Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes přináší rozhovor se znovuzvoleným prezidentem Václavem Klausem. Ten označuje koalici pro Švejnara za uskupení těch, kteří se snaží bojovat proti všemu, co se odehrálo od 17. listopadu 1989.

Václav Klaus, foto: ČTK
Jde jí o zvrat od konzervativně-liberálního systému založeného na důsledné lidské svobodě a ne na diktátu vyvolených. To byl podle Klause cíl té koalice, která se přejmenovává, ale zůstává. Argumentace je pořád stejná, nositelé jsou pořád stejní, říká prezident. A jestli někteří vymizeli v politice, tak podle něj vlivní mediální komentátoři zůstali pořád stejní. „Příští prezidentská volba bude zase o tomtéž. Otázkou je, kdo převezme tu mou štafetu,“ poznamenává dále Klaus. Podle jeho názoru takový prezident nemůže spadnout do české kotliny dva měsíce před volbami a musí už od nynějška pět let trpělivě pracovat.

Lidové noviny ve své glose připomínají, že letos nikdo nemůže pochybovat o tom, že Klaus vyhrál bez podpory komunistů. Veřejná volba, kterou prosadili Švejnarovi stoupenci, tak nakonec Klausovi dobře posloužila. Už není prezidentem z milosti rozhádaných sociálních demokratů a tehdejšího premiéra Špidlu nenávidících komunistů. V tom je jeho mandát jednoznačnější a méně svazující. Klaus by měl tuto svou silnou pozici reflektovat a reagovat tak, jak reagují silní - velkorysostí. Ne v tom, že by hned s každým souhlasil, ale že by dával víc najevo osobní respekt k dobrým úmyslům svých odpůrců.


Foto: ČTK
Když si tiše zvykáme na nákupy poslanců, splétáme nevědomky oprátku, v níž nás může podusit někdo sedmkrát horší než Topolánek s Paroubkem dohromady, píší Hospodářské noviny v narážce na znovuzvolení prezidenta Václave Klause i hlasy tří poslanců, vzešlých z řad sociální demokracie. Premiér „pokaždé vycházel z neobvyklých podmínek a pokaždé dosáhl uspokojivého výsledku. Topolánek ve Strakově akademii ani Klaus na Hradě nikoho nepřekvapí - a tak tiše mlčíme nad cestou, kterou k cíli došli,“ píše komentátor. Podle něj „žijeme v časech, kdy se počítá jen výsledek, a proto nákupy poslanců krom opozice nikdo vládě nepřipomíná,“ což autor označuje za chybu a míní, že až podobné metody někdo použije k mnohem ošklivějším cílům, vina padne na nás všechny, kdo dnes mlčíme. Prezident se sice zbavil nálepky muže vyvezeného na vrchol bolševickou zdviží, jenže dějiny jsou zlomyslné: propříště bude bojovat proti zelené ideologii díky "indispozici" zelené poslankyně Olgy Zubové, konstatují Hospodářské noviny. Dále píší, že se plynule smiřujeme s tím, že politická korupce je normální, ne-li k dokonce správný způsob politického boje a během jediného roku se z ní stal tolerovaný způsob revize volebních výsledků. Zelená poslankyně Zubová a sociální demokrat Snítilý jsou toho důkazem, uzavírá deník.

Tématu přeběhlíků se věnuje i deník Právo. Jeho komentátor píše o dezertérském tyfu v sociální demokracii. V jiných stranách se přeběhlíci nevyskytují nebo aspoň nejsou viditelní při významných poltických aktech, ČSSD už měla Wagnera, Teplíka, Pohanku, Melčáka a nejnověji Snítilého. Odpověď autor nenchází, na závěr však poznamenává - „obecněji vzato by zrození nového přeběhlíka kvůli schválení radaru podtrhlo platnost věty, kterou jsem zaslechl v den druhé prezidentské volby na Hradě: 'Je něco snítilého ve státě dánském'.“


Foto: ČTK
Vypadá to, že komunisté jsou spokojeni se svým místem v ghettu české politiky, říká předseda sociální demokracie Jiří Paroubek v rozhovoru pro Právo. „Jsou uražení, když jim někdo připomíná, že by se třeba mohli jmenovat jinak, že by měli (...) něco dělat s některými svými programovými východisky, aniž by ztratili statut radikálně socialistické strany. Ten jim nikdo nebere a nechce brát,“říká Paroubek. Podle něj po prezidentské volbě KSČM ve větší izolaci, nežli byla před ní. „To se o ČSSD nedá tvrdit, protože jsme rozbili řadu mýtů díky tomu, že jsme postavili Jana Švejnara. Ukázali jsme schopnost spolupráce s občanským středem,“ míní šéf sociální demokracie.


