Přehled tisku
Pražský hrad se mění v národovecký skanzen, tvrdí Hospodářské noviny. Vzniká zde například nové divadlo, na jehož jevišti se mají konat scénická čtení ze starých kronik za doprovodu živé hudby, což připomíná spíš dopolední vysílání normalizační televize než vážně míněnou divadelní produkci.
Nové hradní divadlo však podle deníku ilustruje docela věrně celkovou situaci. Úroveň kulturní nabídky Pražského hradu je nízká. Rozhodně nižší, než jakou by mohl nabízet jedinečný komplex historických památek, kterým ročně projdou přibližně čtyři miliony návštěvníků a který má velké prostorové i finanční možnosti - třeba letos je rozpočet na kulturní aktivity téměř třicet milionů korun. Ještě před rokem 2003, kdy se spolu s prezidentem vystřídali i lidé v kulturním oddělení Správy pražského hradu, se v hradních prostorách se neustále "točily" velké výstavy s doprovodným programem, vystavovali tu mezinárodně proslulí umělci, své místo tady mělo i současné umění. Správa Hradu pořádala velkolepé výstavní projekty evropského dosahu, konstatují noviny. Současné hradní výstavy s minimálním doprovodným programem podle nich mají nezřídka až půlroční trvání, nekladou si vysoké ambice, jsou zaměřeny téměř výhradně do historie, zcela rezignují na prezentaci zahraničních umělců a současné umění nemá téměř žádnou šanci se prosadit.
U Horní Blatné se ztratil z unikátní přírodní lokality Vlčí jámy sníh, jenž na jejím dně nikdy neroztával. Tamní ojedinělý ekosystém se stabilní teplotou je vážně ohrožen a škody mohou být nevratné. Na vině může být růst teploty a odlesnění svahů v okolí Vlčích jam, ale především zásah lidí, píše Karlovarský deník. Vliv odlesnění svahu i vedra na roztání sněhu nelze vyloučit, ale největší ránu zasadil Vlčím jámám člověk, řekl deníku karlovarský hydrogeolog Jan Pěček. Podle něho jámy poškodili němečtí turisté, když v létě roku 2005 vyrabovali led a sníh z této chráněné přírodní památky v Krušných horách. Odvezli ho odtud v nákladním automobilu dvě tuny. Materiál použili na stavbu sněhuláka v rámci soutěže vyhlášené rádiem. "Po odtěžení takového množství sněhu se zcela změnilo mikroklima lokality Vlčích jam, která se tvořila po několik století. Tento brutální zásah je v současnosti už nenapravitelný. Lze pochybovat, že se situace ještě někdy vrátí do původního stavu," domnívá se podle novin Pěček.
Tomáš Pitr čeká na Jadranu na vývoj své kauzy, píše na své titulní straně deník Právo. Podle jeho informací podnikatel po červnovém útěku před nástupem pětiletého trestu za mnohamilionový daňový únik zamířil na Balkánský poloostrov a zdržuje se na pobřeží a na ostrovech Jaderského moře, převážně v Chorvatsku, kde vyčkává na obnovu svého procesu a vyjednává si operaci páteře v Itálii. S odvoláním na policejní zdroje ale deník dodává, že Pitr nemíní žít na útěku jako uprchlý miliardář Radovan Krejčíř a nechal se prý slyšet, že se na obnovu procesu dobrovolně vrátí.
Pražská energetická burza v úterý oficiálně zahájila obchodování. Na trhu, kde se má časem začít tvoři cena elektřiny, však bylo úplně mrtvo. Za celý den se uzavřel pouze jediný obchod, referuje Mladá fronta Dnes. Podle deníku se na nezájmu investorů podepsala okleštěná nabídka a zčásti zřejmě také administrativa. Smlouvy s prvními deseti obchodníky podepisoval šéf burzy až v předvečer otevření parketu a další tři firmy přibyly v první den obchodování, připomínají noviny. Až do příštího úterý totiž obchodníci mohou prodávat a nakupovat elektřinu s termínem dodání v posledním čtvrtletí letošního roku, ale většina obchodů na toto období je již uzavřena. Skutečně ostrý start tedy čeká burzu až za týden, kdy začne obchodovat s dvouletými kontrakty pro roky 2008 a 2009. O tom, že cena elektřiny půjde nahoru, nikdo nepochybuje, ale na apetitu investorů bude záležet rychlost zdražování, dodává v této souvislosti Mladá fronta Dnes.
