Přehled tisku

0:00
/
0:00

Lidové noviny glosují neúčast prezidenta Václava Klause na shromážděních k uctění obou významných událostí 17. listopadu, které mluvčí Hradu vysvětlil vyčerpáním po náročném programu předchozích dnů.

Václav Klaus | Foto: Radio Prague International
Lidové noviny glosují neúčast prezidenta Václava Klause na shromážděních k uctění obou významných událostí 17. listopadu, které mluvčí Hradu vysvětlil vyčerpáním po náročném programu předchozích dnů.

„Ani mimořádné nasazení při návštěvě Irska, ani následný stres způsobený negativním ohlasem veřejného mínění na jeho 'diplomatickou aktivitu' však není pro prezidenta republiky dostatečnou omluvou,“ píší noviny, podle nichž Klaus udělal v pondělí hrubou chybu, za poslední týdny několikátou v řadě. „Od vadných analýz situace v ODS až po nezvládnutou návštěvu Irska,“ připomínají Lidové noviny.


Růst cen v obchodech přiměl letos lidi ke změně. Omezili nákupy věcí, bez kterých se obejdou. Ušetřit chtějí i o Vánocích, píše Mladá fronta Dnes. Podle ní whisky už nejde tolik na odbyt, zato rumu se prodá o pětinu více než loni. Češi však kupují i méně žvýkaček, džusů nebo kávy. Růst cen v obchodech, který donutil lidi šetřit, sice už pomalu odeznívá a dokonce přichází jejich pokles. Podle Mladé fronty Dnes se však obchodníci a výrobci nemohou příliš těšit na lepší tržby, protože česká ekonomika kvůli krizi přibrzdí a lidé budou při nákupech nadále opatrnější. Deník také uvádí, že průměrný dospělý Čech chce za přípravu na Vánoce a dárky utratit 11 260 korun. I když je to suma o necelých tři sta korun vyšší než loni, ve skutečnosti za ni člověk kvůli růstu cen koupí o něco méně než před rokem.


Mirek Topolánek
Hospodářské noviny uveřejňují text premiéra a šéfa ODS Mirka Topolánka. Dle jeho slov ho po nedávných volbách překvapuje, že je letošní dvojvýsledek pro média i politology takovým překvapením. „Vždyť s ním tu hru po celou dobu hrají, dávají rathovské agresivitě nebývalý prostor a na vyprázdnění obsahu tak mají i oni svůj podíl,“ píše Topolánek a varuje před tím, aby se ODS vydala stejnou cestou. Připouští však, že někteří členové strany jsou jiného názoru, čemuž podle něj nasvědčovala krajská kampaň a potvrdily některé ústupky v krajských koalicích. Premiér ale varuje, že ani vysoká míra flexibility nemusí ODS stačit k vládnutí, když komunisté přestávají být tabu a příští by kabinet mohl být tvořen nebo aspoň podporován sociálními demokraty a KSČM.

Aby se ODS nestala nezajímavou, musí podle Topolánka splnit dva předpoklady: za prvé že ODS neztratí svoji tvář, nevzdá se svých ideových základů, liberálně-konzervativního půdorysu, nezačne zavrhovat reformy. Druhým předpokladem pak podle něj je, že nezakrní do podoby doktrinářské strany, orientované pouze na tvrdé jádro voličů. Strany bez přirozeného koaličního potenciálu, strany uzavřené, národovecké a eurofobní, která zaujme maximálně patnáct procent voličů. To nechme extrémům typu Libertas, píše v Hospodářských novinách premiér Topolánek v narážce na hnutí irského odpůrce Lisabonské smlouvy Declana Ganleyho, s nímž v Dublinu k nelibosti svých hostitelů v průběhu své oficiální návštěvy minulý týden povečeřel prezident Václav Klaus.