Zleva: Jiří Paroubek, Jan Švejnar a Václav Klaus, foto: ČTK
Podle Lidových novin je to ale Jiří Paroubek, kdo si zavírá dveře směrem nalevo i napravo. Vrátil se totiž ke svému vystupování po prohraných parlamentních volby, kdy obvinil ze spiknutí proti ČSSD „Krejčíře, lháře typu Kubiceho a mocichtivou ODS“. Stejnou ztrátu nervů podle deníku předvedl i tentokrát. Když neuspěl při prezidentské volbě, mohl za to „neschopný nebo všehoschopný předseda komunistů Vojtěch Filip“. Lidové noviny poznamenávají: „Paroubek tak opět ukázal, že nedokáže prohrávat. Pokud neuspěje, kope kolem sebe a hledá nejbližšího viníka. Přitom stačilo, aby prohru obrátil ve vlastní výhodu. Nikdo by se přece nedivil, kdyby Paroubek vystoupil a řekl, že dovést Jana Švejnara tak daleko, že jeho šance vůči Klausovi byly téměř vyrovnané, bylo obrovským úspěchem.“ Paroubek si tak podle komentátora postupně zavírá dveře k další spolupráci už nejen napravo, ale i nalevo. „Především se ale ukazuje, že není dobrým politikem. Nervy, schopnost vyjednávat a dohodnout se, jsou základní politickou zbraní. Možná, že by Jiří Paroubek měl asi opravdu vyslyšet volání své novomanželky, která ho v bulváru nedávno vyzvala, ať už politiky nechá,“ uzavírají Lidové noviny.


Zleva: předseda KSČM Vojtěch Filip, Jana Bobošíková a předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, foto: ČTK
Podle Mladé fronty Dnes ale KSČM teď všechny bitvy prohrála. Přesto, že se po první volbě hlavy státu v sobotu před deseti dny tvářila, že další Vítězný únor může být na cestě. „Komunisté se ztrapnili s absurdním návrhem nominovat Janu Bobošíkovou. Rozhádali se se sociální demokracií a zejména s Jiřím Paroubkem. Nemohou už ani manipulovat s tím, že právě oni přispěli ke znovuzvolení Václava Klause (toho před pěti lety podle svých slov Filip i Grebeníček volili),“ uvádí komentář. Podle něj komunisté navíc svou neschopností a neústupností opět potvrdili, že mají pořád téměř nulový koaliční potenciál. „Jejich voliči tak nemají žádnou naději, že to, co slíbí, budou moci někdy naplnit.“


Jan Švejnar, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes také radí Janu Švejnarovi, že pokud chce uspět v příštích prezidentských volbách, neměl by opakovat nesmysly o tom, že je vlastně tak trochu morálním vítězem, a měl by se raději zamyslet nad tím, co neudělal dobře, a vzít si z toho ponaučení. „Nestačí opakovat smysluprázdné mantry o změně, která s ním přichází. Změna je poběhlice, která jde s každým novým. Jenže v příštích volbách bude novým úplně každý,“ poznamenává autor. Co nabídl Jan Švejnar nyní, je podle komentátora příliš chudokrevné, býložravé, neživotné. „Prezidentskému kandidátovi ale nestačí jen spolknout metr a nést se s koženou neúsměvnou důstojností,“ píše mimo jiné Mladá fronta Dnes.


Mezi čtyřmi českými právnickými školami je nejlepší Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Mezi osmi medicínami vede Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vyplývá to z dosud nejpodrobnějších žebříčků kvality, které sestavily Hospodářské noviny. Podle nich srovnání vycházejí z kritérií, jaká používají pro obdobné žebříčky britské Timesy nebo Guardian a americký týdeník US News & World Report. Mezi právnickými fakultami zvítězila Praha především díky své vědecké činnosti a díky tomu, že vysílá největší množství studentů do zahraničí, píší noviny. Brněnskou právnickou fakultu ocenila expertní porota, do níž Hospodářské noviny přizvaly předsedy vrcholných soudů a přední advokáty. Brno překvapivě zvítězilo v medicíně, „především díky vědeckým výsledkům v přepočtu na učitele a díky svým podrobným průzkumům mezi absolventy“, informuje deník.