Přehled tisku

0:00
/
0:00

V euroaféře s tajnými konty jedou i Češi, referují Hospodářské noviny v narážce na skandál s daňovými úniky prostřednictvím lichtenštejnských kont, jež vedle Německa vyšetřují země tří kontinentů.

Novinám to naznačil zdroj, který má údajně informace o části databáze, kterou bývalý pracovník jedné lichtenštejnské banky ukradl a prodal německé tajné službě. Nabídky Německa, které poskytuje údaje z diskety, využívají další země. Považují za důležité informace prověřit, protože tajná konta mohou sloužit třeba i ke korupci. Jen Dánsko disketu s daty z etických důvodů nechce.

Ministr financí Miroslav Kalousek
I český ministr financí Miroslav Kalousek má prý etický problém a chce počkat, až Němci údaje sami nabídnou. „Jenže takové vyčkávání nemá smysl - nabídka už přišla," oponují Hospodářské noviny a uvažují, že vyčkávací taktika může vyvolat řadu spekulací. Počínaje tím, že úřady ve skutečnosti o data zájem nemají, aby ochránily vlivné byznysmeny, až po domněnky, že některé neoficiálně získané údaje mohou tzv. "řízeně uniknout" do médií. Mají Češi nejpřísnější etický standard na světě? - ptají se k tématu na jiném místě Hospodářské noviny. „V Německu probíhá vyšetřování včetně ranních domovních prohlídek. Na rychlosti záleží," připomíná deník a dodává: „Skutečně není jasné, nač vlastně 'rozumně a slušně' čeká. Možná ho to nenapadlo, ale vyznívá to bohužel jako vzkaz daňovým delikventům: Zmizte ze země, než začne razie."


Studenti vypátrali více osudů Židů než historici, informují Lidové noviny v článku o projektu Zmizelí sousedé. Na nápad nechat bádat děti přišla před devíti lety tehdejší pracovnice Židovského muzea v Praze Marta Vančurová z pocitu bezmoci. Školy - pod dojmem povinných přednášek z totality - nestály o nabídky pamětníků, že budou vyprávět o holokaustu. Do projektu se tak na dobrovolné bázi zapojili žáci a studenti a v některých případech zjistili víc zajímavých věcí, než místní historici. Do hledání pamětníků, zapisování příběhů a shromažďování fotografií a dokumentů se nyní zapojuje asi deset škol ročně.


Více než polovina seniorů občas finančně vypomáhá rodinám svých dospělých a často velmi dobře situovaných dětí, referuje na své titulní straně deník Právo. Deset procent důchodců dokonce vždy, když je to třeba. Pouze 44 procent domácností seniorů svým dětem nikdy finanční výpomoc neposkytlo. Naopak dospělé děti svým rodičům finančně pomáhají spíše výjimečně: 72 procent rodin dětí tak nedělá vůbec, vyplývá dále z několika průzkumů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Senioři nejčastěji sahají do svých životních úspor, aby dětem vypomohli s dovolených, když si pořizují nové auto, kupují či zařizují byt, pouštějí se do podnikání nebo se rozvádějí či zase žení. Deník upozorňuje, že rodiny většiny důchodců rozhodně nemají peněz nazbyt - průměrná výše penze, na které je jako na jediném zdroji příjmů závislých až 95 procent českých důchodců, se pohybuje kolem devíti tisíc korun měsíčně.


Proč nesouhlasí s medailí pro bratry Mašíny, vysvětluje v Lidových novinách předseda ČSSD Jiří Paroubek. „Jako premiér totiž nese pan Topolánek odpovědnost za více než 10 milionů obyvatel země, ne jen za sebe. Pokud je snem pana Topolánka mít v ČR americký radar, není již tento sen vlastní 70 procentům jeho spoluobčanů. A stejně tak není snem všech, aby byly činy bratří Mašínů vyznamenány medailí předsedy vlády. Nikoli medailí Mirka Topolánka, ale medailí premiéra ČR," píše Paroubek. Vyjadřuje svůj obdiv statečnosti jejich otce, podplukovníka Josefa Mašína, kterého označuje za národního hrdinu. Šéf ČSSD chápe i motivaci skupiny bratří Mašínů, kteří za vše, co jejich rodina protrpěla, měli plné právo nenávidět tehdejší režim. Připomíná však, že i války mají svá pravidla, byť ta jsou často porušována, a jedním ze základních pak je chování k zajatcům a civilistům. „Bratři Mašínové na své křížové výpravě proti komunistům mj. zastřelili civilistu, který bránil podnikové výplaty, a podřízli spoutaného a bezbranného policistu - zajatce. A ať již předtím, či potom vykonali cokoli, za tyto skutky jim dle mého názoru jakákoli forma ocenění nepatří," uzavírá Paroubek v Lidových novinách.


