Přehled tisku

0:00
/
0:00

Sovětský diktátor měl Československo za nespolehlivé. Výsledkem byl Gottwaldův alkoholismus, píše na své titulní straně Mladá fronta Dnes.

Sovětský diktátor měl Československo za nespolehlivé. Výsledkem byl Gottwaldův alkoholismus, píše na své titulní straně Mladá fronta Dnes.

Za "nejslabší článek v soustavě lidově demokratických (rozuměj Sověty kontrolovaných) států" označoval sovětský diktátor Stalin Československo pod vládou komunistů, kteří mu přitom po puči 25. února 1948 dělali, co mu na očích viděli, napsala Mladá fronta Dnes. Nově nalezené dokumenty podle ní ukazují, že sovětský tlak přivedl vůdce československých komunistů, prezidenta Klementa Gottwalda k naprosté závislosti na alkoholu a pak mu prý stačilo přinést láhev vodky a on podepsal vše, co si Moskva přála. Deník se zde odvolává na popis situace od tehdejšího náměstka předsedy vlády Zdeňka Fierlingera.

Sověti například v roce 1951 označovali politické poměry v československém státě za nejisté, bojeschopnost ozbrojených viděli jako nízkou a pochybovali o spolehlivosti většiny velitelského sboru. Stalin nemohl Gottwaldovi zapomenout zejména odmítnutí vojenské pomoci v únoru 1948 a připomínal, že jen v Československu a Bulharsku nejsou umístěna sovětská vojska, píše Mladá fronta Dnes. Podle ní se Gottwalda zmocňoval děsivý strach, který stále častěji zaháněl alkoholem. „Musel ho vypít ohromné množství, protože během několika málo let jeho osobnost zcela rozložil. Z energického a (všeho) schopného politika, kterým bezesporu byl v únoru 1948, se Gottwald za pět let, které mu zbývaly, změnil v opuchlou trosku,“ uzavírá deník.


Shromáždění k výročí únorových událostí roku 1948 nazvané Na komunisty si zvykat nechceme a nebudeme, foto: ČTK
Historik Oldřich Tůma pak na komentářové straně Mladé fronty Dnes píše, že k „Vítěznému únoru“ by bývalo došlo, i kdyby tři nekomunistické strany nenabídly demisí svých ministrů komunistům vhodnou záminku. Podle něj o tom svědčí i teprve nedávno nalezený rozkaz zemského velitele SNB plukovníka Dybala z 9. února, který měl vést k úplnému ovládnutí bezpečnostního sboru především v Praze komunisty a stal se bezprostřední příčinou demise. „Že si vedení národních socialistů dokázalo opatřit informace o rozkazu a že dokázalo rozšifrovat jeho zakamuflovaný význam, svědčí o tom, že nekomunisté nebyli informací o plánech a strategii KSČ překvapeni. Tím více však překvapí, jak pasivně a nerozhodně se během rozhodujících dnů chovali,“ píše Tůma. Jako by podle něj doufali, že věci se přece jen vrátí k normálnímu rozhodování odpovídajícímu parlamentní demokracii.

„Nemohli se více mýlit,“ poznamenává historik. Že se únorem 1948 „otevírala cesta do pekel a marasmu“, toho si podle Tůmy možná paradoxně byli vědomi i ti, kteří Vítězný únor organizovali a cítili se tehdy jako vítězi. „Mnohá dobová svědectví mluví o tom, že atmosféra byla spíše stísněná a trochu rozpačitá než euforická. Jako by i někteří z těch, kteří právě přebírali moc, začínali v koutku duše cítit, že takto to snad ani nechtěli,“ píše v Mladé frontě Dnesředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a uzavírá: „Někteří z nich se k jasnému poznání propracovali obtížně a až za dlouho a alespoň se pokusili něco napravit v 60. letech a potom v disentu.“