"Připadá mi komické, když česká vládní delegace nedávo na jednání o ústavě EU (halt! Ústav se nesmí říkat, jen smlouva!) jako lev judejský bojovala jak proti slovu ústava, tak proti evropské vlajce, hymně, prezidentovi EU, proti společnému ministrovi zahraničí," píše komentátor a pokračuje: "Oč se bojí modří brzdaři evropského integračního vlaku? O vlastní moc a důležitost. Chtějí být raději prvními v provincii než druhými ve velkém útvaru." Kdyby byla ODS ve svém brzdařském úsilí důsledná, musela by odmítnout i Schengen, píše komentátor Práva, to podle něj ale ovšem dost dobře nejde, stejně tak jako nejde trvale odmítat euro. "Připadá mi, jako by ODS chtěla bát jen trochu evropsky těhotná," píše nakonec v Právu Jiří Hanák. Nejsilnější vládní stranu nazývá "komickou a schizofrenní modrou partou", která ale podle něj vstupem do schengenského prostoru a neodříkáváním se eura naznačuje, že alespoň špetkou rozumu přece jen ještě vládne.
Z jiného úhlu se na vládní rozhodnutí investovat miliony korun do kampaně dívají Lidové noviny. "Je to podobně účelné, jako kdyby vláda dělala kampaň vysvětlující občanům, že v létě může být vedro. Kdo cestuje do zahraničí, většinou už ví, co Schengen znamená, případně se to pohodlně dozví, a to nikoli nutně pouze s pomocí vlády. Kdo nevystrčí nos z republiky, toho neznalost nezmrzačí," tvrdí autor úvodníku Lidových novin a uzavírá: "Ke všemu je informační přínos kampaně na pohled velmi sporný. Co praktického nám sděluje billboard se semaforem a nápisem Evropou volnou cestou? Hlavně to, že páni politici se rádi svezou s pozitivní zprávou a vyvolávají dojem, jako by pro Česko vstup do schengenského prostoru vybojovali právě oni, a to včera. Jestli ty miliony nelze utratit účelněji, pak jsme nejbohatší zemí světa."
Půl roku všechna ministerstva pátrala, co v Česku nahrává korupci v podnikání. Výsledek je pozoruhodný. Zákony a vyhlášky jsou prý vesměs výborné a nepotřebují měnit. A když se úplatky objeví, je to jen selhání jednoho úředníka, jemuž předpisy nezabrání, napsaly ve středu Hospodářské noviny. V zemi, kde se podle nedávného průzkumu těchto novin a Hospodářské komory setkalo s korupcí 77 procent podnikatelů, je třeba podle ministerstev upravit jen pár paragrafů - například aby se nedostali do pokušení vzít úplatek pracovníci České obchodní inspekce nebo úředníci, kteří povolují firmám vyrábět a opravovat vysokozdvižné vozíky, pokračuje deník. Žádné riziko naopak úřady nevidí v zákoně o veřejných zakázkách, i když právě zmanipulované tendry jsou to, na co si manažeři nejčastěji stěžují. Vyplývá to z analýzy, kterou vláda loni na podzim zadala ministru průmyslu a obchodu. Podnikatelé i některé korupční kauzy naznačují opak, píší noviny, podle kterých je velmi nespokojen i sám ministr Martin Říman. Tvrdí, že ministerstva odvedla práci špatně a na věci pracovali stejní úředníci, kteří mnohdy nesmyslné normy v minulosti vymýšleli. "Dokud si to nevezme za své každý ministr, s ničím se nepohne,"řekl ministr Hospodářským novinám.