Přidělování víz opravňujících mít v Česku legální zaměstnání provází i nadále korupce. Podle Mladé fronty Dnes to alespoň tvrdí firmy vozící Vietnamce do Česka a nově i některé univerzity, které mají zájem o tamní studenty. O víza do Česka je mezi Vietnamci velká poptávka, a tak pro jejich získání musí údajně často podplácet až dvěma tisíci dolary. Ministerstvo zahraničí to odmítá.

Deník připomíná, že o korupci v Hanoji se mluví delší dobu, ale teprve letos na začátku roku promluvila první firma o tom, jak získávání víz funguje: Pokud chtějí Vietnamci víza rychle, musí uplatit agentury zajišťující jejich udělení částkou až dva tisíce dolarů. Podle ministerstva zahraničích věcí mají lidé, kteří mají podezření na trestný čin, podat trestní oznámení nebo přestat s nepodloženými obviněními. Argumentuje tím, že činnost velvyslanectví loni zkoumala i inspekce ministerstva, ale žádné chyby nenašla.

Podle Mladé fronty Dnes se Vietnamci stávají hitem českých personalistů: jen za leden jich v Česku přibylo půl druhého tisíce a legálně jich v zemi pracuje již 6 295. Zájem o ně mají automobilky, jako řidiče je chce vyzkoušet logistická firma. Nevládní organizace La Strada ale podle deníku upozorňuje na stále větší problémy s vykořisťováním vietnamské komunity v Česku jejich krajany. Podle zprávy o vietnamských imigrantech jsou nejvíce ohroženi ti, kteří zde nemají žádné příbuzné a před odjezdem se silně zadlužují. Mezi pracovními agenturami a Vietnamci v továrnách už začíná fungovat podobný klientský systém, jaký je z Čech známý například u Ukrajinců, tedy že agentura strhává pracovníkům značnou část výdělku z platu a pracovníci jí musí odevzdávat všechny odměny, cituje deník autorku zprávy.


Lidové noviny přinášejí informaci o česko-amerických jednáních, týkajících se úpravy jurisdikce nad americkými vojáky, kteří budou sloužit na základně v Brdech. Podle novin jsou dohody v tomto nejcitlivějším bodě smlouvy o přítomnosti amerických vojáků v samém závěru a americká strana v nich nakonec souhlasila s českým návrhem. „Ten spočíval v tom, že američtí vojáci na radarové základně budou během výkonu služby podléhat jurisdikci USA. Pokud se ovšem trestného činu dopustí po službě, budou podléhat českým zákonům a českým soudům," píší Lidové noviny a vysvětlují, že pokud se voják po službě opije a způsobí dopravní nehodu, bude souzen českými orgány, zatímco pokud způsobí škodu svou neopatrností při službě, bude se zodpovídat ve Spojených státech. Podle deníku však bude složitý výklad případu, kdy by se americký voják - třeba i ve službě dopustil násilného trestného činu, například znásilnění. V takovém případě by měly právo vojáka soudit pravděpodobně české soudy, protože znásilnění se neslučuje s plněním služebních povinností, dovozují Lidové noviny, mluvčí ministerstva obrany ale dodává, že jde o velmi komplikovanou problematiku a je třeba ještě počkat na závěr vyjednávání.


V sobotu se spojily dvě největší tuzemské zednářské organizace, informují Hospodářské noviny. Na zasedání v jednom z historických pražských sálů, kterého se zúčastnilo asi 140 lidí, se uskutečnilo sjednocení Veliké lóže České republiky a Velikého Orientu Českého. Akce se zúčastnili mimo jiné i velmistři z Rakouska, Německa nebo Polska. Podle tajemníka Veliké lóže České republiky Vojtěch Orta "v zednářském světě je to vysoce sledovaná událost." K významu akce podle něj napomohlo i to, že čeští zednáři působí i na Slovensku. Deník připomíná, že Veliká lóže České republiky je přímým pokračovatelem prvorepublikové Národní Veliké Lóže Československé, která byla založena v roce 1928 a jejímiž členy byli mimo jiné Edvard Beneš, Jan Masaryk, Alfons Mucha nebo předkové bývalého prezidenta Václava Havla.