Pozemní systém raketové obrany plánovaný pro Evropu ještě nefunguje a zůstává ve stadiu zkoušek. V těch je třeba pokračovat, ale zároveň jednat s Ruskem a NATO. Podle deníku Právo to delegaci sociálnědemokratické frakce Evropského parlamentu ve Washingtonu řekla šéfka amerického sněmovního podvýboru pro strategické síly Ellen Tauscherová. Deníku to sdělil vedoucí delegace, europoslanec Libor Rouček, s tím, že Obamova administrativa záležitost štítu v Evropě nechává otevřenou. Podle europoslance však Tauscherová dala také najevo, že radar plánovaný pro Česko by mohl mít širší využití, protože může až o polovinu zvýšit účinnost jiných a prověřených protiraketových systémů, které by pak byly s to vykrýt středoevropský prostor místo raket plánovaných pro Polsko.


Bertramka
Proslulá pražská vila Bertramka, ve které Wolfgang Amadeus Mozart dopsal operu Don Giovanni, se vrací právoplatným majitelům, informují Lidové noviny. V roce 1929 ji od mezinárodní nadace Mozarteum odkoupila česká Mozartova obec. Komunisté ale obec v roce 1986 protiprávně donutili, aby se vily vzdala. Českým soudům trvala náprava křivdy bezmála 18 let, konstatují noviny. Až od minulého čtvrtka Bertramka po rozhodnutí pražského vrchního soudu definitivně náleží Mozartově obci. Podle Lidových novin předseda Mozartovy obce Tomislav Volek již plánuje změny. Dosavadní expozice považuje za sice efektní, ale o vztahu Mozarta k Praze podle něj příliš nevypovídá. Obec také plánuje pořádání pravidelných mozartovských koncertů pro veřejnost.


Za návrat ke spravedlnosti a právu označuje komentář deníku Právo rozhodnutí ministra spravedlnosti ochránit odvolaného vedoucího liberecké pobočky krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem Adama Bašného. Jeho ústecký šéf Jiří Křivanec ho odvolal kvůli údajným opakovaným manažerským pochybením, sám Bašný však důvod odvolání vidí ve své kritice způsobu vyšetřování bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Ministr odvolal Křivance poté, co odmítl vzít Bašného zpět. „Válka státních zástupců? Ale kdeže, jen postupný navrtav k pravdě a právu,“ píše deník. Podle něj dva roky přimhuřoval ministr Pospíšil obě oči před nezákonnostmi v postupu v Čunkově kauze. Teď, posílen solidaritou mnoha státních zástupců a soudců s Bašným, si řekl, že toho má dost. „Pospíšil svým rozhodnutím vlastně potvrzuje, že veřejná kritika Bašného vůči postupu zastupitelství v Čunkově kauze byla přiměřená,“ vyvozuje Právo. Podle něj praskla první obruč na sudu spravedlnosti, tu další může nechat prasknout vláda, když na Pospíšilův návrh odvolá z funkce nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou.


Kateřina Neumannova, foto: ČTK
Jako královnu salámové taktiky vidí Lidové noviny„královnu bílé stopy“ Kateřinu Neumannovou ve funkci prezidentky organizačního výboru Mistrovství světa v severském lyžování v Liberci. „Nemůžete-li něco získat naráz, získáváte to po kouscích, jako když odkrajujete kolečka salámu. A tak to běželo i s libereckým šampionátem,“ píší noviny a připomínají, že před pěti lety, když Liberec kandidaturu vyhrál, se organizátoři dušovali, že žádné státní dotace chtít nebudou. „Jistě, u toho Kateřina Neumannová nebyla. Pak ale do už rozjetého salámového vlaku naskočila zdatně. Z prvotního nic byla náhle miliarda a pak – kolečko ke kolečku – miliardy dvě,“ glosují noviny ve chvíli, kdy si Neumannová vymohla od Libereckého kraje dalších 15 milionů na propagaci regionu v zahraničí. Podle Lidových novin by ale jako fanynka Václava Klause „mohla těmi penězi přispět na salám pro tamní nezaměstnané skláře“.