O propuštění vězňů na podmínku by mohli spolurozhodovat laici, informuje deník Právo. Takový průlom podle něj chystá ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který podle vzoru některých států USA uvažuje o zřízení tzv. občanských poradních komisí. Ty by v budoucnu mohly místo soudů rozhodovat o podmínečném propuštění. V komisích, které by měly být orgány veřejného dohledu nad věznicemi, by ministr rád viděl poslance a senátory, obecní či krajské zastupitele, pracovníky probační a mediační služby i zástupce církví nebo nevládních neziskových organizací.


Foto: ČTK
Pokud vás šokuje fakt, že většina obyvatel Janova sympatizuje s agresivními pravicovými extremisty, kteří si chtěli vybít svůj vztek na romských spoluobčanech, žili jste doposud patrně na Marsu a nikoli v České republice, píší Lidové noviny. Podle nich v Česku vládne sociální darwinismus, realitky sestěhovávají sociálně nepřizpůsobivé do těch míst, která se jim jeví neperspektivní a radnice ani kraje proti tomu nemohou nic dělat. „Pomoc od státu žádná. Stejně se ovšem chová erár i k těm, kterým takové ghetto vyrostlo 'za barákem' - kašle na ně. Divíte se potom občanovi, který se nechce smířit s tím, že mu ukradnou vše, co nemá přivázané řetězem, a když se ozve, je označen za rasistu, případně napaden, že sympatizuje s extremisty?“– ptá se autor. Podle něj takovému člověku jsou politologické poučky lhostejné, je rád, že se jej někdo „zastal“, někdo, kdo nebagatelizuje jeho problémy. „Dokud vláda nezačne konat, budeme slýchat pochvaly ministra vnitra zasahujícím policistům stále častěji,“ poznamenávají k tématu Lidové noviny.


David Rath, který za týden zasedne do křesla středočeského hejtmana, chce ještě letos začít s nočními přepadovými kontrolami soukromých a městských nemocnic ve svém kraji. Zaměřit se chce na ty, které už dlouho kritizuje. Pokud při kontrole neobstojí, hodlá Rath využít svých pravomocí a zrušit jim registraci. V tom případě by nemohly nemocnice dál fungovat, informují Hospodářské noviny. Rath podle nich slibuje, že nočních přepadovek se bude osobně účastnit. Zaměřit se chce hlavně na zprivatizované nemocnice, o nichž tvrdí, že kvůli zisku šetří na lékařské péči. Deník cituje šéfy a majitele nemocnic, kteří se dle svých slov kontrol neobávají nebo je dokonce vítají slovy: "Někdo se pořád snaží veřejnosti namluvit, že soukromé nemocnice fungují hůř než ty ostatní. Budeme rádi, když pan Rath při svých kontrolách zjistí, že to není pravda."


Skoro polovina rodičů si povídá s dětmi nejvýš 45 minut denně, píše Mladá fronta Dnes. Z dosud nejrozsáhlejší studie o dětech, kterou zpracovala agentura Median, podle deníku vyplývá, že 41 procent rodičů hovoří s vlastními dětmi nanejvýš tři čtvrtě hodiny denně a tátové jsou v tom výrazně pozadu za matkami. Deník cituje názor psychologa, že stačit by mohlo i 45 minut denně, jen aby to bylo skutečné povídání na nějaké téma. Onen čas totiž podle průzkumu zahrnuje také organizační dotazy a pokyny o mytí rukou, nezapomenutí svačiny a podobně.


S mobilním internetem jsme na tom hůř než Rumuni, tvrdí Lidové noviny ve své glose o přístupu českých operátorů k vysokorychlostním internetovým službám. „Současný zatuchlý stav operátorům každopádně vyhovuje. Účtují nesmírně vysoké ceny, ve finančních výsledcích si pochvalují klesající náklady na investice. Výnosy mohou posílat svým matkám, které peníze od českých zákazníků používají na investice v zemích, kde sebou zákazníci nenechávají tak orat jako v Česku a vyžadují od operátora něco víc než sedm let staré technologie,“ píše deník.