K rekordně sílícímu kurzu koruny, která minulý týden poprvé prolomila hranici 23 korun za euro, se v Hospodářských novinách vyjadřuje premiér Mirek Topolánek.
Foto: Štěpánka Budková
K rekordně sílícímu kurzu koruny, která minulý týden poprvé prolomila hranici 23 korun za euro, se v Hospodářských novinách vyjadřuje premiér Mirek Topolánek.
"Nemyslím, že posilování koruny představuje vážnější hrozbu pro českou ekonomiku,"říká premiér listu a dodává, že urychlení přijetí eura ani v této situaci není na pořadu dne, protože ty dva problémy podle něj spolu nesouvisejí. Premiér nedoporučuje ani intervence České národní banky, které považuje za drahé a neúčinné. Za problém považuje silnou měnu ministr financí Miroslav Kalousek, i podle něj však vláda ani centrální banka nemají příliš možností, jak proti kurzu bojovat. "Udělali jsme maximum. Nerozpouštíme dotace z EU, které dostáváme v eurech do ekonomiky, ani tam nechceme pouštět příjmy z privatizace," citují Kalouska Hospodářské noviny.
Minimálně každý desátý dospělý Čech už je evidován v rejstříku neplatičů. Vyplývá to z aktuální statistiky sdružení SOLUS, které tento rejstřík spravuje, píší Lidové noviny. Ke konci června mělo záznam v evidenci neplatičů 678 tisíc lidí, kteří nesplácejí půjčku či dluží za služby. Proti loňsku tak počet neplatičů stoupl o 41 procent. Důvodem nárůstu je jak stoupající počet členů sdružení, kteří sdílejí informace, ale i obecně se zvyšující počet lidí, kteří mají potíže se splácením, informuje deník. Členům sdružení SOLUS už Češi dohromady dluží 13 miliard korun. I když údaje o počtu českých neplatičů i celkové dlužné částce působí hrozivě, v poměru k celkovému zadlužení se údajně nejedná o nijak vysoká čísla, dodávají však Lidové noviny.
Foto: Evropská komise
Nové členské země Evropské unie včetně Česka ještě nedostaly ověřená znění základních smluv unie. Samy smlouvy to přitom stanovují a je otázka, zda jsou tedy platné, píše Mladá fronta Dnes. Na vině je podle ní archiv italské vlády, který nezvládá ověřování tuny dokumentů. Ani čtyři roky po vstupu do unie nejsou dostupná ověřená znění smluv, které tvoří primární právo unie a Česká republika tak dosud neratifikovala ani Smlouvu o Evropské unii nebo Smlouvu o založení Evropského společenství. „Zmíněné smlouvy dosud nebyly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv a my se jimi řídíme skutečně jen ze své dobré vůle. Je to skandální," cituje deník experta na ústavní právo z Univerzity Karlovy Jána Gronského.
„Kráva, prasata, kreténi, dementi, hovada, bordel, pitomci. Že jde o slova, která jsou nejčastěji slyšet v hospodách čtvrté cenové kategorie? Omyl. Tyto jadrné české výrazy zaznívají v poslední době veřejně z úst českých politiků. Obvykle na adresu jejich protivníků," píše na své titulní straně deník Právo. Jím oslovení politologové i psychologové se shodují, že zhrubnutí přišlo nejen v politice, zřejmě jako reakce na někdejší cenzuru. "Politici stále mezi sebou bojují, musí mít nějakého nepřítele, což se promítá do jejich vyjadřování," cituje například deník politoložku Vladimíru Dvořákovou. Vulgarity politiků podle ní mohou negativně ovlivňovat lidi, především tím ale politici podrývají autoritu institucí, které zastupují, cituje politoložku deník Právo.
Za problematický pokus označují
Ministr vnitra Ivan Langer chce od příštího roku změnit pravidla pro přijímání policistů tak, aby uchazeč o některá místa nemusel být stoprocentně zdravý. Týkalo by se to ale pouze těch, kteří nezasahují v terénu. "Nepotřebuji, aby expert na počítače byl atlet, který uběhne stovku za 9,9 vteřiny. Je mi jedno, jestli má atopický ekzém a 14 dioptrií. Tuhle práci musí dělat odborník, ne mistr světa,"říká citují Langera Hospodářské noviny. Podle nich k tomu ministra nutí dvě věci: musí co nejdříve sehnat pět tisíc policistů, kteří po vlně odchodů z přelomu roku ve službě chybějí. Policie přitom potřebuje i lidi, kteří by pracovali v kancelářích: počítačové odborníky nebo experty na DNA. A právě tyto zájemce často ztrácí jen z toho důvodu, že neprojdou zdravotní prohlídkou, připomíná deník.
Z českých měst mizí kamenné videopůjčovny, informuje Právo. Majitele videopůjčoven již delší čas trápí ztenčující se počet zákazníků a řada provozoven už byla nucena živnost uzavřít. Vlastníci videopůjčoven i distribuční firmy se shodují, že na vině je stahování filmů z internetu a prodej filmových nosičů jako příloh novin či časopisů.
