Přehled tisku

Jiří Čunek
0:00
/
0:00

Vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek nemluví pravdu, když tvrdí, že v letech 1996 a 1997 nepobíral od státu sociální dávky pro rodiny s nízkými příjmy, píše na titulní straně deník Právo.

Jiří Čunek
Čunek se v televizi Nova ohradil proti sobotnímu článku Práva, podle něhož Čunkova rodina poměrně štědře sponzorovala církev v době, kdy sama pobírala sociální dávky. Právo v pondělí přináší kopie údajných dokladů o tom, že Čunkovi kromě příspěvků na dítě a mateřské pobírali i sociální příplatky a příspěvky na bydlení, což vicepremiér zčásti přiznal už loni na podzim. Přestože však jejich rodinnému rozpočtu musel vypomáhat stát, dokázal Jiří Čunek v uvedených dvou letech přispět církvi na humanitární účely dohromady více než 35 tisíci korun, poznamenává Právo.

Podle Mladé fronty Dnes policejní vyšetřovatelé, když počátkem minulého roku sbírali důkazy o tom, jestli vzal Jiří Čunek úplatek, si dávali dobrý pozor, kde co řeknou. Žili totiž v domnění, že je sleduje a odposlouchává Vojenské zpravodajství.„Jsou dvě možnosti: buď chtěl policisty někdo vystrašit zmínkami o tajných službách, nebo se armádní zpravodajství opravdu snažilo zjistit, jak vyšetřování postupuje," píše deník a dodává, že to by bylo nezákonné, protože případ Čunek nemá nic společného se strategickými zájmy české armády. Vedení Vojenského zpravodajství ale odmítá, že by služba zjišťovala, co se děje kolem Čunka, uvádí také Mladá fronta Dnes. Podle ní se však po rozšíření zprávy o údajném sledování Vojenským zpravodajstvím vyšetřovatelé začali bát a například přestali v souvislosti s kauzou Čunek úplně používat mobilní telefony.


Logo ODS
Která ODS tu zůstane - Klausova, nebo Topolánkova? - ptají se Lidové noviny v souvislosti s irským odmítnutím lisabonské smlouvy a připomínají, že zatímco prezident smlouvu se vším všudy pohřbil, premiér je zdrženlivý a ratifikaci neodpískal. Odráží to chronické schizma v ODS, na kterou i přes Topolánkovo předsednictví má stále velký neformální vliv hlava státu. Výsledky irského referenda způsobí v ODS pořádný čardáš, domnívají se Lidové noviny, podle nichž za sporem v straně je potřeba vidět, že jde v zásadě o Česko.


'Zelené' poslankyně Jakubková (vlevo) a Zubová, foto: ČTK
Mají zelení právo považovat se za stranu schopnou dalšího fungování? - ptají se Hospodářské noviny a připomínají, že Věra Jakubková a Olga Zubová jsou na cestě z bran poslaneckého klubu, který by s jejich odchodem přestal existovat. A když si tyto i další neshody chtěli zelení chtěli o víkendu vyjasnit na republikové radě, zjistili, že jejich stranické těleso není usnášeníschopné, pokračují noviny. Podle nich po Straně zelených asi nikdo nemůže chtít, aby se nehádala třeba o radar. Pokud ale hrozí rozpad klubu a podlomení koaliční většiny, měl by předseda svolat mimořádný sjezd, aby se vyjevilo, kdo má větší podporu. A hlavně jestli menšina je schopná smířit se s prohrou, což je základní předpoklad pro fungování každé strany, uzavírají Hospodářské noviny.


České muzeum v USA padlo za oběť povodni, čteme v Mladé frontě Dnes. Ještě před čtrnácti dny v něm bylo možné si prohlížet fotografie Čechů, kteří se v srpnu 1968 postavili ruským tankům. V neděli už bylo Národní české a slovenské muzeum a knihovna v americkém městě Cedar Rapids zatopeno až po střechu vodou, píše deník. Škody v jediném americkém muzeu, které se profesionálně věnuje české a slovenské historii, budou podle novin rozsáhlé. Muzeum, které vystavuje předměty a fotografie z československé historie včetně sbírky národních krojů, aby si emigranti v Americe mohli připomenout své kořeny, tento rok otevřelo dokonce v březnu speciální multimediální expozici věnovanou roku 1968. „Voda se však k muzeu zachovala stejně nemilosrdně jako ruské tanky v roce 1968 v Československu. Jen krev při tom netekla," poznamenává Mladá fronta Dnes.


Oba mají vysokoškolské vzdělání i zaměstnání s vysokou společenskou prestiží. Přesto si chirurg z Královských Vinohrad vydělá skoro třikrát víc než učitel na pražském gymnáziu, srovnávají dvě konkrétní osoby Hospodářské noviny. Podle nich se platy doktorů a učitelů začaly od sebe vzdalovat hned po listopadu 1989. Propast mezi jejich ohodnocením se ale výrazně prohloubila v posledních deseti letech. Zatímco v roce 1997 měl průměrný doktor o necelých sedm tisíc víc než učitel na gymnáziu, loni už byl mezi nimi rozdíl víc než 17 tisíc. "Jako lékaři jsme si uměli své zájmy obhájit, učitelé nikdy takový tlak na politiky nevyvíjeli," cituje deník někdejšího šéfa lékařských odborů a České lékařské komory Davida Ratha. Noviny dále přinášejí porovnání, podle kterého si průměrný lékař v nemocnici vydělá 43,5 tisíce korun. Učitel na gymnáziu je na tom s 26 tisíci hrubého podstatně hůř, ale je na tom mezi učiteli ještě docela dobře, protože kantoři na středních školách berou v průměru 25 tisíc korun, na základních 24 tisíc, uvádějí Hospodářské noviny.


Kulturnímu střetu mezi japonskými zaměstnavateli a českými zaměstnanci se věnuje Mladá fronta Dnes. Popisuje scénu z brněnské pobočky japonské firmy, kde šéfové s úsměvem předcvičují sestavu, kterou znají už od školky, a čeští zaměstnanci se sice přidávají, ale očividně bez nadšení. Pro Japonce je firma na prvním místě a jejich kulturní střety například se zdejším prostředím pro ně většinou končí zklamáním a frustrací. Těžké je pro ně zjištění, že zpěvem, podrobnou nástěnkovou direktivou ani rozcvičkami nenaučí Čecha milovat svého zaměstnavatele. Spíše naopak. Zatímco totiž v Japonsku tyto rituály prohlubují loajalitu mezi firmou a zaměstnancem, Čech si je spíše s spojí s komunistickými totalitními pořádky, píše Mladá fronta Dnes a dodává, že v uvedené brněnské továrně musely být rituály pro velký odpor zaměstnanců po několika měsících zrušeny.