které by pak byly s to vykrýt středoevropský prostor místo raket plánovaných pro Polsko.
Za návrat ke spravedlnosti a právu označuje komentář deníku Právo rozhodnutí ministra spravedlnosti ochránit odvolaného vedoucího liberecké pobočky krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem Adama Bašného. Jeho ústecký šéf Jiří Křivanec ho odvolal kvůli údajným opakovaným manažerským pochybením, sám Bašný však důvod odvolání vidí ve své kritice způsobu vyšetřování bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Ministr odvolal Křivance poté, co odmítl vzít Bašného zpět. „Válka státních zástupců? Ale kdeže, jen postupný navrtav k pravdě a právu,“ píše deník. Podle něj dva roky přimhuřoval ministr Pospíšil obě oči před nezákonnostmi v postupu v Čunkově kauze. Teď, posílen solidaritou mnoha státních zástupců a soudců s Bašným, si řekl, že toho má dost. „Pospíšil svým rozhodnutím vlastně potvrzuje, že veřejná kritika Bašného vůči postupu zastupitelství v Čunkově kauze byla přiměřená,“ vyvozuje Právo. Podle něj praskla první obruč na sudu spravedlnosti, tu další může nechat prasknout vláda, když na Pospíšilův návrh odvolá z funkce nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou.
