Přehled tisku

atomova_bomba.jpg
0:00
/
0:00

Rusko zvažuje rozmístění raket schopných nést jaderné hlavice na území své baltské enklávy kolem Kaliningradu. S odvoláním na zdroje blízké ruskému ministerstvu obrany to napsal britský server Times Online, z něhož cituje Právo.

Kaliningrad podle serveru předminulý týden navštívili ruští experti, kteří zkoumali tamní možnosti k rozmístění nejmodernějších jaderných zbraní. Na západní Evropu by tak poprvé od konce studené války znovu mířily ruské zbraně, připomíná deník a z britského serveru cituje zdroj z ruského ministerstva obrany, který říká, že by šlo o naprosto legitimní opatření. „Jestliže chce Amerika zvýšit svou vojenskou přítomnost v Evropě, pak máme právo postupovat stejně,“říká ruský zdroj.


Jiří Čunek
Očištění Jiřího Čunka není tak dokonalé, jak to doposud vypadalo. Detektivové americké agentury Kroll naznačují, že Čunek si své sporné miliony mohl vydělat lobbingem za státní zakázky pro Zbrojovku Vsetín. A že není jisté, jestli tyto peníze někdy zdanil, píší o jednom z hlavních témat těchto dní Hospodářské noviny. Případné krácení daně je ale podle nich jako trestný čin už promlčeno a pozdě je i na kontrolu berního úřadu.


Čunkovi se neomluvím, říká v té souvislosti v krátkém rozhovoru pro Lidové noviny ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Řekl jsem mu, že pokud se prokáže, že je úplně čistý, tak se mu omluvím. Vím ale, že Krollové mají nějaké další závažné informace, podrobnosti,“říká novinám ministr a pokračuje: „Také soudní proces proběhl podivně. Proto jsem zadal další audit na přezkoumání postupu policie a státního zastupitelství. V žádném případě se mu proto neomluvím.“

Na otázku, zda na akci prověřování Čunkových financí najde alespoň něco pozitivního, Schwarzenberg odpovídá, že velmi málo, protože mu budou všichni nadávat, že je pitomec a slaboch a že podlehl premiérovi. „Pokud by vznikl precedens, že se důkladně prověří finance politika, který se dostane do problémů, tak bych byl rád,“ dodává však ministr zahraničí. Závažný problém by pak viděl hlavně v tom, kdyby se chybějící strany nakonec nenašly ani na policii či státním zastupitelství. Podle Schwarzenberga by to byla tvrdší záležitost než nevysvětlené peníze.

Samotný Jiří Čunek pak Lidovým novinámříká, že firmě Knoll slíbil zbývající část spisu získat. Ta podle něj buď zprávu vůbec neovlivní, nebo by mohla vyznít ještě více v jeho prospěch.

V glose k této kauze pak Lidové noviny za oběti případu Čunek označují Topolánka a Bursíka. To, co si o auditu myslí Topolánek s Bursíkem, je dáno jejich motivací – udržet vládu pohromadě, poznamenává deník. Proto vypouštějí předem jednoznačné soudy o zprávě, která se ukázala jako nekompletní. Na adresu ministra zahraničí Lidové noviny poznamenávají, že se musí rozhodnout, zda svým dosavadním kreditem bude dotovat deficit reputace lidoveckého předsedy. Schwarzenberg však podle nich zatím vymýšlel pouze to, jak naservírovat výsledek auditu veřejnosti, aby byl co nejstravitelnější. „Nic takového si však Čunek nezaslouží,“ píší noviny a ironizují nové Čunkovy vysvětlení, že milion v jeho majetku našetřil z diet na služebních cestách. „Hle, král paštikářů, v létě pije z kaluže a spásá stromy u silnic, v zimě se potuluje kolem krmítek pro zvěř, spí vždy na mezi. Osvědčená cesta k milionu, že? Tohle může myslet vážně jen velice otrlý či poněkud 'pomalejší' politik,“ uzavírají Lidové noviny.


Karlův most ničí sbíječky opravářů, píše Mladá fronta Dnes. Podle ní má most o dost větší problém, než se doposud soudilo. Do unikátní gotické památky zatéká a kamenné kvádry zábradlí se uvolňují. Kvůli katastrofálnímu stavu mostu tu už rok probíhá generální rekonstrukce, jenže teď se zdá, že oprava, která měla most zachránit, mu spíše škodí. Někteří obyvatelé přilehlé Malé Strany si podle deníku stěžují na to, že dělníci most opravují necitlivě a při bourání staletých kamenných kvádrů používají dokonce i sbíječky. Kameny kvůli tomu praskají a rozbíjejí se, cituje deník bývalého zastupitele Prahy 1, který si na postup oprav stěžoval na ministerstvu kultury. Na most proto v pondělí dorazila ministerská inspekce. Kdy budou známy výsledky jejího šetření, však úředníci zatím nevědí.


Jak zajistit, aby staří lidé v léčebnách dlouhodobě nemocných netrpěli špatnou péčí? Recept ministra práce a sociálních věcí je jednoduchý. Rodiny nemocných by si měly péči platit alespoň částečně ze svého, píše Mladá fronta Dnes. „Chceme zavést vyživovací povinnost dětí vůči starým rodičům. Tím nalijeme chybějící peníze do systému péče o staré lidi,“ reagoval podle deníku ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas na zjištění Mladé fronty Dnes, jak hrubě v některých léčebnách pacienty zanedbávají. To, že by děti měly přispívat na péči o rodiče, je podle ministra systém samozřejmý v mnoha západoevropských zemích a stejné pravidlo chce Nečas prosadit i v Česku. O zákoně, který by novinku zavedl, se teprve jedná. „Špatná péče o staré lidi je primárně selhání rodin, protože ty mají své předky na starosti především,“ cituje v té souvislosti ministra práce Mladá fronta Dnes.